Scéna.cz 

Michal Dočekal představil budoucí činoherní sezónu ND

Před pár dny se na Nové scéně uskutečnila tisková konference Národního divadla, v níž byl představen dramaturgický plán na sezónu 2014/15. O plánu činohry hovořil umělecký šéf Michal Dočekal.
V příští sezóně máme docela dost změn. Upozorňuji, že ND opouští kolowratský palác - touto sezónou našich dvacet let končí, a už tam jak činohra, tak další soubory hrát nebudou. Větší část pozornosti tedy budeme věnovat rozšíření našich aktivit na Nové scéně.

Další podstatná věc je, že po více než 20 letech odchází z Národního divadla kmenový režisér Ivan Rajmont a jako stálý režisér přichází Daniel Špinar. Takže to jsou pro nás dost zásadní dislokace, změny v místech působení, i změn personálních. Pokud se týká dalších změn, už v této sezóně přibyli do souboru tři noví členové – Karel Dobrý, Filip Kaňkovský a Igor Orozovič.

Pokud jde o tu budoucí sezónu, koncipujeme ji kolem 25. Výročí roku 1989 a míníme si tohoto tématu všímat nejen v této sezóně, a nejen jako historického mezníku, ale především jako jakési inspirace pro dramaturgii a uvažování o divadle. Toto téma otevíráme už letošní inscenací Roberta Wilsona 1914. Téma je zřetelné, a naše úvaha překračuje těch sto let od té doby, kde je řada významných milníku, a rok 1989 je pochopitelně jeden z nejvýznamnějších. Nemáme hru, která by popisovala dobu, roky, které následovaly, a tak jsem oslovil režiséra Jiřího Adámka, tvůrce pozoruhodného osobitého jevištního rukopisu, a on zvolil materiál, který se inspiruje rubrikou Minulý týden v týdeníku Respekt, která vychází už dvacet let a píše ji Ivan Lampert. Inscenace se bude jmenovat PO SAMETU, a na základě tohoto textového materiálu bude zhuštěně a metaforicky odrážet zkušenost posledního čtvrtstoletí. Uvedeme ji na Nové scéně.

Z inscenací, které se přímo, nebo nějakou zřetelnou metaforou či zkratkou tohoto tématu dotýkají, bych jmenoval hru Maria von Mayenburga KÁMEN. Autor ji napsal k 20, výročí pádu Berlínské zdi, nicméně příběh není o berlínské zdi,ale o jednom domě, který byl v 30. letech arizován, posléze během války obýván lidmi, loajálními k tehdejšímu německému režimu, poté byl dům vzhledem k proměně politické situace privatizován. Na příkladu tohoto domu se odrážejí dějiny Německa v posledním půlstoletí a ty dějiny jsou v mnohém podobny našim, neboť naše zkušenost je podobná.

Dalším titulem je hra Ariany Mnouchkiny, jedna z nejvýznamnějších tvůrkyň moderního evropského divadla a také dramatičky, která napsala hru 1789, kterou uvedeme v režii Vladimíra Morávka. Francouzská revoluce je v ní popisována nejen jako matka všech revolucí, ale také jako zřídlo, metafora různých politických kotrmelců, zvratů, a zárodků moderní evropská politiky posledních 200-250 let. Je to ohromný materiál a důvod k tomu, proč uvádět tuto autorku, je jasný. Hru uvedeme v české premiéře.

Další hrou, která s naším tématem souvisí volně, je Audience britského autora Petera Morgana Audience, kterou uvedeme pod názvem AUDIENCE U KRÁLOVNY, abychom předešli omylům. Hra pojednává o faktu, že anglická královna každé úterý odpoledne přijímá premiéry své vlády. Ta hra je o Alžbětě II. a zahrnuje 50-60 letech její vlády. I když hra není psána lineárně, aby to začalo Winstonem Churchillem a končilo Davidem Cameronem, nicméně všechny a všichni, kdo byli mezi tím, se ve hře objeví. Jelikož v té hře vystupuje královna, je to pro nás trošku pohádka, ale pohádka o politice, o tradici, o otm, co znamená tradice v politice a jak se politika může vytvářet, i kdy to nemá přesná sankcionovaná pravidla.

Posledním titulem v Národním divadle, který se týká české historie, i když ji nebude odrážet popisným způsobem, bude revue, kterou vytvoří režisér Ondřej Havelka na základě životopisu Jiřího Traxlera, významného jazzového hudebníka, pianisty a hit makera během první republiky, protektorátu a druhé republiky,až do roku 1949, kdy emigroval do Kanady. Druhou polovinu života se úspěšně živil jako konstruktér leteckých motorů. Na základě pamětí, které vyšly u Škvoreckých a po 1989 i v Čechách,, vytvoří Ondřej Havelka se svým orchestrem inscenaci, která se bude soustředit zejména na období protektorátu a druhé republiky. Jde sice o jeden osud, ale je to osud, který vypovídá o řadě osudů talentovaných lidí v době politických proměn.

Současnou dramatiku bude zastupovat režie nově příchozího Daniela Špinara, původní hra Mika Bartletta ZEMĚTŘESENÍ V LONDÝNĚ, kterou připraví pro Novou scénu. Daniel Špinar ještě v této sezóně ještě jako host připraví hru ZE ŽIVOTA HMYZU a v nové sezóně se uvede Shakespearovým OTHELLEM.
Na Nové scéně uvedeme také Hanochovy STRASTI ŽIVOTA, jejichž premiéru jsme plánovali na konec této sezóny do Kolowratu, ale nakonec jsme ji posunuli na úvod nové sezóny.

Paralelně plánujeme off program na Nové scéně, ve foyeru. Začínáme už v březnu hrou Romana Sikory, a pak budou následovat další dva tituly. Kromě toho se Nová scéna stane národním pavilonem Pražského quadrienále v roce 2015, kde Jana Preková vytvoří ve spolupráci s Národním divadlem instalaci věnovanou životu a dílu Jana Nebeského.

A v souvislosti s touto událostí obnovíme tradici aktivitu Boudy, která začala před pár lety. Program bude probíhat nejen na Nové scéně, ale také na piazettě Národního divadla.