Scéna.cz 

Zemřel scénograf Luboš Hrůza

„To máte tak, my scénografové jsme jako děvčata v tanečních. Někdo nás prostě vyzve k tanci. Rád pracuji v osvědčených týmech, například s panem Kačerem, a to již od roku 1959.
Na druhou stranu je pro mě napínavé poznávat nové a mladší režiséry. Obyčejně je režisér o něco zkušenější a starší. Bere si scénografa - divocha, co by mu do představení vlil svoji krev. A naopak. Moji režiséři většinou dávno umřeli a nebo odešli do penze. Pracovat s mladšími režiséry přináší napětí....“ (Luboš Hrůza)

Ve věku 75 let zemřel 2. prosince v Praze scénograf, kostýmní výtvarník a zakládající člen pražského Činoherního klubu Luboš Hrůza. Oznámila to jeho rodina. Narodil se v Jihlavě 1933, studoval u Františka Tröstra na scénografické katedře DAMU, 1959 – 1965 působil v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Od r. 1965 až do své emigrace 1968 spoluvytvářel nově vzniklé divadlo Činoherní klub (Pension pro svobodné pány, Mandragora, Bludiště, Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho, Zločin a trest, Revizor, Narozeniny).

Dětství prožil v Břeclavi. V sezóně 1952 - 53 působil v angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě jako herec. V letech 1953 - 55 žák Eduarda Milléna v Brně na pedagogické fakultě obor výtvarná výchova. V roli pedagoga působil čtyři měsíce a poté v letech 1956 - 1960 žákem Františka Tröstra na scénografické katedře DAMU v Praze. Od roku 1959 až 1965 scénograf v Divadle Petra Bezruče.. Jeden absolventský ročník odešel do Ostravy založit vlastní divadlo. Patří k němu například Jan Kačer, František Husák, JiřinaTřebízská, Petr Čepek, Nina Divíšková, Jiří Hrzán a další.
Po příchodu těchto osobností do Prahy byl založen Činoherní klub, na jehož uměleckém profilu se Luboš Hrůza významně podílel. V letech 1965 – 1969 byl autorem všech scénických a kostýmních výprav tohoto divadla. Kromě Kačera v tomto období spolupracoval také s režiséry Ladislavem Smočkem a Evaldem Schormem. Po sovětské invazi opustil republiku a roku 1969 se stal scénografem a později šéfem výpravy Národního divadla v norském Oslu (Nationalte Teatret). Zde vytvořil 88 scénických a 35 kostýmních výprav. Po revoluci 1989 začal znovu působit v českém divadle (Činoherní klub, Národní divadlo v Praze, Městská divadla pražská a další).

Spolupracoval s divadly ve Švýcarsku, Dánsku, Holandsku, Švédsku, Německu, Itálii, Japonsku. Za jeho dílo získal stříbrnou medaili na Pražském quadrienále roku 1967, dále ocenění kritiky za scénografii Čechova Racka, Západní Berlín 1971 a cenu kritiky za Ibsenovskou scénografii, Oslo 1979. Scény divadelních her byly poznamenané působením v oficiálních divadlech. Ve výčtu autorů inscenací najdeme Čechova, Gorkého, Mozarta, Ibsena, Dostojevského a Shakespeara.

V zahraničí působil rovněž jako pedagog. Během svého působení získal několik cen: 1967 - Stříbná medaile za scénografii na Pražském Quadriennale, 1971 – Cena kritiky (Západní Berlín) či Cena norských divadelních kritiků 1978-79 za tlumočení Ibsenova díla, zvláště pak Johna Gabriela Borkmana.

Poslední výstavu v České republice Luboši Hrůzovi připravil Institut umění – Divadelní ústav v březnu roku 2008 v Café – galerii Černá labuť v Praze. 4. 12. bude zahájena jeho výstava Labutí píseň v Českém centru ve Stockholmu. Luboš Hrůza patřil k našim nejlepším a nejvýznamnějším scénografům.