Scéna.cz 

Není klapání jako klapání

Další ženské povolání se dočkalo dramatizace – ke Krajčírkám a Prezidentkám přibyly také Sekretářky. Tuto písničkovou komedii Franze Wittenbrinka uvádí na scéně Kolowrat Národní divadlo Praha. Toto představení se dočkalo zajímavé konfrontace díky pohostinskému vystoupení Slovenského národního divadla Bratislava. Slovenské Sekretárky v adaptaci Martina Porubjaka a Ivana Martona zhlédli diváci v neděli 9. března 2003. Martin Porubiak zároveň režíroval skvostnou eskadru sekretářek – Helenu Krajčiovou, Gabrielu Dzuríkovou, Kamilu Magálovou, Božidaru Turzanovovou, Zuzanu Maurery nebo Anitu Szvrcsekovou , Ivanu Kuxovou a Robertha Rotha.

Autor Franz Wittenbrink se řadí mezi hudebníky, kteří dokáží zároveň psát dramata. Jeho způsob tvorby je velmi zvláštní – prostřednictvím autorské hudby i převzatých skladeb dokáže vyjádřit povahu postav a skladby, jím řazené, vytvářejí příběh. Podobný duch zachoval režisér a dramaturg Martin Porubjak. Jednotlivé skladby, zvláště v první části vykreslují povahy a charaktery postav – tu se na jevišti objeví zanícená Slovenka, tu Maďarka, čerstvě Vdaná, či Vyzrálá. Každé z nich patří její song. Na co myslí, čím se kromě své práce zabývají obyčejné sekretářky v jakémsi pomyslném úřadě – továrně? Rodinou, vzhledem, milenci nebo svými sny a touhami? Tím vším dohromady.
Ženským protipólem jsou v podstatě dvě mužské postavy – klavírista, který hraje a doprovází po celou dobu představení a dále jakýsi tajemník, či úřední inspicient či sluha. Tento mužský element celé představení oživuje.

Slovenská verze klade větší důraz na hudební stránku představení. Nedá se hovořit o muzikálu ani o opeře. Vzniká zajímavý hudební večer. Při loňském hostování jsme měli možnost zhlédnout inscenaci Tančírna. Oba kusy dokazují výbornou pěveckou vyzrálost činoherního souboru SND. Dalším společným rysem je společenská angažovanost. První část představení se odehrává v sedmdesátých letech, druhá se přemisťuje do let devadesátých. Sice tato koncepce nijak neškodí, ale přesto zůstává nezodpovězené – PROČ?

Sekretárky Slovenského národního divadla Bratislava jsou velmi temperamentní. Ústí v jediný závěr – Bez žen se muži prostě neobejdou. V rockovém závěrečném sólu naprosto exceloval Robert Roth. Věřte, že klapání na stroji se podobá zvuku klapání zobáku – takové mohou být sekretářky. Pěkný písničkový večer.