Scéna.cz 

Buranteatr v Praze – o manipulaci a moci

„Fernando Krapp mi napsal dopis,“ svěřila se v Divadle v Celetné ve středu 5. srpna 2015 hlavní postava Julie (Kamila Zetelová) svému otci, netušíce zpočátku, že je něco jako prodaná nevěsta. Fernando Krapp (Lukáš Rieger) je bohatý, sebejistý, sebestředný a lhostejný muž. Julii si vybral, protože je nejkrásnější - a on si přece zaslouží jen to, co má všechna NEJ! A Juliiny city? Předpokládá automaticky, že Julie ho MUSÍ milovat, což jí neustále opakuje, až jí tuto myšlenku vsugeruje. Tuto divadelní hru německého autora Trankreda Dorsta v překladu Ondřeje Černého přivezlo do Prahy brněnské seskupení Buranteatr (slovo buran v názvu má evokovat silný asijský stepní vítr, nikoliv mimopražské křupany).

Na jevišti zároveň probíhalo něco jako „Prostřeno“, neboť Fernando Krapp své Julii kupodivu v přímém přenosu smaží palačinky a i jinak podstrojuje. Hlavními rekvizitami na scéně jsou kuchyňský ostrůvek s plotýnkami nalevo a s dřezem napravo, v pozadí je lednice – a vaří muž! To vše rámováno ušmudlanou sametovou oponou jako v burlesce. Tato neromantická lovestory se tedy jeví býti hrou o jídle, které má znázorňovat materiální bohatství. Julie rozhodně netrpí nedostatkem ničeho - kromě porozumění a lásky. Po romantice prahnoucí Julie si namluví myšlenku, že Fernanda miluje – tak jak on to říká. O to více je zraňována jeho lhostejností a přílišným smyslem pro realitu. Fernando řídí manželství jako každý jiný podnik racionálně a strategicky, dle logických úvah. A tak když mu Julie odhalí nevěru s děvečkou, neomlouvá se, nezapírá, sex s milenkou bere jako rozptýlení, které nijak neohrožuje manželství a na které on má jako bohatý a těžce pracující muž nárok. Však on té děvečce přece dobře platí! Julie mu oplatí stejnou mincí a manželovi přizná intimní vztah s empatickým hrabětem Bordavellou (Lukáš Černoch). Manžel ji prohlásí za šílenou a pošle na ni psychiatry (Pavel Novák, Petr Tlustý). Přece když „si vymýšlí“, že nemiluje pouze něco tak skvělého, jako je ON, tak musí být šílená! Z Julie se postupně stává apatická bytost, která neví ani, co je nahoře a co je dole... Pravdu popře a to, co se nestalo, je novou pravdou… Pod vlivem psychofarmak se Julie stává dokonalým majetkem…

Herci přecházejí z civilního herectví do grotesky a zpět, z některých pasáží nás až mrazí, v jiných se dokáže obecenstvo i zasmát. Jako bychom nakoukli do kuchyně novodobým zbohatlíkům, jimž jako doplněk slouží po boku zmanipulovaná barbínoidní ozdoba. I když Kamila Zetelová spíše vzbuzuje dojem psychicky týrané a manipulované ženy, která se pod perfektní fasádou některých bárbín pečlivě utajuje, skrývá se pod slupkou pečlivě vybraného outfitu a ještě pečlivěji naneseného make-upu. Jenže na problém nelze pohlížet jen jednoznačně s pocitem „ten muž je vinen“. Stejný podíl zodpovědnosti na vztahu má Julie, která se dobrovolně podvoluje moci a manipulaci peněz. Julie dobrovolně konzumuje to, co jí manžel předkládá ... Že jeden muž nedokáže naplnit všechny její touhy, je logické. A nakonec, překvapivě, končíme romanticky – tragickou smrtí obou hlavních představitelů - Julie umírá a její původně bezcitný a neromantický manžel si podřeže žíly a umírá zároveň se svou ženou… A přece stačilo jen nahradit jednu ženu novým modelem? Nebo snad ne?

Psáno z představení 5. srpna 2015, Divadlo v Celetné, Praha
BURANTEATR – Tankred Dorst: Fernando Krapp mi napsal dopis
Režie a scéna Zetel, hudba Vojtěch Dlask, dramaturgie Jan Šotkovský. Hrají Kamila Zetelová, Lukáš Rieger, Lukáš Černoch, Pavel Novák, Petr Tlustý. Premiéra 3. října 2014.