Scéna.cz 

Mrtvé duše

Debut nejen v Divadle ABC, ale i na pražské scéně si odbude v sobotu 17. března poloviční Pražák, rodilý Brňan režisér Aleš Bergman. Představí ruskou klasiku Mrtvé duše, komedii podle N.V. Gogola napsal M. Bulgakov. "Trochu jsem si na sebe upletl bič." komentuje své hostování A. Bergman, "zvláště ve velkých skupinových scénách (na jevišti až 21 osob) je náročné udržet přesnost. Rovněž se trápíme s jedním místem, což je v podstatě Bulgakovův úlet."
V hudební složce hry uslyšíme například Pochod starých vojínů, a další staré lidové písně, na hudební úpravě se podílel Zoltán Liška. Výpravu vytvořil Ondřej Zicha, dranaturgicky se podílely Kateřina Fixová a Pavlína Morávková.
Režisér obsadil do role Čičikova Filipa Blažka. V dalších rolích uvidíme Jaromíra Medunu, Oldřicha Víznera, Ernesta Čekana, Kamilu Špráchalovou, Vlastu Žehrovou a další.

Nikolaj Vasiljevič Gogol patří bezesporu k nejvýznamnějším spisovatelům 19. století. Pocházel z Ukrajiny, absolvoval gymnázium, nastoupil dráhu ministerského úředníka a později se stal univerzitním profesorem v Petrohradě. Nesmrtelnost mu však zajistila jeho tvorba dramatická, novelistická a romanopisecká, často se svébytným satirickým úhlem pohledu.

Gogolova usilovná práce na jeho nesmrtelných Mrtvých duších spadá do konce třicátých a začátku čtyřicátých let 19. století. Zobrazuje v nich ruskou společnost své doby, převážně statkářsko-úřednickou se všemi jejími zápornými stránkami. Gogol se stává břitkým kritikem panujícího systému, odsuzuje nevolnictví, lidskou bídu, bezohledné úředníky a probouzí celé Rusko k zamyšlení nad bezútěšnou skutečností. To všechno beze ztráty smyslu pro humor. Jeho plastické obrazy statkářů a úředníků však neústí do zlostné satiry. Dokonce i Čičikova omlouvá jako oběť. Gogol se pokoušel napsat i druhý díl románu s kladnými postavami statkářské společnosti, ale po několika zoufalých pokusech o přepracování ho spálil.
Mrtvé duše se u nás dočkaly řady překladů i mnoha dramatizací v Čechách i na Slovensku (V.Hedbávný, V.Strnisko s M.Lasicou, J.Kudláčková a V.Beránek a další).

Aleš Bergman
Narodil se v Brně roku 1966. V roce 1991 absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Už v době studia pracoval jako dramaturg, později jako lektor dramaturgie v HaDivadle. Pohostinsky režíroval v Městském divadle v Brně (P. de Marivaux - Spor - česká premiéra), ve Zlíně (E. Thomson - Zlaté jezero), v Uherském Hradišti (H. Berger - Šaty dělají mrtvoly - česká premiéra), v karlovarském divadle Dagmar (M.Klíma - Markéta nebo Dagmar) aj.
V roce 1992 nastoupil jako režisér do angažmá v Městském divadle Zlín, kde během tří let mimo jiné režíroval tituly Proradné lásky (P. de Marivaux), Čarodějka (M. Waltari), Luční harfa (T. Capotte).
Od roku 1991 byl externím pedagogem JAMU a po třech letech se stal řádným pedagogem. Vyučuje hereckou tvorbu, teorie a metody herecké tvorby, teoretickou a praktickou dramaturgii. Se studenty spolupracuje i ve školním studiu Marta. V sezoně 2000-2001 zde režíroval vlastní úpravu známého muzikálu Kdyby tisíc klarinetů.