zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Výtvarné umění 925

Zrezivělá krása: Elektrárna pod Čertovou stěnou

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Zrezivělá krása: Elektrárna pod Čertovou stěnou
Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu (2012). Velkolepé lidské dílo v hlubinách šumavské přírody očima P. Kožušníka a M. Petrova. Šumava byla vždy krajinou, kde nebylo snadné zajistit lidem obživu. Nové možnosti přinesly v době industriálního rozvoje pily, papírny a vodní elektrárny. Zastavte se s námi v místě, které předurčila svým prudkým tokem a kamenným korytem řeka Vltava. Neokouzlila jen Bedřicha Smetanu. Její spád, velké převýšení na malém úseku a řemeslná šikovnost se sešly, aby zde uvedly v život elektrárnu a s ní další možnosti průmyslového využití. Co všechno z toho dnes zbývá, to vám ve svém dokumentu předvedou kameraman Petr Kožušník a režisér Marcel Petrov.
Vysílání: 04.12., 11.35 hod., ČT2

Deset století architektury: Vlašská kaple a Vlašský špitál
Raně barokní kaple v areálu Klementina a hodnotný církevní komplex na Malé Straně jsou nejvýznamnější připomínkou vlašských stavebníků, kteří se v Praze usazovali od 16. století (1998). Scénář a režie J. Boněk. Okolí severoitalského Lugana se v pozdním středověku stalo nevyčerpatelným zdrojem zedníků a kameníků, kteří u nás byli jednotně označováni jako Vlaši. Jejich dílo proměnilo tvářnost zemí na sever od Alp a své snad nejzdařilejší stavby vytvořili v Praze – šlechtické paláce, kostely a chrámy i obytné domy. Mnozí z nich se naučili dobře česky a zapustili zde své kořeny. Přesto to tu neměli lehké kvůli katolické víře, kterou vyznávali. Zbožní Vlaši se proto roku 1575 rozhodli založit náboženskou společnost Nanebevzetí Panny Marie. Když se jim nepodařilo získat žádný z postavených kostelů pro své obřady, rozhodli se v Karlově ulici vybudovat vlastními silami kapli. I když základní kámen položil osobně papežský nuncius 23. 6. 1590, výstavba se protáhla na 10 let, než byla ne zcela vyzdobená kaple slavnostně vysvěcena. Dnes je považována za jednu z nejvýznamnějších staveb z přelomu 16. a 17. století. Architekt, pravděpodobně Ottavio Mascherini, postavil kapli na v té době neobvyklém půdorysu elipsy. Vlašští zedníci bydleli v horní části Malé Strany v blízkosti Hradu. Pro své potřeby si tu vystavěli špitál, sirotčinec a starobinec. Rozlehlá stavba je u nás jediným příkladem účelové italské architektury. Uvnitř je velký dvůr s fontánou uprostřed a arkádovým ochozem na všech stranách. Základní čtvercovou dispozici dostal špitál v roce 1654 a o 20 let později získal svou konečnou podobu. Součástí komplexu je i kostel svatého Karla Boromejského, dokončený v roce 1617, který tvoří významnou dominantu dnešní Vlašské ulice. Jeho původní fresková výzdoba byla až na výjimky odstraněna při adaptaci na počátku 19. století. Autorem nejdůležitější části kostela byl pravděpodobně představený špitálu italské kongregace architekt Domenico Bossi. Největší katastrofa potkala kostel roku 1789, kdy byl špitál zrušen. Dnes v komplexu působí Italský kulturní institut.
Vysílání: 04.12., 14.25 hod., ČT2

Deset století architektury: Pardubice, Pernštejnové – stavebníci
Poté, co Vilém z Pernštejna koupil Pardubice v roce 1491, postaral se nejen o jejich hospodářský rozkvět, ale i architektonický rozvoj (1998). Režie B. Hončarivová. Vilém z Pernštejna se rozhodl v Pardubicích založit své rodové sídlo. Starou tvrz začal přestavovat na vodní zámek v pozdně gotickém slohu. V 16. století vznikla průmyslová čtvrť, kde se moderním způsobem užívalo hnací síly vody. Vilém se nepodílel jen na hospodářském rozkvětu města, ale záleželo mu i na jeho architektonickém rozvoji. V roce 1507 bylo město zasaženo velkým požárem. Vilém znovu požádal svého stavitele Pavla z Pardubic, aby pro město navrhl jednotný urbanistický plán. V roce 1538 vyhořelo město podruhé a i tentokrát obnově města pomohli Pernštejnové. Domy byly zvýšeny o druhé patro a přestavěny v renesančním slohu, přičemž nejvýraznějším prvkem přestavby se stala terakotová ostění. Nástupem Vilémových synů vstoupila renesance nejen do města. Také starší gotický hrad prošel renesanční přestavbou. Ke vstupnímu portálu byl přistavěn kamenný most s bohatou reliéfní výzdobou, novinkou byly i rozměrné nástěnné malby s biblickou tematikou a unikátní dřevěné a bohatě zdobené kazetové stropy. Pernštejnské sídlo v Pardubicích je jakýmsi mezníkem v historii feudálních sídel.
Vysílání: 05.12., 10.25 hod., ČT2

Lázeňský trojúhelník – Léčivá voda
Miroslav Táborský představuje historii a jedinečné příběhy českých památek zapsaných či nominovaných na prestižní seznam UNESCO (2017). Režie J. D. Novák. Oblast s nejbohatším výskytem termálních a minerálních pramenů se u nás nachází v nejzápadnějším cípu země, kde také vznikla naše nejznámější lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Karlovarské lázně – původně pod názvem Horké Lázně u Lokte – nechal na místě údajného pramene založit císař Karel IV. Druhé naše největší lázně a zároveň ty nejmladší z lázeňského trojúhelníku, Mariánské Lázně, vznikly za vlády císařovny Marie Terezie. Léčivé účinky pramenů Františkových Lázní byly známy od 15. století, ale město zde bylo založeno až koncem 18. století císařem Františkem I. jako první slatinné lázně na světě. Za zlatou éru lázeňství se dá označit 19. století, kdy se s přívalem movitých hostů budovaly honosné kolonády, rozvíjela se lázeňská architektura a bohatý společenský život. Blažená atmosféra tohoto období se nad sanatorii, prameny a upravenými lázeňskými parky vznáší dodnes a právě díky jejímu uchování patří trojice západočeských měst mezi světové klenoty.
Vysílání: 07.12., 21.30 hod., ČT2
Opakování: 10.12., ČT2., 12.12., ČT2

Deset století architektury: Plzeňská synagoga
Za historií a pozoruhodnými uměleckými hodnotami třetí největší synagogy na světě (1998). Scénář a režie J. Křížová. Plzeňská synagoga je z dosud existujících největší synagogou v Čechách a druhým největším židovským svatostánkem v Evropě. Je symbolem zrovnoprávnění Židů a jejich návratu do Plzně po roce 1848. V tradičním židovském životě fungovala synagoga jako dům modlitby, učení a společného setkání. Typickým označením synagog jsou dvě desky Desatera, umístěné nad průčelím nebo nad hlavním štítem. Základní kámen stavby byl položen 2. prosince 1888. Synagoga měla být vystavěna v gotickém slohu severského typu s vysokým průčelím a dvěma vysokými štíhlými věžemi. Tehdejší městská rada však tento projekt zamítla, jelikož věže synagogy by rušily dominantu chrámu sv. Bartoloměje. Radní odmítli i styl stavby, protože se jim zdál příliš podobný stylu křesťanských kostelů. Nové plány byly předloženy Emanuelem Klotzem v roce 1890. Klotz zachoval půdorys a celkovou koncepci stavby, ale změnil architektonický styl, v němž uplatnil prvky románského stylu o monumentální novorenesance s orientálními ornamenty. Tento projekt byl městskou radou schválen a výstavba synagogy byla dokončena v roce 1893. Svému účelu sloužila až do německé okupace. Po 2. světové válce byla navrácena židovské komunitě, ta však byla zdecimována holocaustem a emigrací do Izraele i jiných zemí. V letech komunistického režimu byla synagoga uzavřena. Původně měla být zničena, ale její zbourání by vyžadovalo demolici celého bloku domů. Byla tedy proměněna ve sklad zkonfiskovaného majetku deportovaných plzeňských Židů. Poslední pravidelná bohoslužba se zde konala v roce 1973.
Vysílání: 10.12., 13.40 hod., ČT2

Zrod knihtisku
Johannes Gutenberg, vynálezce, který změnil tvář světa a zemřel v zapomnění. Francouzský dokument (Premiéra). Johannes Gutenberg, 15. století, a vynález tiskařského lisu. Fakta, o kterých se učí každý školák v hodinách dějepisu. Kdo však byl muž, který dokázal revoluční nápad přivést k životu? Odkud pocházel a jaký byl jeho osud? Co ho vedlo k tomu, aby po mnoho let vytrvale pracoval na technologii, které ze začátku nikdo nevěřil? Vynález knihtisku znamenal skutečný zvrat v dějinách. Zpřístupnil širokým vrstvám lidí jeden zásadní text: bibli. Tiskařský lis tak sehrál významnou roli při vzniku nového duchovního proudu – protestantství. Francouzský dokument.
Vysílání: 04.12., 22.30 hod., ČT art
Opakování: 06.12., ČT art., 07.12., ČT art

Artmix
Prosincové vydání přináší velkou vánoční vizuální nadílku – nové expozice ve znovuotevřeném Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, zlatý kurník z Designbloku a projekt CocoKarl s motivy slepic Terezy Janečkové, brněnskou výstavu Lady Gažiové a další pozoruhodné události (Premiéra). Po dvou letech se znovu otevřelo Uměleckoprůmyslové museum v Praze, které prošlo totální rekonstrukcí. Bohatá tradice, obrovský sbírkový fond a řada výstav a publikací je více než 40 let spojena se jménem jeho ředitelky Heleny Koenigsmarkové. První výstava, která bude v nově zrekonstruovaných prostorách otevřena, má ostatně také název DIRECTOR´S CHOICE, proto nás provede osobně H. Koenigsmarková. Skončila přehlídka Designbloku na téma jídlo a projekt Terezy Janečkové CocoKarl, složený ze spojení jmen Coco Chanel a Karl Lagerfeld, ještě pokračuje v galerii Novesta, kde jsou designové slepice k vidění. Tipy na další pozoruhodné výstavy, právě vyšlé knižní publikace o výtvarném umění či výběr obrazů k zapůjčení, přinese ARTMIX PLUS.
Vysílání: 05.12., 23.10 hod., ČT art
Opakování: 07.12., ČT art., 09.12., ČT art

27.11.2017 15:11:19 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bílá voda (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Velikáni filmu... Franco Zeffirelli

Ch. Gainsbourgová (Jana Eyrová)

Jana Eyrová
Chtěli z ní vychovat poslušnou ovci. Vyrostla v sebevědomou mladou ženu. Britský koprodukční fi ...celý článek


Bohumil Hrabal legendární spisovatel

Hrabalova chata
Legendární chata slavného spisovatele prochází rekonstrukcí. Středočeský kraj koupil chatu ...celý článek


Filmový portrét Anny Kareninové

Anna Kareninová (Je nalezena tím, koho hledá)

Je nalezena tím, koho hledá
Filmový portrét ceněné české překladatelky Anny Kareninové, která zítra slaví s ...celý článek


Literární tipy 12. týden

Příběhy rukopisů: Bídníci Victora Huga

Úsměvy Bohumila Hrabala
Jaromír Hanzlík skrze filmové ukázky připomíná osobnost a tvorbu spisovatele Bohumi ...celý článek


Filmové tipy 12. týden

Andělské oči

Teroristka
Iva Janžurová v titulní roli černé komedie o tom, že westernoví hrdinové ještě nevymřeli. Koprod ...celý článek


Leni Riefenstahlová – konec mýtu

Leni Riefenstahlová

Leni Riefenstahlová – konec mýtu
Nejkontroverznější filmařka všech dob dala svůj velký talent k dispo ...celý článek


Výtvarné tipy 13. týden

Za zvukem valašského dřeva

Velechrám v Ulmu – nejvyšší kostel světa
Staleté osudy a současný život výjimečné gotické stavby. Něm ...celý článek


Filmové tipy 13. týden

Poslední závod

Poslední závod
Krkonoše, 1913. Schyluje se k lyžařskému závodu na 50 kilometrů, v němž se Češi poprvé utkaj ...celý článek


Oceňovaný film Paříž, 13. obvod

Paříž, 13. obvod

Paříž, 13. obvod
Život mladých Pařížanů bojujících o své místo na slunci. Francouzský film oceněný Zlatou p ...celý článek


Výtvarné tipy 12. týden

Jaroslav Plesl (Skryté skvosty II. )

Skryté skvosty II. (3/10) - Zlatá Koruna
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a ...celý článek



Časopis 13 - sekce

DIVADLO

Dejvické divadlo se vrací do kin

Elegance molekuly

Po loňském fenomenálním úspěchu představení Ucpanej systém v kinech, který se stal zatím nejnavštěvovanějším p celý článek

další články...