Scéna.cz 

Česká premiéra nejúspěšnějšího románu Jméno růže

Román Jméno růže italského autora Umberta Eca (nar. 1932) je suverénně nejprodávanějším knižním titulem druhé poloviny dvacátého století – od roku 1980, kdy poprvé vyšel, se jej prodalo odhadem na šestnáct a půl milionů výtisků ve čtyřiceti dvou jazycích, do kterých byl zatím přeložen.

V české premiéře uvede divadelní adaptaci tohoto románu Městské divadlo v Brně ve dnech 19. a 20. února 2011 na Hudební scéně. Inscenaci Jména růže připravili režisér Petr Kracik, scénograf Jaroslav Milfajt, kostýmní návrhářka Andrea Kučerová, hudební skladatel Dalibor Štrunc, dramaturg a autor inscenační úpravy Ladislav Stýblo. V hlavních rolích vystupují Viktor Skála (Vilém z Baskervillu), Vojtěch Blahuta (Adson), Ladislav Kolář (Jorge z Burgosu), Zdeněk Junák (Abbo, opat), Martin Havelka (inkvizitor Bernard Gui), Erik Pardus nebo Stanislav Slovák (Salvátor), Rastislav Gajdoš (Remigius z Varagine), Jaroslav Matějka (knihovník Malachiáš), Miloslav Čížek (botanik Severin), Igor Ondříček (Ubertin z Casale), Andrea Březinová nebo Hana Kováříková (Dívka) a další.

„Úspěch Jména růže je nebývalý, kompaktní a trvalý“, jak trefně napsal český překladatel románu Zdeněk Frýbort. Popravdě řečeno, tento úspěch je malá záhada: Jméno růže totiž rozhodně není jednoduché čtení. Román sice připomíná „středověkou detektivku“ ve které se to hemží mrtvými mnichy, sexuálními akty různého druhu a záhadnými mystérii, což je pro čtenáře nepochybně atraktivním lákadlem, má však také poměrně složitou strukturu a rozhodně nezapře, že jeho autorem je jeden z největších evropských znalců středověku. Ecův fiktivní příběh tak vypráví o dvou mniších, Vilémovi z Baskervillu a jeho mladém písaři Adsonovi z Melku, kteří se v jednom klášteře v severní Itálii pokouší během jednoho týdne roku 1327 rozkrýt záhadné vraždy a přitom přichází na kloub zvláštnímu a strašnému tajemství, které se dotýká samotné podstaty lidského jednání.
Román Jméno růže je dílem velmi obsáhlým, odvážným, originálním, provokujícím a v jistém smyslu i neobyčejně zábavným: k tématům vážícím se ke středověku, totiž Eco přistupuje způsobem leckdy velmi volným až neuctivým (za což si vysloužil tvrdou kritiku z řad snad všech křesťanských církví světa, ale i mnoha historiků).
Divadelní potenciál Ecova Jména růže byl rozpoznán téměř bezprostředně po jeho vydání (někteří vykladači Ecova díla dokonce mluví o tom, že jeho romány jsou do značné míry jakoby záznamem divadelních dialogů. Na svou první divadelní „verzi“ však román čekal až do června 2010, kdy byla v německém Wunsiedelu s úspěchem uvedena dramatizace německého dramatika, režiséra a herce Clause J. Frankla, jehož zásluhou se nyní mohou Vilém z Baskervillu a jeho mladý svěřenec Adson z Melku vydat na svou divadelní pouť i v Městském divadle Brno.
Franklova divadelní adaptace se s obtížným úkolem převést složité Ecovo dílo pro divadelní jeviště vyrovnal s příkladnou odvahou a se ctí. Franklova adaptace samozřejmě nemůže na jeviště přivést celé bohatství Ecova románu – z pochopitelných důvodů opouští vše, co není nezbytné pro pochopení zápletky, vykreslení postav a tématu nebo vytvoření atmosféry. Poněkud byl také redukován počet jednajících postav na nezbytné minimum. Vše podstatné, co zakládá popularitu románu, však zůstalo zachováno a mnohdy velmi zajímavě převedeno pro divadelní jeviště. Franklova adaptace je však románové předloze poměrně věrná a lze říci, že nejpodstatnějším posunem oproti románu je mnohem větší důraz na vizuálně vděčné momenty a naopak co možná největší omezení dialogů, zejména těch probíhajících v románu mezi Vilémem z Baskervillu a Adsonem z Melku.

Premiéra se uskuteční 19. února 2011 na Hudební scéně Městského divadla Brno.