zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Mexický pěvec Ramon Vargas je v plném kole

Mexický pěvec Ramon Vargas

autor: archiv   

zvětšit obrázek

S velkým napětím čekali milovníci hudby na zahajovací koncert 20. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově, kde přislíbil účast mexický pěvec Ramon Vargas. On sám se na toto vystoupení velmi těšil – a jak svědčí ohlasy, rozhodně diváky nezklamal. Mj. slíbil, že se do Čech v brzké době vrátí společně s rodinou, aby tu strávil dovolenou.
Ještě před koncertem se Ramon Vargas setkal s novináři a zodpověděl otázky, týkající se nejen současné situace v operním světě, ale prozradil i své nejbližší profesní plány.


  • Mezi špičkami operní a písňové tvorby se udržujete už více nežli dvacet let. Můžete prozradit, co je dle vás nejdůležitější, abyste udržel krok s konkurencí?
    Ve skutečnosti to příští rok bude už 30 let, co jsem v Mexiko City zahájil svou pěveckou dráhu. Ale to, co vám řeknu, pro vás asi nebude nějaké překvapivé tajemství. Jde zkrátka o to respektovat svůj hlas a pečovat o jeho techniku.
  • Během své kariéry jste měl možnost vystupovat na nejprestižnějších scénách světa. Můžete prozradit, na kterých scénách zpíváte nejraději?
    Mám to štěstí, že jsem skutečně mohl zpívat na mnoha respektovaných místech, a je velmi těžké z nich vybírat. Nejraději mám asi tři z nich. Rád zpívám ve Vídeňské státní opeře, v Metropolitní opeře v New Yorku a v Národním divadle v Mnichově. A samozřejmě, že každé vystoupení v mé rodné zemi, tedy Mexiku, pro mě je vždy svátkem.
  • Máte nějaké oblíbené festivaly?
    Festivaly se většinou konají během letních měsíců. A já jsem během roku tak vytížen, že se snažím, abych během léta v opeře nevystupoval. Potřebuju nějaký čas na regeneraci, na relax, pro rodinu, manželku a děti. To ovšem neznamená, že bych se zpívání v létě vyhýbal, ale nechci být nikde uvázaný, takže jsou to spíše jednorázové koncerty (např. po českokrumlovském vystoupení budu mít koncert na náměstí sv. Marka v Benátkách).
  • Můžete prozradit, co vás přimělo, abyste přijal pozvání do Českého Krumlova?
    Vystupoval jsem v Čechách jednou, asi před šesti lety. Tenkrát jsme byl vřelou reakcí publika velmi příjemně překvapen, a předsevzal jsem si, že se do Čech vrátím. Přiznám se, že v Krumlově jsem dosud nezpíval a že mě to město láká. V našem operním světě zná každý každého, a tak jsem při nedávném vystoupení v Bratislavě potkal dramaturga českokrumlovského festivalu a ten mě pozval. Proto jsme tady, a jsem tomu rád.
  • Váš koncert je sestaven z operních árií. Máte také koncerty, které jsou věnované lidové hudbě vaší vlasti?
    Nikdy jsem neuspořádal pěvecký recitál pouze z mexických písní, ale mám na programu takový hispánský mix, ve kterém jsou obsaženy španělské a mexické písně. Nabízím ho ale spíše než v Evropě v Jižní Americe.
  • Jak si sestavujete program koncertů?
    Koncert v kamenném domě je něco jiného nežli letní produkce pod širým nebem. Je to větší prostor, je nutno zpívat na mikrofon. A kromě toho, letní publikum je mnohem eklektičtější, je tedy třeba nabídnout populárnější repertoár, známé árie, aby byli lidé spokojeni. To však neznamená, že by šlo o horší kvalitu – spíše je důležité, aby si v programu každý našel něco, co se mu bude líbit.
  • Jak je to podle vás s budoucností opery. Má naději zaujmout mladé publikum? A jak se v souvislosti s tím díváte na přenosy operních představení do kin?
    Začnu od konce. Myslím, že přenosy operních představení v kinech je dobrá věc. Je dobré, že je to pro hodně lidí, vysíláno live, je to poctivá hra s diváky. Problémem může být, že si lidé zvyknou na ty lahůdky v kinech a budou méně budou chodit do místních operních domů. Důležité je, že tímto způsobem se daří přibližovat operu velmi mladým lidem. A tady se vracím k počátku otázky. Je to velký úkol nejen pro pěvce, ale i organizátory, sponzory, ale i vlády, aby propagovali operu a tak jí nějakým způsobem zaručili budoucnost. Je to totiž součást širšího sociálního aspektu získávat pro tento druh umění mladé lidi a dokonce děti, dostat je do hlediště. Nemůžeme čekat na to, co udělají vlády, my umělci musíme usilovat o to, abychom nejmladší publikum do operních síní dostali.
  • V poslední době stále vzrůstá role režisérů operních inscenací. Jak vy sám jako interpret vnímáte inscenační posuny v opeře?
    Jsem přesvědčen, že opera potřebovala v jistém slova smyslu poštouchnout, vytvořit v inscenační rovině něco nového. Daří se to, když je režisér inteligentní,a má úctu k hudbě, ale to se věru nestává vždycky. Např. z Německa mám zkušenost s režiséry, kteří sice mají rádi operu, ale dělají podle mého příliš mnoho experimentů. Někdy jde dokonce více o to, aby celek šokoval, nežli o kvalitu inscenace. Nejhorší je ovšem, když se opery ujmou naprostí hudební analfabeti, pak to je opravdu problém. A spíše to opeře škodí.
  • Mnohé role zpíváte opakovaně v nejrůznějších produkcích. Dělal jste v poslední době některé úplně nové věci?
    Cítím, jak se můj hlas posunuje určitým směrem, ale nechci to uspěchat. Řídím se heslem, raději později, než předčasně. Ale rád bych te´d nastudoval role v Trubadúrovi a Tosce, které jsem ještě nikdy nezpíval.
  • Zpíváte kromě operních árií a jmenovaných latino-amerických písní také třeba repertoár německý (vzhledem k tomu, že se často pohybujete právě v německy mluvících zemích)?
    Ano, teď mám např. na repertoáru Mahlera, Brahmse, Schuberta a Schumanna.
  • Žijete se svou rodinou ve Vídni. proč zrovna tam?
    To je zajímavá historie. Když jsme byl velmi mladý, přijel jsem do Evropy (1986), kde jsem vyhrál carusovskou soutěž v Miláně. Tam jsem se setkal s Placidem Domingem a ten mi poradil, abych jel na konkurs do Vídeňské státní opery. Jel jsem tam, zazpíval a oni mě přijala. Tak se Vídeň stala první městem, které mě v Evropě přijalo. Poté jsme zpíval a pracoval ve Švýcarsku v Luzernu. Pak jsme se rozhodl pro působení na volné noze a rozhodli jsme se s rodinou, že budeme žít ve Vídni. je to krásné město, podobné Praze. Vychází ze stejných kořenů, je dobře organizované, lid se tam k sobě chovají slušně. Ta kombinace konzervativní Vídně a mého mexického temperamentu je pro mě docela zajímavá. My Mexičané jsme citoví lidí, ale někdy potřebujeme i disciplinu.
  • Můžete prozradit něco ze svých profesních plánů na další měsíce?
    Mám to docela nabité. Po koncertu v Krumlově a v Benátkách poletím do Jižní Ameriky, kde začnu koncertní turné v rodném Mexiku, pak se setkám s posluchači v Limě, Peru, Brazílii a Kolumbii. Mezitím ještě budu zpívat v Mexiku v Donizettiho Elixíru lásky. V lisotpadu budu zpívat v newyorské Metropolitní opeře v deseti představeních nové inscenace Dona Giovanniho. Na konci listopadu budu už zase ve Vídni, kde budu zpívat vBohémě. A n a konci roku mě čeká La Scala a Hoffmanovy povídky.
  • 1.8.2011 21:07:52 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory