Scéna.cz 

Zemřel Jan Tříska

(*4. listopadu 1936 – †25. září 2017)
Ta zpráva zasáhla překvapivě, a jak to vlastně bylo, se patrně bude řešit ještě dlouho. Strohé oznámení praví, že Jan Tříska po pádu z Karlova mostu zemřel. Odešla tak někdejší – ale i dnešní – hvězda českého divadla a filmu. Na kontě má jen v Čechách na padesát rolí a mnoho desítek rolí a roliček ve filmu v televizi. Jan Tříska prožil část života v Čechách, ale tu větší ve Spojených státech. Po roce 1989 se ovšem často a rád do Čech vracel, a zahrál si tu ještě několik pozoruhodných divadelních a filmových rolí. Nejnověji jsme jej mohli vidět v rámci Letních shakespearovských slavností v Poctě Shakespearovi a ve filmu Jana Svěráka Po strništi bos. Nyní přijel do Prahy natáčet nový film Na střeše s režisérem Jiřím Mádlem.

Rodák z Prahy, Jan Tříska, patřil ke generaci herců, kteří vstoupili do povědomí na přelomu 50. - 60. let. V Janu Třískovi se kumuloval drzý půvab mládí s vypjatým romantickým nádechem, pozornost zaujal už jako student DAMU (955-1959), už v době studia se objevoval na prknech Národního a Tylova divadla (Svatá Jana, Srpnová neděle, Maryša, Bílá nemoc), a v roce 1959 se stal nejmladším členem činohry Národního divadla. Jeho zdejší pobyt byl spojen především s režisérem Otomarem Krejčou, a jeho scénickou partnerkou byla nejčastěji Marie Tomášová. Na scénách ND si Tříska zahrál mj. Romea v Romeovi a Julii, Edmunda v králi Learovi, ale také Trepleva v Rackovi. V roce 1966 odešel společně s některými dalšími herci za Otomarem Krejčou do nově založeného Divadla za branou, kde se stall jedním z nejdůležitějších herců souboru. Starší diváci mají v paměti jeho Tuzenbacha ve Třech sestrách, Rafaela v Konci masopustu, Mladíka v Kočce na kolejích, Lips v provazu o jednom konci, Lorenza de' Medici v Lorenzacciovi, Birona v Marné lásky snaha či titulní roli v Oidipovi. Tříska setrval v divadle až do jeho násilného zrušení. Následně si pohostinsky zahrál titulní roli ve Faustovi v kladenském divadle. Divadlem, které mu hodilo záchranné lano po uzavření Divadla za branou, a nabídlo mu angažmá, byla Městská divadla pražská pod vedením Oty Ornesta. Jan Tříska zde působil v letech 1974-77, a účinkoval ve čtyřech inscenacích (Bumerang, Jako lev, Případ Most a Zapomeňte na Hérostrata). Poté, co Tříska podepsal Chartu 1977, šancí uplatnit se v oboru ještě ubylo. A tak společně se svou ženou Karlou Chadimovou téhož roku emigroval do Kanady, a později se přestěhovali do Spojených států. Postupně se mu podařilo najít práci nejen v divadle, ale uplatnit se i ve filmu (velkým pomocníkem v době jeho příchodu do USA mu byl Miloš Forman, s nímž natočil několik snímků). Až do roku 1989 byly filmy a seriály s Janem Třískou staženy a nemohly se v Československu uvádět. Po Sametové revoluci byl Jan tříska jedním z těch, kdo se do Čech opakovaně vraceli. Zahrál si tu několik pozoruhodných divadelních rolí, z nichž Král Lear v rámci Letních shakespearovských slavností byl prací nejrozsáhlejší a nejnáročnější, a herec za něj získal mj. Cenu Alfréda Radoka 2002. Významná byla i hlavní role Dr. Viléma Riegera v Havlově Odcházení (Tříska si v režii Davida Radoka na scéně Archy zahrál Havlovo alter ego). Dále spolupracoval s Divadlem Na Jezerce Jana Hrušínského na inscenaci Kumšt. I v nové době natočil Jan Tříska několik českých filmů, vedle legendárního Igora Hnízda v Obecné škole si zahrál ve filmové adaptaci Máchova Máje či ve Švankmajerových Šílených. Na 24. ročníku Febiofestu převzal letos ocenění Kristián za přínos světové kinematografii. Při příležitosti jeho letošního účinkování na Poctě Shakespearovi na otázku Scena.cz , co by poradil mladým adeptům herectví, odpověděl: „Co já mohu radit? Absolutně nic.“ Ve vzácně světlé chvilce Král Lear řekne: „Jsem starý a pošetilý“… Jan Tříska odešel do hereckého nebe, a v české poválečné divadelní a filmové historii zanechal výraznou stopu.