zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Téma nejen vánoční

Václav Brožík – Narození Páně

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Téma Narození Páně je v obecném povědomí natolik spojené s betlémskou jeskyní, stájí a jeslemi, že už nevyžaduje zvláštního chrámu a vystačí si samotné ve scénických provedeních. Možná i proto nenajdeme u nás množství kostelů s tímto zasvěcením zato bezpočet betlémů.

První jesle postavil v italském Greccu ve 12. století sv. František, který tak obohatil křesťanskou ikonografii o další motiv, avšak historie znázorňování Kristova narození sahá až k samým počátkům křesťanství. Podle evangelia sv. Lukáše a hlavně podle apokryfních popisů je vymalováno již v římských katakombách, kam pohřbívali své mrtvé první křesťané. Za nejstarší je považována scéna z Priscilliných katakomb ze 3. století, na níž Panna Maria kojí Ježíška a vedle ní stojí prorok Balam, který ukazuje na hvězdu. Podobné scény lze najít na raně křesťanských sarkofázích a mozaikách, kde se už také objevuje sv. Josef s oslem a volem a klanící se mágové.

Pravý „boom“ tohoto tématu ale nastal až po výše zmíněné premiéře Františkovy posvátné inscenace. Snad prvním ohlasem byla Giottova freska v bazilice v Assisi a z italského a západoevropského prostředí je z vrcholného středověku dochována celá řada malířských děl s tímto námětem. U nás vyniká jako následováníhodný vzor Narození Páně od Mistra Vyšebrodského vytvořené před polovinou 14. století. Nejsou zde ještě typické jesle ale dřevěný přístavek s lůžkem, na němž spočívá Panna Maria s narozeným Kristem. Svatý Josef už není jen divákem, ale společně s porodní bábou připravuje dítěti koupel. Tři králové se dostaví až na dalším obraze z vyšebrodského cyklu, zato dole v rohu klečí vznešený donátor Petr z Rožmberka.

Podoba Narození se poněkud proměnila, když v roce 1373 vešla ve známost Zjevení sv. Brigity Švédské. Nejčelnější místo zaujala velká postava Panny Marie klečící a modlící se k ozářenému dítěti, v němž rozeznává Boha. Adorace Krista je převládajícím motivem i po celé 15. století. Betlémský výjev zpracovávala každá následná vývojová etapa jen ve stylových obměnách nebo obměnách detailů, ale k žádným zásadním zvratům již nedošlo. Podle Františkova příkladu se prostorová znázornění Kristova narození brzy rozšířila do dalších křesťanských oblastí. Nešlo jen o vizuální záležitosti, kolem nich se rozvíjely také dramatické útvary, betlémské hry.

První betlém u nás zřídili zřejmě klementinští jezuité již záhy po svém příchodu do Prahy po polovině 16. století. Betlémy v chrámech a dění kolem nich mělo velký ohlas mezi lidmi po více než dvě století až do doby, než začalo vadit josefinským reformátorům, kteří je ve chrámech zakázali. Nebyl to ale konec betlémů, jen se přestěhovaly do domácností, kde se jim dařilo neméně než v chladných kostelních lodích, kam se nakonec stejně vrátily. Když nebylo dočasně možné jít se poklonit Kristu v Betlémě v kostele, vyrobili si ho zruční řezbáři doma, a tak se zrodilo lidové betlémářství. Lidový řezbáři respektovali základní seskupení, ale začali je postupně aktuálně rozvíjet dalšími příběhy. Vedle betlémské jeskyně a imaginárního Jeruzaléma obsahoval lidový betlém různé jiné stavby a technické detaily, znázorňoval řemeslníky a jejich činnosti a počet figurek se zvětšoval, v těch největších jich mohlo být na stovky. Ty nejpropracovanější uváděly celou soustavu do pohybu, jejich nejskvělejším příkladem je u nás Betlém třebechovický. To ale byla skutečná umělecká a technická díla, „běžný“ betlém si dokázali pořídit i krkonošští tkalci nebo příbramští horníci či vykonavatelé dal& scaron;ích povolání. Dnes je vytvářejí profesionálové i amatéři z nejrůznějších až neuvěřitelných materiálů, jak se o tom každoročně můžeme přesvědčit na nesčetných vánočních výstavách po celé republice. Betlémy jsou v současnosti stejně oblíbené jako kdysi a jako vánoční dekorace připomínají pravý smysl vánoc i tam, kde se na něj už pozapomnělo.
Z těch několika kostelů zasvěcených Narození Páně v naší zemi – například v Opočně, Těšeticích, Horkách nad Jizerou nebo Prčicích - zaujímá jistě nejpřednější místo pražská Loreta s kostelem Narození Páně, vystavěným do dnešní podoby J. J. Aichbauerem, v němž se nachází na hlavním oltáři Heintschův obraz Narození Páně. Ke skvostům středoevropského barokního umění se počítá také zámecká kaple ve Valticích s kopií Reniho obrazu Klanění pastýřů.
Ve středověku bylo Kristovo narození spíše součástí mariánských nebo christologických cyklů a jako samostatné téma se objevilo až v renezanci nebo baroku. V této souvislosti nelze nezmínit Klanění pastýřů neboli Svatou noc od Coreggia z roku 1530, obraz někdy považovaný za vůbec nejkrásnější zpodobení betlémské události. Podobně jako Mistra Vyšebrodského jej dnes nenajdeme v chrámu, ale síle jeho působení je vystaven na počátku prohlídkové trasy každý návštěvník drážďanského Zwingru.

28.5.2017 23:05:05 Helena Kozlová | rubrika - Noc kostelů/ Víra

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Koza aneb Kdo je Sylvie? (Divadlo Bez zábradlí)

Články v rubrice - Noc kostelů/ Víra

Velikonoční víra tipy

Poslední den Ježíše z Nazareta

Velkopáteční bohoslužba
Přímý přenos liturgické slavnosti z Farního sboru Českobratrské církve evangelické ...celý článek



Časopis 13 - sekce