Scéna.cz 

Tragikomická Pomoc v Opavě

Slezské divadlo Opava uvádí již druhou insceci v krátké době v české premiéře. Po premiéře Vše o ženách Miro Gavrana to bude 17. dubna 2005 inscenace Pomoc György Schwajdy. „V žádném případě se nejedná o záměr a touhu uvádět premiéry za každou cenu. Hlavně jde o zajímavé texty," řekla dramaturgyně B. F. a doplnila: „Na Pomoci je zajímavá samotná situace, v níž se ocitne mladá rodina - najednou se jim dostane tolik pozornosti a tolik pomoci, že netuší, co s tím vším udělat a jak z této situace ven. Vše spustí zvědavá sousedka, která do celé "záchranné" akce pozve Armádu spásy, zástupce Svazu pro ochranu práv autorů a také televizní štáb. Paradoxní je, že tato pomoc je nevyžádaná a končí tragicky.“

Maďarská tragikomedie Pomoc zachycuje sociálně slabou rodinu, která dostane opravdu velké množství nevyžádané pomoci. Autor vidí svět kolem nás v tragikomických, groteskních, mnohdy až absurdních rysech. Obdobný pohled na svět Schwajdovy hry sdílí i hostující režisér Peter Mankovecký, který Schwajdův text obohatil o současné souvislosti. V hlavních rolích hraje Veronika Senciová, Lukáš Hejlík nebo Petr Halberstadt, Ludmila Štědrá, Kostase Zerdalogl, Petr Vaněk a další. Přeložila Kateřina Pošová. Režie Peter Mankovecký.

Dramatik György Schwajda se narodil 23.3.1943 v okrajové čtvrti Budapešti Kispest. V letech 1970-74 vystudoval na Vysoké škole divadelního a filmového umění obor dramaturgie. Při studiích pracoval jako pomocný dělník, tiskárenský sazeč, kulisák, osvětlovač, kontrolor hasicích přístrojů. Na své profesionální dráze divadelníka byl pak postupně dramaturgem oblastních divadel v Szolnoku, Szegedu a Miskolci, i budapešťského Národního divadla. Schwajda si ovšem právem získal především pověst velice originálního a nadaného autora, ale též zdatného organizátora a divadelního manažera.
Hned první Schwajdova hra Klaun, kterou napsal ve svých jednadvaceti letech, byla v roce 1967 oceněna v celostátní soutěži dramatických děl. Podobnou cenu získala r.1975 jeho groteskní balada Mari. Dále následovaly hry Palamedes, Pohádka o Janovi, Fabián, Horizont, Zázrak, Pomoc, Hymna, Svatá rodina (kterou r.1982 uvedlo pražské Realistické divadlo a od r. 1998 byla po šest sezon na repertoáru Studia Ypsilon), Rákócziho náměstí, Balada o bláznovi z parcely č.301, Taneční festival 66, Otčenáš a kromě několika jiných adaptací scénická podoba vlastní stejnojmenné novely Svobodný otec z Rátótu. Dosud nejúspěšnější Schwajdova dramatizace vznikla v roce 1990 ze slavného románu G.G.Márqueze Sto roků samoty, kterou v roce 2000 s velkým úspěchem uvedlo pražské Divadlo na Vinohradech.