Scéna.cz 

Divadelní tipy 47. týden

Komici na jedničku - Vlastimil Brodský
Petr Nárožný vzpomíná na vynikajícího, ale v jádru velmi plachého herce a komika (2012). Účinkují: S. Zindulka, M. Brodský a B. Brodská. Režie A. Sirot. Vlastimil Brodský se narodil 15. prosince 1920 v Hrušově nad Odrou. Oba rodiče byli nadšenými ochotníky, divadlo však zpočátku rád neměl a více ho oslovoval tanec, ve kterém obdivoval Freda Astaira. Po přestěhování rodiny do Prahy se naučil stepovat a jako gymnazista tančil v nočních barech. Následně se přeci jen rozhodl pro divadlo a začínal v Herecké škole při D40 E. F. Buriana (1940 až 1941). Prošel Větrníkem, Pražským dětským divadlem Míly Mellanové, Pražským divadelním studiem a Nezávislým divadlem (1941–1946), Divadlem satiry (1946–1947), poté hrál opět u E. F. Buriana (1947–1948) a v nejdelším hereckém angažmá byl ve Vinohradském divadle (1948–1984). Vlastimil Brodský proslul především jako představitel plachých a melancholicky vyhlížejících postav, jež jsou ojedinělé svou sebeironií, cynismem, smutným humorem i hlubokým lidstvím. Podle svých slov se na filmovém plátně objevil poprvé ve Fričově komedii Svět patří nám (1937). K soustavnější filmové práci, která nakonec čítala téměř devadesát filmů, přešel až ke konci 40. let. Za své herectví získal Cenu Jaroslava Průchy, titul Zasloužilý umělec, Národní cenu NDR a Stříbrného medvěda na Berlinale, Cenu československého rozhlasu, Zlatou nymfu na MFF v Monte Carlu, titul Národního umělce, Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, Medaili „Za zásluhy“ a na MFF v Karlových Varech Cenu za mimořádný umělecký přinos světovému filmu in memoriam. Vlastimil Brodský, jeden z nejpopulárnějších českých herců, svůj život dobrovolně ukončil 20. dubna 2002 ve věku 81 let.
Vysílání: 24.11., 22.55 hod., ČT1

Úsměvy Jiřího Valy
Jaromír Hanzlík představuje televizní role výrazného herce (2006). Režie P. Vantuch. Dnes zavzpomínáme na Jiřího Valu (*27. 11. 1926 – †15. 11. 2003). Tento velmi oblíbený herec už jako student statoval v pražské Uranii, později opustil gymnázium a dal přednost Divadlu pražských předměstí, kde nejen hrál, ale stavěl i kulisy. Nakonec vystudoval konzervatoř, prošel řadou divadel v Praze i mimo ni a svou uměleckou dráhu završil v Národním divadle. Natočil celou řadu filmů (Synové hor, Král Šumavy, Žižkovská romance, Poklad byzantského kupce) a také desítky televizních pořadů (do paměti diváků se výrazně zapsal jako podnikatel Nedobyl v seriálu Sňatky z rozumu). Věříme, že si spolu s Jaromírem Hanzlíkem herecké umění Jiřího Valy rádi připomenete.
Vysílání: 28.11., 08.10 hod., ČT1

Dlouhý, Široký a Krátkozraký
Pohádka, která u dětí propadla. Jedno z nejoblíbenějších představení Divadla Járy Cimrmana (2006). Hrají: Z. Svěrák, P. Brukner, M. Čepelka, J. Hraběta, J. Kašpar a V. Kotek. Režie L. Smoljak. "Náš venkov přijímal odedávna služebníka Thálie s otevřenou náručí. Že se takového přijetí nedostalo p. Cimrmanovi a jeho hereckému ansámblu, nelze se diviti. Jak také mohlo dopadnouti představení "Ježibaba a Zlatovláska", když si většina diváků nebyla jista, která je která. Ani ve druhé pohádce "Babička se svátku nedožila" nebyla paní L. B. v roli Karkulky sympatická. Spontánním potleskem, který se ozval, když konečně zmizela ve vlkových útrobách, by se neměla tak zkušená umělkyně nechat oklamati." (Z ohlasů dobového tisku – Nové Jičínsko 1907). Divadelní hra dvojice Z. Svěrák – L. Smoljak patří od své premiéry v říjnu 1974 k těm nejoblíbenějším. Úryvky z představení zpopularizoval i film Nejistá sezóna, zvláště klíčovou scénu, kdy se ze zakleté Zlatovlásky stává žena. O Cimrmanově zálibě ve sběru pohádek a jejich uvádění na pravou míru se diváci dozvědí veškerá podstatná fakta v úvodní přednášce Z. Svěráka, který ve hře zároveň ztělesňuje jazykově nadanou postavu Krátkozrakého. Samotnou Cimrmanovu pohádku pak jistě není třeba představovat.
Vysílání: 23.11., 20.00 hod., ČT2