zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Poselství Tankreda Dorsta

autor: archiv divadla   

Světový den divadla byla založen v roce 1961 Mezinárodním divadelním ústavem/ ITI/. Mezinárodní den divadla, který připadá každoročně na 27. března, slaví střediska ITI a mezinárodní divadelní komunita. Při této příležitosti se pořádají četné národní i mezinárodní divadelní akce. Jednou z nejvýznamnějších je zveřejnění Mezinárodního poselství, jehož autorem je již tradičně světově významná divadelní osobnost, kterou vybírá a pověřuje Mezinárodní divadelní ústav.

Mezinárodní poselství německého dramatika Tankreda DORSTa.
Znovu a znovu si klademe otázku, zda divadlo ještě odpovídá naší době. Dva tisíce let bylo divadlo zrcadlem světa a objasňovalo situaci lidí. Tragédie, a mnohdy i komedie, předváděla osudovost života. Člověk je chybující, strašlivě se mýlí, vzpouzí se svému postavení, baží po moci a je slabý, poťouchlý i důvěřivý, ve své nevědomosti šťastný a utrápený Bohem. Nyní slýchám, že tradiční divadelní prostředky a tradiční dramaturgie už na pochopení života nestačí. Proto už nemůžeme vyprávět příběhy. Jedině nejrůznější texty, žádné dialogy, jenom prohlášení. Žádné drama. – Na obzoru naší existence se vynořuje zcela nový lidský druh: bytosti, které lze po libosti a podle potřeby klonovat a geneticky upravovat. Pokud by takový nový nechybující člověk existoval, vůbec by nepotřeboval to divadlo, jak je známe. Nechápal by konflikty, o nichž toto divadlo pojednává. My však budoucnost neznáme. Domnívám se, že bychom měli napřít veškeré naše síly a nadání, které nám bylo dáno – nevím kým -, abychom uchránili naši zlou, krásnou, chybující současnost, naše nerozumné sny a naše marné snažení před neznámou budoucností. Prostředků máme víc než dost: divadlo je nečisté umění a právě to mu dodává sílu. Bez zábran sahá po všem, co mu přijde do ruky. Neustále se zpronevěřuje svým zásadám. Samozřejmě pokukuje po současné módě, přebírá obrazy z jiných médií, tu hovoří pomalu, tu zase rychle, koktá, odmlčuje se, je výstřední i banální, vyhýbá se příběhům a ničí je a přece nějaké příběhy vypráví. Jsem přesvědčen, že divadlo bude naplněné životem, dokud lidé budou chtít jeden druhému ukazovat a předvádět, jací jsou a jací nejsou a jací by měli být. Ano, bude žít! Divadlo je jedním z velkých vynálezů lidstva, o nic menší než vynález kola, než zkrocení ohně.

30.3.2003 23:03:31 Redakce | rubrika - Zprávy

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Zprávy

Pořád jsem to já poprvé v Pardubicích

Eliška Lásková a Petra Janečková (Pořád jsem to já)

Východočeské divadlo uvádí novinku, hru Pořád jsem to já, kterou autorka Christine Mary Dunford napsala podle ...celý článek


Nová výzva Kašpar.Dramatik

Martin Hofmann (Cyrano)

Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Zemřel Josef Laufer

Josef Laufer

Zemřel Josef Laufer (11. 8. 1939* - †20. 4. 2024) po dlouhé nemoci, kdy byl čtyři roky v umělém spánku. celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Oceněné drama Píseň jmen

Píseň jmen

Píseň jmen
Tim Roth a Clive Owen jako přátelé, do jejichž dětství vstoupila druhá světová válka. Oceněné ka celý článek

další články...