Divadlo světla zve na rozzářený operní zážitek

autor: Nikol Obrová
zvětšit obrázekDo barokní Prahy vás přenese jedinečný operní příběh o muži, který rozsvítil první Šporkovo divadlo. Inscenace Divadlo světla, která vzniká ve spolupráci divadelního souboru Geisslers Hofcomoedinaten a orchestru Musica Florea, propojuje barokní estetiku a současné divadelní prostředky. Je to nejen příběh o prvním mistrovi divadelního svícení, ale také o odvaze, naději a síle překonávat překážky, které s sebou umění nese.
Opera bude ve světové premiéře uvedena v rámci mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl ve dnech 14. a 15. června 2026, poté se představí 19. srpna na festivalu THEATRUM KUKS. V Praze bude k vidění jen dvakrát, a to ve dnech 14. a 15. září v Divadle Hybernia, tedy symbolicky na místě původního divadla hraběte Šporka. Operně-obrazová inscenace s živým orchestrem vzniká v koprodukci divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten s ensemblem Musica Florea, festivalem Smetanova Litomyšl a novým světelně-zvukovým ateliérem DAMU Praha. Její děj je inspirován románem Le Théâtre de Slávek (2018) francouzské spisovatelky Anne Delaflotte Mehdevi.
Příběh sleduje osudy chlapce Slávka, který ochrne po nešťastné srážce s kočárem hraběte Františka Antonína Šporka. Za pomoci hraběte, který na počátku 18. století provozoval první veřejné divadlo v Čechách, se stává prvním mistrem světla barokního divadla. „Divadlo světla je příběh o vztahu dvou naprosto rozdílných osobností, které propojil tragický osud a láska k umění. Je to příběh o vytrvalosti, zranitelnosti a naději, o vině a odpuštění a o světle, které nás obklopuje,“ říká autorka libreta Helena Koblischková s tím, že zároveň ukazuje roli umění v životě – je to cosi, co člověka přesahuje a dává mu smysl žít i v nejtemnějších časech jeho života.
Jak je u Geisslers zvykem, kombinuje historickou inspiraci s hravým, současným jazykem divadla. Scénografie Jána Tereby oživuje kouzlo barokní mašinérie v moderním světelném designu. Na jejím vzniku se výzkumem nejnovějších technologií light designu podílejí studenti ateliéru Světelného a audiovizuálního designu pro živá umění DAMU Praha pod vedením Pavly Beranové a Vratislava Šrámka. „Téma světla prostupuje celou inscenací – jako symbol života, umění i vnitřní síly, která mění bolest v tvořivost,“
doplňuje režisér Petr Hašek.
Autorská hudba Jana Jiráska propojuje soudobý hudební styl s barokním. Zároveň kombinuje zvuk živého barokního orchestru s hudbou reprodukovanou. „Skládám soudobou hudbu, ale často používám principy dobové interpretace nebo historické nástroje, a to jak v koncertní, tak i ve filmové hudbě,“ přibližuje svůj vztah k hudbě, na jejíž stylově poučenou interpretaci se specializuje právě orchestr Musica Florea.
Hudba v inscenaci Divadlo světla bude svým charakterem dokreslovat atmosféru počátku 18. století v Praze. Vychází tedy z toho, co víme o hudbě, kterou ve své době mohl poslouchat tehdy běžný měšťan, jaké slýchal nástroje, jejich zvuk, barvu i ladění. Praha byla křižovatkou uměleckých směrů i vlivů, zejména italských a francouzských. Jan Jirásek však nebude napodobovat dobové kompoziční styly: „Od začátku jsem věděl, že nechci psát barokní operu, že se na dobu baroka chci dívat pohledem člověka jednadvacátého století. Objeví se jen určité názvuky, reminiscence, které současnou hudbu barokně dochutí,“ naznačuje, jakým směrem se ubírá jeho partitura, v níž si podá ruku současnost s 18. stoletím. „Velmi dobře se mi pracuje s libretem Heleny Koblischkové, má dar psát velice hezké texty,“ dodává.
Kromě hraných pasáží bude zvuková krajina inscenace zahrnovat také samplované a elektronické části. Ty budou charakterizovat vnitřní svět hlavního hrdiny, který tak bude hudebně definován jinak než svět reálný. Půjde však vždy o krátké pasáže – dominovat bude živá hudba. Diváci se mohou těšit na obsazení dobových smyčcových nástrojů, jako jsou barokní housle, viola, violoncello, kontrabas, nebude chybět cembalo, barokní flétna či hoboj.
„Se současnými skladateli spolupracuji velmi rád,“ říká Marek Štryncl, dirigent a umělecký šéf orchestru Musica Florea. „A to právě s těmi, kteří mají vztah ke staré hudbě a její interpretaci. Každý skladatel k ní přistupuje jinak, ale spojuje je přístup k dobové interpretaci, ve které respektujeme, že každá fráze, každý takt, nebo dokonce figura má vyjadřovat určitou náladu, emoci či charakter. Pokud má současný skladatel pro tyto charakteristiky cit, dokáže vtělit charakter i do moderní kompozice.“
📘 www.geisslers.cz
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Články v rubrice - Zveme ...
DEKKADANCERS chystají obnovenou premiéru
Jedna z nejúspěšnějších inscenací v novodobé historii tanečního souboru DEKKADANCERS se v polovině dubna dočká ...celý článek
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Její pastorkyňa: Tys, Bože, to věděl
Městské divadlo Brno uvádí činoherní adaptaci dramatu Gabriely Preissové JEJÍ PASTORKYŇA v režii Petra Gazdíka celý článek
HUDBA
Jan Smigmator nový track s Majkem Spiritem
Na začátku dubna vydal Jan Smigmator společný singl s Petrem Jandou. Český král swingu pokračuje v nečekaných celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Velikáni filmu... Alec Guinness
Hitler: Jeho poslední dny
Alec Guinness jako diktátor, který se hroutí pod tíhou vlastního šílenství i zkáz celý článek



