Scéna.cz 

Jakub a jeho pán v Brně

Inscenaci Jakub a jeho pán uvede Městské divadlo Brno 27. a 28. října 2012 na Činoherní scéně v režii Stanislava Moši, na scéně Emila Konečného a v kostýmech Andrey Kučerové, v hlavních rolích s Janem Mazákem a Viktorem Skálou. Dale hrají Lucie Zedníčková, Martin Havelka, Andrea Březinová, Patrik Bořecký, Jakub Zedníček, Mária Lalková, Jaroslav Matějka, Jana Musilová, Ladislav Kolář a Vojtěch Blahuta.

„Jediná věc, která mi leží (mluvím-li o své práci) na srdci, je román,“ přiznal před dvaadvaceti lety světově proslulý autor, rodák z Brna, od roku 1975 žijící ve Francii, Milan Kundera. A třebaže na svém kontě má tři divadelní hry, jen jedinou z nich, totiž JAKUBA A JEHO PÁNA (1971), má bez výhrad rád a bez výhrad si za ní také stojí; ostatně hra samotná coby Pocta Denisi Diderotovi o třech dějstvích (jak zní podtitul Jakuba a jeho pána), tedy coby volná a osobitá variace na úchvatný Diderotův román Jakub fatalista (napsaný dvě století před Kunderovou hrou) s „uměním románu“ úzce souvisí. Umění románu to jest zajisté umění vyprávět, fabulovat. U Kundery stejně jako u Diderota umění umocněné nadto bytostnou rozkoší z vyprávění a fabulování. Požitkářská radost z vypravování je v divadelní variaci na Jakuba fatalistu přítomná od začátku do konce přímo pudově: reprezentují ji oba protagonisté – Pán, šlechtic rodem, a jeho sluha Jakub, věčný plebejec, oba zároveň jacísi komedianti či klauni svého druhu, a také „vznešená baba“, totiž Hostinská U velkého jelena, do kteréžto krčmy Jakub a jeho pán na své cestě „odtamtud někam“ zabloudí.

„Můj Jakub,“ napsal Milan Kundera v roce 2005, „přestože inspirovaný jedním z nejfrancouzštějších autorů nejfrancouzštějšího století, je to nejčeštější, co jsem kdy napsal. Postavy Jakuba a pána... nezdá se vám, že za těmi dvěma klauny tajemně prosvítají Voskovec a Werich?“