Únos ze serailu v milánském Teatro alla Scala
autor: Česká televize
zvětšit obrázekW. A. Mozart: Únos ze serailu
Singspiel o třech dějstvích z milánského Teatro alla Scala v remaku inscenace legendárního italského režiséra Giorgio Strehlera. Účinkují: L. Ruitenová, S. Devieilheová, M. Peter, M. Schmitt, T. Kehrer, C. Obonya a další. Sbor a orchestr milánské Scaly řídí Z. Mehta. Při pirátském útoku padnou Konstance, její anglická komorná Blonde a sluha Pedrillo do zajetí a jsou prodáni tureckému pašovi Selimovi. Belmonte, Konstancin milý, šťastně vyvázl. Vypraví loď, aby zajatce vysvobodil. Selim se pokouší Konstanci získat, Osmin, správce Selimova paláce, nadbíhá zas hubaté Blonde. Když Belmonte pronikne do pašových zahrad, vydává se za architekta, který vládci nabídne svoje služby. Se sluhou Pedrillem pak zosnují plán na noční únos obou dívek.
Osmin, ačkoli se jej Pedrillo pokusil opít a vyřadit tak ze hry, únos zmaří. Místo potrestání za pokus o únos se však paša projeví jako velkorysý muž, a to přesto, že v Belmontovi poznal syna svého úhlavního nepřítele. Zajatci smějí nastoupit na svou loď a odjet domů, zahanbeni neočekávanou Selimovou shovívavostí. Inscenace proslulého Mozartova singspielu v milánském Teatro alla Scala je remakem slavného představení legendárního italského režiséra Giorgio Strehlera (1921–1997), výpravu a kostýmy navrhl jeho dlouholetý spolupracovník Luciano Damiani (1923–2007). Hudebního nastudování se ujal špičkový světový dirigent Zubin Mehta. V červnu 1781 císař Josef II. pověřil W. A. Mozarta, aby složil pro vídeňský Burgtheater německou národní zpěvohru – singspiel. Tak se zrodil „muzikálově“ mimořádně úspěšný Únos ze serailu (Die Entführung aus dem Serail). Přímým podnětem ke vzniku Mozartovy zpěvohry byla návštěva ruského velkoknížete Pavla ve Vídni v situaci, kdy se za vlády Kateřiny Veliké upevňoval rusko-rakouský protiturecký svazek. Turci byli po staletí osudovými protivníky habsburské monarchie a v té době se právě blížily oslavy stého výročí konečného vítězství nad nimi v roce 1683. Druhým impulsem pro volbu „tureckého tématu“ byl patrně osud Angela Solimana, černocha, jenž byl „unesen“ do evropské Vídně, byl ve službách knížete Liechtensteina a Mozart se s ním dnes a denně potkával při seancích v Thunově salónu.
Vysílání: 06.6., 01.40 hod., ČT art
TIP!
Časopis 16 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Super Diva – Síla osudu
Super Diva – Síla osudu (11/13)
Operní diva Catarina Molderová se zamýšlí nad původem Verdiho tragick ...celý článek
Časopis 16 - sekce
DIVADLO
Památkově chráněná Reduta se změní v byt
Jeden den v panelovém bytě na sídlišti. Věta, která vyvolává pocit, že se nic neděje. Ovšem nic nemůže být vzd celý článek
HUDBA
Na prkna MdB se vrátí oratorium Bastard
„Autorská dvojice Merta-Moša je u nás jediná schopná konkurovat zahraničním dílům“, psalo se v roc celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Audiokniha Unesený Západ od Milana Kundery
Vydavatelství Supraphon ve spolupráci s nakladatelstvím Atlantis po úspěšném vydání audioknih Nevědění a Směšn celý článek