Scéna.cz 

Městské divadlo Zlín

Divadlo pracujících bylo v roce 1946 umístěno do prostor adaptovaného Komorního kina na Dílech (dnešní Malá scéna), kde se v neuvěřitelně náročných podmínkách hrálo plných 21 let. Hlediště mělo 450 sedadel pro diváky, jeviště nebylo dlouhá léta vytápěné. Administrativní a technické provozy byly umístěny mimo tento objekt. Divadlu sloužila téměř celá desátá etáž hotelu Moskva - bydleli zde herci s rodinami, z dalších pokojů byly zřízené kanceláře a ateliér pro výtvarníka. Jako zkušebna sloužil dřívější velký sklad hotelu. Pro divadelní sklad, krejčovnu a vlásenkárnu byl divadlu přidělen dům v Komenského sadech, s č.p. 1.
Zhruba po deseti letech provozu se stávala situace ve staré budově neúnosnou, vedení divadla neustále upozorňovalo na její katastrofální stav. V roce 1957 vypsal proto tehdejší KNV v Gottwaldově celostátní anonymní soutěž na projekt činoherního divadla. Z 57 došlých návrhů zvítězilo řešení architektů Miroslava a Karla Řepových. Projekt byl zpracován v Krajském projektovém ústavu v Gottwaldově, pod vedením ak. arch. Miroslava Řepy a ak. arch. Františka Rozhona, který se stal spoluautorem díla. Po rozsáhlých asanačních pracích začala vlastní stavba v r. 1960. Několikrát hrozilo stavbě zastavení a konzervování, nakonec došlo jen k zpomalení. Budova byla dokončena v roce 1967. Její výstavba stála cca 42 miliónů korun.

Po 21 sezónách působení v provizorních prostorách bývalého Komorního kina, kterými prošlo takřka 2, 300. 000 diváků, zvyklých na nepohodlí, zahájil soubor Divadla pracujících svou činnost v nové budově 11. listopadu 1967.
Zlínská divadelní budova je svým umístěním, moderním architektonickým řešením, bohatou výtvarnou výzdobou, množstvím nabízených míst a možnostmi bohatého využití mimořádná pro oblast Moravy a ojedinělá v celostátním měřítku. Jde o první činoherní budovu postavenou na území ČSSR po roce 1918, jejíž vybavení patřilo v roce otevření, t. j. v roce 1967, k nejmodernějším a rozměry jeviště i hlediště k největším u nás. O velikosti sálu svědčí i slavnostní opona, utkaná ve valašskomeziříčské gobelínce, která je 31 metrů široká, 10 metrů vysoká a váží 600 kilogramů. Vlastní sál hlediště je oválný, dřevem vykládaný prostor, tvořící amfiteátr původně pro 800 diváků, po úpravě v roce 1989 pro 691 diváků, jeviště vychází z tradičního kukátkového pojetí. Realizovaná umělecká díla v areálu divadla vyšla z celostátní soutěže a soustřeďuje práce výtvarníků tehdejší střední a mladší generace z celé republiky.
Umělecká výzdoba zlínského divadla
Plastika před hlavním průčelím LUBOŠ MORAVEC
Kamenná mozaika vstupního vestibulu MILAN OBRÁTIL, ZBYNĚK SLAVÍČEK
Malba v hlavním foyeru ZDENĚK HOLUB
Gobelíny v bufetech VLADISLAV VACULKA
Slavnostní opona HANA LENDROVÁ, SYLVA ŘEPKOVÁ
"Niťáky" v salónku slavnostních lóží HANA KRÁLOVÁ
Reliéf ve vstupním vestibulu herců prof. ZDENĚK KOVÁŘ
Kašna za divadlem s tvarovanou zdí MIROSLAV CHLUPÁČ, ČESTMÍR JANOŠEK
Keramické nádoby a vázy JAN HABARTA, LUDMILA HLADÍKOVÁ, DĚVANA MÍROVÁ, MARIE RYCHLÍKOVÁ, ALOIS ŠUTERA