Scéna.cz 

„Baví mě dumat nad postavou,“ říká Petra Janečková

V divácké anketě obdržela již potřetí titul nejlepší herečka sezóny. Po absolvování JAMU roku 1997 nastoupila do angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde působí dodnes. Herečka Petra Janečková se narodila ve znamení Býka. Na otázku zda je puťka nebo dryáčnice odpověděla vyhýbavě: „Já…“ (Smích.) V době, kdy jsme natáčeli rozhovor, změnila image.
Na role má v hereckém životě velké štěstí. „Potkaly mě postavy velkého rozptylu. Hrála jsem dryáčnice, puťky i roztomilky.“ Za všechny uveďme – Lindu v Pokrevních bratrech, Sugar v muzikálu Sugar (Někdo to rád horké), vdovu Molyovou (Hello, Dolly!), princeznu Bertildu (Ondina), Nevěstu v Krvavé svatbě. Poslední její role je v inscenaci Poslední léto, kde ztvárnila alter ego titulní postavě Sáře Bernhardt. „Trochu zpěvu a pohybu. Budu jí na jevišti asi překážet,“ upřesnila s nadsázkou.

Jako rodilá Pražačka netrvala na DAMU. Po gymnáziu se rozhodla jít studovat JAMU, obor muzikálové herectví. Přijímačky jí vyšly. Studovala u profesorů Jany Janěkové, Radka Baláže a Jarmily Krátké.
V době studií hostovala v Mahenově činohře v Bouři a dále Městském divadle Brno ve West Side Story. „Na konci třetího ročníku mě oslovil tehdejší ředitel a režisér Východočeského divadla Gustav Skála. Nejdříve jsem hostovala v inscenaci Zavraždění sv. Celestýny…,“ vzpomíná Petra Janečková na začátky v Pardubicích. Dnes své volby jít k divadlu vůbec nelituje. Za sebou má sedm let v angažmá – „krásnejch sedm let“.
Zda někdy nad sebou zapochybovala?
„Strašně. Někdy se mi také něco nepovedlo. Když se podíváte reálně, tak při zpětném pohledu zjistíte, že vás např. některá role zastihla dříve než měla. Uvědomíte si, že bych ji mohla hrát jinak.“
Žádnou roli rychle nezapomíná. Byla některá postava její srdcovkou? „Mám jich více,“ řekla a dodala: „Velkou výzvou pro mě byla Linda v Pokrevních bratrech. Má v sobě široký emoční rejstřík - od legrace až po dramatické chvíle. Navíc na jeviště přichází v sedmi letech a opouští ho ve svých dvaceti třech. Rozptyl velmi zajímavý – přes pubertu a všechny stavy v jednotlivých věkových obdobích.“
Dále se rozhovořila o princezně Bertildě v inscenaci Ondina. „Práce s panem režisérem Mariánem Peckem byla úžasná a obohacující. Je to režisér s velkým R – má rád herce. Zajímá ho jeho představa, hercův názor. Snaží se o spolupráci, aby se vše skloubilo.“
Jednoznačně uvedla, že nerada hraje loutky, tedy postavy pod přesným režijním vedením. „Pokud je herectví nějaká práce, tak určitě práce tvůrčí. Je zapotřebí, aby v ní byl prostor i pro herce. Neříkám, že se nenechám režisérem vést, spíše mě baví spolu vymýšlet cestu a dumat nad postavou. Co má dělat, co prožívá…“

Získat po třetí titul Nejoblíbenější herečka v divácké anketě to už něco znamená. Souvisí s tím i změna vašeho image, tedy krátký sestřih?
Se svými vlasy neexperimentuji, pouze si je občas zastřihávám sama. Bohužel, tentokrát to nevyšlo, takže přišel vhod odborník – pan vlásenkář v divadle.

Když se řekne divácká cena, tak většinou každý říká, že zavazuje. Co znamená ve skutečnosti pro vás???
Zavazuje?.. Jóó, i nééé .

Nebo je to jen taková hra?
Hra to také určitě není. Cena je velmi milá a potěšující, zvláště třikrát za sebou. Dle mého to odvisí od rolí, které hraji. Když jsem v kusu, který dosáhne padesáti repríz a je líbivý, tak určitě hlasuje více diváků.

Napadlo mě, zda nechcete předhonit Karla Gotta, ale to v tom případě máte ještě co dělat…
Velký smích. Nechci. Pak už to zavání neregulérností.

S energickou a příjemnou Petrou Janečkovou jsme se sešli před představením Tři mušketýři. Tentokrát si přišla užívat jako divák. Nedalo mi to, abych se ještě jednou nezeptal na to, zda je „dryjáčnice“. Ale pravdu… „Řekla bych, že puťka nejsem. Jak, kdy. Když budete puťka, tak nezahrajete dryjáčnici. Když jste dryjáčnice, tak je to na puťku snazší. Většinou je to o herecké inteligenci a připravenosti. Je dobré mít záběr na různé žánry a charaktery,“ uzavřela herečka Petra Janečková.