Šumné stopy v Argentině
autor: Česká televize
zvětšit obrázekZ Balkánu se režisér Radovan Lipus a architekt David Vávra vydali hledat Šumné stopy významných architektů českého původu na opačnou stranu zeměkoule až do Argentiny. Našlit tam vedle staveb i spoustu dalších zajímavostí, které si přímo říkaly o to, aby byly sděleny. Původní záměr tak nabývá na košatosti, rozrůstá se, přesahuje do historie, politiky, ekonomiky, etnografie a gastronomie - zasvěcené komentáře o architektuře se střídají s politickými "analýzami" a záběry na demonstrace a politické plakáty, doplněné poznámkami o historii české komunity, vývoji dopravní infrastruktury nebo chuti steaků a argentinského vína a fotbale. Výsledkem je zábavná a pestrá "cestovní encyklopedie", která ovšem "nepohorší ani odborníky".
V první z pěti dílů pod titulem Buenos días uvádí "gaucho" David Vávra diváky do země přesně tak, jak si ji zde ve střední Evropě představujeme my všichni, kteří tam nikdy nebyli - nekonečné pampy se stády dobytka produkujícího bezkonkurenční steaky. Argentina je ovšem také země gigantických městských konglomerací s pozoruhodnou architekturou, na jejíž podobě se podílely i hledané osoby s českými kořeny.
Tak např. před druhou světovou válkou pracoval v Buenos Aires jako státní urbanista Františel Holoubek, který má zásluhu na vybudování systému tříproudových dálnic, mezi nimiž jsou vysázeny keře a stromy a jízda po dálnici tak probíhá v příjemném prostředí nekonečného parku i když je to uprostřed velkoměsta.
Argentina byla původně zemí železnic - má proto ty nejlepší podmínky - rozlehlé rovinaté plochy - a právě kolem železnice a nádraží vyrůstala nová města. (V současnosti je však vládní preferencí automobilová přeprava takže tisícikilometrová síť byla prakticky zlikvidována - nesmyslné zásahy se nedějí jenom u nás). Po dálnici vyrazil také český filmový štáb na sever do provincie Chaco, kde žije největší počet obyvatel původem z českých zemí.
Česká komunita zahrnuje podle odhadů asi 30 000 osob - je nejpočetnější v Latinské Americe - ale na argentinské poměry je i toto číslo příliš malé, a tak nemá ani status národnostní menšiny. Češi, Moravané a Slováci přicházeli do Argentiny od 19. století, ale největší přistěhovalecká vlna proběhla mezi lety 1922 až 1937.
Centrem "české" oblasti je město s předlouhým názvem - Presidencia Roque Sáenz Peňa - založené "druhou emigrací" - Moravany, kteří sem přišli v roce 1913 z Texasu. Přinesli sebou znalost pěstování bavlny a díky tomuto podnikání se z osady brzy stalo velké a živé středisko. Krajané si postavili budovy pro společenský život, školu, v níž se dnes nachází krajanské muzeum. Vazby na starou vlast dosvědčují i sochy a obrazy TGM, Štefánika a Beneše a udržování živého folkloru - pro televizní publikum zatančil dětský kroužek v krojích a zazpívalo pěvecké sdružení.
V Buenos Aires, kde je také velké nakupení potomků českých emigrantů, dodnes fungují sportovní spolky Sokol nebo klub Sparta. Z mnoha Čechů se staly významné osobnosti nejen ve stavebnictví - např. podnikatel Karla Steuer, který založil u nás síť obchodních domů Teta, poté co uprchl před nacisty do Argentiny, zrealizoval v novém domově řetězec pod stejným názvem - ve španělštině Tia.
V architektuře a sportu má dodnes svou váhu jméno Estanislao Kocourek, kterému je věnován čtvrtý díl cyklu. Kocourek se proslavil nejprve jako atlet - v překážkovém běhu se umísťoval na předních místech i na olympijských hrách. Díky účasti na olympiádě v Helsinkách poznal dílo finského architekta Alvara Alty, které poznamenalo celou jeho tvorbu. Ta se vyznačuje podle David Vávry "evropským smyslem pro detail spojeným s jihoamerickou velkorysostí a razancí".
Při stopování architekta Kocourka si flmaři nemohli nechat ujít návštěvu jedné z největších přírodních atrakcí celé Latinské Ameriky - vodopádů Iquacu - Estanislao Kocourek v jejich blízkosti postavil luxusní rekreační středisko s hotelem.
V Buenos Aires, v němž se nachází převážná část Kocourkových realizací, vyprojektoval např. sportovní park s halami Sarmlento, obytnou čtvrt Catalinas, kde mezi šedesátkou věžových domů jsou umístěny přízemní rodinné domy se spoustou zeleně. Jak se v takovém domě bydlí, doložila návštěva u malířky s českými kořeny paní Voldánové.
Kocourkovo projekční studio je podepsáno také pod prvním mrakodrapem v Buenos Aires La Tore Conurban ze sedmdesátých let, na jehož fasádě jsou uplatněny cihly.
Sympatického mladistvě vyhlížejícího Estanislava Kocourka s českými předky spatří diváci přímo v jeho ateliéru. Podle jeho vlastních slov se však jako Čech už necítí... Dodnes se vedle projektování věnuje jachtingu a má za sebou zdolání Atlantického oceánu ve stopách Kryštofa Kolumba.
Dvě části pětidílného argentinského cyklu - Buenos días a Estanislao Kocourek - měli možnost zájemci vidět už v předpremiéře 1. října v divadle na Dobešce, na televizních obrazovkách se objeví 17. října ve 21. 15 na ČT Art
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe
Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých celý článek
HUDBA
Slavný muzikál Vlasy
Vlasy
Nastává věk Vodnáře. Slavný americký muzikál z Broadwaye ve filmovém ztvárnění režiséra Miloše Forman celý článek
OPERA/ TANEC
Lípa Musica přichází s pestrým programem
Světová premiéra Beaty Hlavenkové, odvážný projekt soudobé hudby se sólistou Danielem Matejčou a dirigentkou A celý článek