Scéna.cz 

Divadelní tipy 46. týden

Úsměvy Miroslava Táborského
Dnes J. Hanzlík přivítá oblíbeného herce a dabéra, který letos oslavil významné životní jubileum (2002). Režie P. Vantuch. Dnešním hostem Jaromíra Hanzlíka bude herec Miroslav Táborský, který má za sebou řadu filmových a televizních rolí. Mohli jsme jej vidět například ve filmech Černí baroni, Kolja, Lotrando a Zubejda či Tmavomodrý svět. U diváků je populární i díky televizním seriálům (Místo nahoře, Maharal). Je také oblíbeným průvodcem dokumentárních cyklů Mistři českého animovaného filmu, Národní klenoty, Naše tradice a Nejlepší trapasy. Za postavu tlumočníka ve španělské tragikomedii Dívka tvých snů byl v roce 1999 oceněn Goyovou cenou v kategorii Objev roku. Pořad uvádíme k jeho jubilejním 60. narozeninám.
Vysílání: 17.11., 08.05 hod., ČT1

Národní divadlo: Mýtus a realita (9/10) - Z normalizace do normality
Rozlety a pády naší první divadelní scény v novém dokumentárním cyklu A. Kisila (Premiéra). V roce 1985 sestoupilo Národní divadlo na samé dno umělecké bezvýznamnosti. Repertoár ovládly režimu poplatné inscenace. Několik málo výjimek potvrzujících pravidlo nemohlo divadlo zachránit. Před diváckým nezájmem ho ubránily jen známé herecké tváře. Během listopadových událostí roku 1989 bylo Národní divadlo jediným divadlem v zemi, které nešlo s národem. Ředitel Jiří Pauer zrušil veškerý provoz a budovu před diváky i herci doslova zamkl. Počátek devadesátých let přinesl větší samostatnost jednotlivým souborům. Národní divadlo jako celek ale muselo znovu hledat svoji identitu. Další etapou dějin Národního divadla provází Ondřej Havelka.
Vysílání: 13.11., 20.20 hod., ČT art

Česká loutka (7/7) - Proměny i návraty
Příběhy slavných neživých herců a jejich tvůrců: od Kašpárka po Kukyho. Průvodci pořadu Petr a Matěj Formanovi. Režie P. Jirásek (Premiéra). Celospolečenské změny po roce 1989 se projevily i v českém loutkářství. Vedle státem podporovaných statutárních divadel, jež umožňují vznik celosouborových výpravných inscenací, se rodí nezávislá scéna, která funguje na grantovém systému. Tady si vytvářejí svébytný styl soubory jako například pražské Buchty a loutky, brněnské Divadlo Líšeň nebo jihočeské Divadlo Continuo. Pro Buchty a loutky je typické postmoderní mísení nejrůznějších prvků – hraček, loutek malých, velkých i rozbitých a specifický humor. Divadlo Continuo staví na svých loutkářských kořenech, ale vyvíjí se i směrem nového cirkusu a fyzického divadla. Vedle těchto "alternativních" přístupů, které s tradicí zacházejí zdánlivě s malým respektem, vznikají i představení, která zkoumají historické hodnoty klasických marionet – zmiňme loutkovou operu Don Giovanni v režii Karla Brožka. I v této době přicházejí do světa loutek výtvarníci, kteří používají loutku jako nové médium, například Petr Nikl. Český animovaný film má stále dobré jméno doma i ve světě, ovšem produkce je ve srovnání s dobou minulou velmi malá. Přesto se daří některým tvůrcům realizovat jejich projekty jako například Kuky se vrací Jana Svěráka, Malá z rybárny Jana Baleje nebo Malý pán Radka Berana, loutka se naštěstí vrací i do Večerníčku. V roce 2016 bylo československé loutkářství zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Co vlastně chráníme a co to znamená pro loutku, loutkáře? Poslední díl našeho cyklu na tyto otázky odpovídá takto: je to kontinuita, rovnováha mezi tradicí a dneškem a význam loutky v české kulturní DNA.
Vysílání: 14.11., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 17.11., ČT art., 20.11., ČT art