Scéna.cz 

Švandovo divadlo: Cizinci ve vlaku

Detektivní příběh, psychothriller či psychologické drama o závislosti, osamělosti, osudových setkáních? To všechno je nová inscenace Cizinci ve vlaku, kterou pohostinsky režíroval ve Švandově divadle režisér Martin Glaser. Román Cizinci ve vlaku Patricie Highsmithové vyšel v roce 1950, a od té doby byl několikrát zfilmován (Alfredem Hitchcockem, Richardem Starrem a naposledy jako černá komedie Danny DeVitem). V roce 1995 vytvořil jevištní verzi americký dramatik Craig Warner a od té doby se hrála po celém světě. Nyní tedy Švandovo divadlo uvedlo českou premiéru.

Děj začíná ve vlaku, kde se setkají náhodní cestující - nadějný architekt Guy Haines (Tomáš Pavelka) a synek bohatých rodičů Charles Bruno (Matěj Hádek). Plachého snílka Guye přemluví Charles k ďábelskému plánu dvou dokonalých vražd - Bruno zabije Hainesovu ženu, a Haines na oplátku Brunova otce. Vzhledem k tomu, že se už nikdy ti dva neuvidí, budou tyto vraždy neodhalitelné... To, co Haines zprvu považuje za pouhou spekulaci a podivný vtip, získá jiné rozměry ve chvíli, kdy je jeho manželka zavražděna a neúnavný Bruno jej nejrůznějšími prostředky nutí, aby splnil druhou část plánu. Tím se spouští nezadržitelný řetěz událostí, ze kterých nevyjde žádný vítěz...

Celá scéna a proměny kostýmů jsou laděny do černo-bílých kombinací (scéna Eufrasio Lucena – Muńoz, kostýmy Samiha Malehová), a z pohledu diváka se stává spíše nežli detektivkou především studií psychopatologického charakteru Charlese Bruna, podivného mladíka závislého na své matce. Milena Steinmasslová ji kreslí jako blonďatou stárnoucí Barbie, která má ke svému synovi vztah balancující mezi vztahem milenky a opičí matky. Ochraňuje jej, ale zároveň se jeho nevyzpytatelných reakcí obává. Tomáš Pavelka zvolil pro Guye polohu trochu naivního snílka, který se domnívá, že svým intelektem situaci zvládne. Život se mu ale postupně rozpadá, a z Guye se stává troska. Matěj Hádek vyhrává rozporuplný charakter svého Charlieho do detailů. Zpočátku se zdá milý, postupně se stává stále nesnesitelnějším, a to nejen svou alkoholovou závislostí. Na jedné straně jej (alespoň zpočátku) litujeme pro jeho osamělost a šílenou touhu po blízkosti lidí, ke kterým vzhlíží. Aby dosáhl svého, je schopen využít jakékoli manipulace. Zároveň si ale bolestně uvědomuje, že může sice svým způsobem lidi k něčemu přinutit, ale přesto zůstane nadále sám. Další postavy děje hrají doplňkové role (Eva Leimbergerová, Stanislav Šárský, Milan Kačmarčík a Jaroslav Šmíd), s nimiž se dokázali sympaticky vyrovnat.

Inscenaci, která se odvíjí velmi pozvolným tempem se soustředěním na detaily hereckých akcí, by svědčilo celkové zrychlení, důslednější střihy mezi jednotlivými scénami, a myslím, že i zkrácení textu, který někdy zbytečně dubluje scénické akce. Pokud jste příznivci klasických divadelních tvarů bez velkých experimentů, pak je to inscenace právě pro vás.

Cizinci ve vlaku (podle románu Patricie Highsmithové napsal Craig Warner)
Režie: Martin Glaser, překlad: Lucie Kolouchová, dramaturgie: Olga Šubrtová, Lucie Kolouchová, scéna: Eufrasio Lucena – Muńoz, kostýmy: Samiha Malehová, hudba: Pavel Kalina.
Hrají: Tomáš Pavelka, Matěj Hádek, Milena Steinmasslová j.h., Eva Leimbergerová, Milan Kačmarčík, Stanislav Šárský a Jaroslav Šmíd.
Švandovo divadlo 17. října 2008.