Scéna.cz 

Setkání 2010 Stretnutie nabídlo rekordní počet produkcí

Horečkou sobotní cimbálové noci skončil česko-slovenský festival ve Zlíně (17-22.5.), který se těší stále větší oblibě. Mnoho studentů, kritiků, stálých i nestálých diváků bodovalo shlédnutá představení od jedné do deseti. Většina inscenací se spokojeně pohybovala ve vysokých číslech. Záštitu nad letošním ročníkem převzal ministr kultury a první dáma slovenského původu Livia Klausová. Tentokrát se dostavili také oba herečtí kmotři přehlídky: Zdena Studénková a Miloslav Mejzlík.

Z domácího repertoáru na publikum nejvíce zapůsobila křehká lvice, rozpolcená Frida Kahlo v režii Janky Ryšánek Schmiedtové hraná v Zetku. Slabšího výsledku dosáhlo zlínské představení Divadélka v klubu Srdce krásné, slivovice plné (režie Jakub Nvota). Rozpaky vyvolal zatím poslední zlínský Gombárův opus Armagedon na Grbu (podle předlohy Rudolfa Slobody). Pro věrné návštěvníky festivalu zahrálo divadlo z Žiliny Gombárovu hru Treti vek v autorské režii. Zdejší soubor tuto látku v minulosti na SETKÁNÍ uvedl jako scénické čtení.

Shodně lehce nadprůměrného hodnocení se od kritiků dostalo oběma Národním divadlům (Národní divadlo Praha, Slovenské národné divadlo Bratislava). Mimořádně silným diváckým zážitkem se stalo představení Komorní scény Aréna Brenpartija. Pravda se zhmotnila v divadelním prostoru a všechny postavy provázela ohromující autentičnost. Život outsiderů na ostravských haldách během poválečné hospodářské krize přinesl na jeviště metafyzickou něhu. Zatímco soubor Arény přiznal barvu brenu již odpoledne, večer přivezla bratislavská první scéna hru o podobném společenství současné komunity dnešních příznivců marihuany. Kouzlo jejich rauše se však na diváky ve velkém sále přenést nepodařilo. Scénografie i aranžmá herce drželo v přílišném odstupu od diváků a nutilo k afektu. Otrlé festivalové maratonce pak v nočních hodinách čekaly Buchty a loutky s variací na filmy Davida Lynche. Miniaturní loutky spouštějící gejzír nápadů, který postupem hry vysychá nedostatkem dramatičnosti.

Černého Petra si tentokrát vytáhlo Divadlo F.X.Šaldy z Liberce, které zahrálo dopolední představení Bábel pro téměř prázdné divadlo. Dramatizace románu Františka Křeliny se chopil režisér Vít Vencl, jemuž se přes vydatnou snahu nepodařilo dosáhnout zamýšlené působivosti jevištního tvaru. Poctou nedávno zemřelému spisovateli Janu Balabánovi byl poté dryáčnický kabaret Bezruč?! na Malé scéně v podání ostravského Divadla Petra Bezruče, kde krátké scénky ze života básníka v dialogu se svým nitrem, spojila v celek originální kapela s charismatickým frontmanem Pavlem Johančíkem.

Nejen zápasy MS v hokeji, ale také inscenace Středočeského divadla Jaromír Jágr, Kladeňák připomněla všem účastníkům, že nežijeme ve světě divadelní fikce, nýbrž ve světě mediálních masáží a nedostatku životní filozofie. V inscenaci hry, jenž na zakázku napsal dramatik-sportovní fanda Petr Kolečko o kladenských ikonách, sice dominují humorné výjevy ze života našeho slavného útočníka a jeho blízkých, ale objeví se i scény a postavy z dramatů A.P.Čechova. Druhou hrou, kde jako autor figuruje Petr Kolečko, byť vznikla spíše jako kolektivní dílo pro A Studio Rubín Praha, je Kauza Salome. Přes dobrý záměr společenské kritiky a analýzy dnešního „homo commerzialis“ přišlo na svět plytké a podbízivé obludárium.

Jihočeské divadlo docestovalo z Budějovic s inscenací Sergiho Belbela, kterou uvádí v české premiéře. Záměna a fuknce mobilního telefonu rozehrává intimní příběhy čtyř postav spojených teroristickým činem na španělském letišti. Násilí skryté v totalitní kafkovské tísni provází slovenskou inscenaci Máša a Betka na motivy Egona Bondyho. Na úspěchu inscenace se podílelo sladění všech složek korunované bravurními hereckými výkony.

Na loňské vydařené hostování navázalo divadlo J. G. Tajovského ze Zvolena, které si potrpí na hudební divadlo. S všestranným nasazením sehraný soubor vystřihl rodinný muzikál Cesta okolo sveta za 80 dní. Autoři Zdeněk Barták a Petr Markov využili charakteristické znaky základních postav a obohatili známý Verneův příběh o další roviny. Zpěv doprovázel také následující inscenaci Divadla Letí Zazděná/Mauerschau. Dvojjazyčný příběh plný fantazie a překvapivých zvratů v čase i místě se točil kolem historických mezníků v nedávné minulosti mezi Čechy a Němci za zvuku klavíru a trubky.

Téměř v závěru přehlídky uvedlo Klicperovo divadlo Hradec Králové úspěšnou hru Davida Drábka Náměstí bratří Mašínů v autorském nastudování „existencionální komedie“. Ačkoliv se festivalu zúčastnilo mnoho inscenací podle současných českých a slovenských dramatických textů, na seminář o problematice psaní divadelních her přicestovali jen dva autoři. Debata s dramaturgy-autory Vladimírem Fekarem, Viktorem Kollárem (Trnava) a Tomášem Vůjtkem (Ostrava) se rozvinula zajímavými směry a je jistě záhodné v těchto aktivitách v budoucnu pokračovat. Škoda jen, že jediný polský účastník přehlídky nemohl do Zlína dojet pro povodněmi způsobený kolaps dopravy.