zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Phasma dionysiacum Pragense

Phasma dionysiacum Pragense

autor: archiv   

zvětšit obrázek

„Phasma dionysiacum Pragense“ neboli Pražské zjevení dionýské je název představení, které v neděli 5. února v roce 1617 zahajovalo třídenní slavnosti na konci masopustu.
Dobová rytina Phasmy je považována za nejstarší zobrazení divadelní scény na sever od Alp a představení je považováno za jedno z nejvelkolepějších hudebně tanečních představení na habsburském dvoře v Praze.
Podle popisů se jednalo se o scénické ballo - jakési dramatické pásmo různých scén s postavami antických bohů, héroů, umělců a alegorických figur v kombinaci zpěvu, hudby a tance - jaké se pořádaly od 16. století ve Florencii nebo Mantově. Libreto napsal Ital Giovanni Vincenzo d´Arco, který ve "Phasmě" také účinkoval. Autoři hudby, zpěváci a muzikanti zůstávají v anonymitě, ale s největší pravděpodobností i oni pocházeli z Itálie.

Původcem celé jistě nákladné produkce byl pro nás nechvalně známý místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, po své konverzi velmi přísný katolík, který chtěl složit poctu habsburské dynastii - na premiéře ji ztělesňoval poměrně liberální císař Matyáš a jeho manželka Anna, dcera Ferdinanda Tyrolského a Filipíny Welserové - a vyjádřit naději ve světlé zítřky českého království. Zda to bylo jen zbožné přání a snaha odvést pozornost anebo ignorance současných problémů ve státě, je otázkou. Každopádně když nechal uspořádat představení ve velkém sále (Vladislavsk&eacu te;m) Starého královského paláce na Pražském hradě nedaleko svého pracoviště v České kanceláři, patrně netušil, jak se situace vyvine a že on sám bude Pražský hrad opouštět tak nectným způsobem, jak se stalo o rok později.

Inscenace měla obsahovat veškeré barokní rekvizity – kulisy, kostýmy i "nejmodernější" jevištní techniku včetně spouštěcího (nebo zdvihacího) stroje "deux ex machina" a podobně tomu bylo s hudebními i tanečními inscenačními prvky. Domácí aristokraté měli šanci ukázat se jako herci na jevišti - dokonce i v rolích žen. Samotný Slavata představoval Nina, manžela Semiramis.
Letošní čtyřsté výročí premiéry budou považovat za významné spíše divadelní odborníci, pro které pořádá HAMU ve dnech 4. a 5. února mezinárodní konferenci. Ale ani široká veřejnost nebude ochuzena, bude moci shlédnout rekonstrukci původního představení plánovanou na 4. července v Praze a její repríza by měla následovat během léta v zámeckém divadle ve Valticích.
zdroj Česká divadelní encyklopedie

23.1.2017 12:01:22 Helena Kozlová | rubrika - Zprávy

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Zprávy

Pavel Soukup získává Cenu za mimořádný přínos

Pavel Soukup

Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2023 získává Pavel Soukup. Český herec m ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Luboš Pospíšil má nový singl

Luboš Pospíšil

Po úspěšném albovém projektu Poesis Beat (2021) a loňských oslavách 40 let od prvního vydání dnes již legendár celý článek

další články...