Scéna.cz 

Zpěvačka Amy Winehouse je po smrti

14. září 1983 – 23. července 2011
V roce 2008 byla odhalena v londýnském muzeu Madame Tussauds vosková figurína zpěvačky Amy Winehouse. Autorem provokativní sochy pod názvem „Jediná dobrá rocková hvězda je mrtvá rocková hvězda“ byl Marco Perego. O své soše, jejíž cena byla ohodnocena na 100 tisíc dolarů, autor řekl: „Rockové hvězdy jsou obětními zvířaty společnosti.“ I když tehdy nikdo netušil, jak dlouho bude trvat strmá kariéra jazzové, soulové a rythm´n´bluesové zpěvačky, doprovázená skandály a drogovými a alkoholickými excesy, bylo jasné, že se důchodu nedožije. Patřila k těm, kdo odcházejí brzy a stanou se součástí legend. Její smrt v jejím londýnském bytě na sklonku července je už dnes, pár dní po smrti, opředena spoustou dohadů, které se bezpochyby léty ještě rozmnoží.... A navíc se tu hledají i paralely k dalším rockovým hvězdám, které zemřely ve věku 27 let.

Amy Jade Winehouse se narodila v severním Londýně v židovské rodině, s ruskými předky na matčině straně. Právě matka ovlivnila její zájem o jazz. Otec Mitchell jí prý už jako malé často zpíval písně Franka Sinatry, a ona sama se vyznačovala tím, že k ozoufalství učitelek ve škole stále při vyučování zpívala. Když bylo Amy devět, rodiče se rozvedli. V té době jí babička poradila, aby se přihlásila do divadelní školy Susi Earnshaw. To také udělala a už v deseti letech založila rapovou skupinu Sweet 'n' Sour se svou kamarádkou Juliette Ashby. Ve škole zůstala čtyři roky a poté přešla na divadelní školu Sylvie Youngové, odtud byla údajně vyloučena mj. proto, že si nechala udělat ve čtrnácti letech piercing nosu. Poté vystřídala několik dalších škol. Ve třinácti dostala svou první kytaru a vzápětí začala i komponovat. Později pracovala jako bulvární redaktorka ve World Entertainment News Network a přitom zpívala s místní skupinou Bolsha Band. Do obecného povědomí se dostala už svým debutovým albem Frank v roce 2003, hodně ovlivněným jazzem, na níž se výrazně podílela autorsky. Vysloužila si přirovnání k takovým legendám jako Sarah Vaughan a Macy Grace a získala spoustu domácích ocenění. Mezinárodního ohlasu dosáhla druhým albem Back to Black z roku 2006, v němž se hudebně posunula k vzorům dívčích skupin 50. a 60.let (k těm ostatně odkazovala také svou image). Album se mnohokrát umístilo na nejvyšších příčkách hudebních žebříčků v Anglii a stalo se zde nejprodávanějším albem v roce 2007 (1.85 mil.kopií). Právě z tohoto alba pochází i známá píseň Rehab, kde se zpovídá z náklonnosti k alkoholu. Za tu ji chtěl manažer poslat do protialkoholní léčebny, ona však raději celý manažerský tým vyhodila a začala pracovat s novými lidmi. Album jí vyneslo spoustu domácích i mezinárodních ocenění. Mj. pět cen na Grammy Awards. Stala se také držitelkou ceny BRIT Awards pro nejlepší umělkyni.

Ruku v ruce s jejími hudebními úspěchy šel i zájem o její osobu v bulvárních médiích, paparazzi na ní pořádali přímo hony. A ona byla skutečně vděčným objektem. Drogy, alkohol, násilí, problémy s muži, vězení, odvykací kůra, zdravotní problémy, konflikty s policií, skandály na koncertech (jeden z posledních koncertů skončil fiaskem, když ji diváci vypískali a následné turné byla nakonec nucena kvůli indispozici odvolat). Její smrt byla tedy už jen logickým završením jejího rozporuplného života. I když příčina její předčasné smrti se stále vyšetřuje, je tu (patrně dosti oprávněné) podezření na předávkování drogami a prášky. Stala se legendou a její písně budou vždy patřit do historie populární hudby počátku 21.století.