Scéna.cz 

Výtvarné tipy 40. týden

Nejúžasnější mosty světa: Pohyblivé mosty
Jsou to monumentální stavby a zároveň nepostradatelné prvky infrastruktury. Každý den umožňují vyspělé technologie lidem i vozům přepravu z jednoho místa na druhé. Na druhé straně vyžadují intenzivní údržbu, protože jsou to stovky tun konstrukcí, které se musí neustále pohybovat. Německý dokumentární cyklus. Mechanismy, které těmito mosty pohybují, jsou z technologického hlediska nesmírně složité. Pohyblivé mosty se musí průběžně udržovat a my máme jedinečnou možnost podívat se na to, jak péče probíhá. První pohyblivé mosty se objevily už během středověku. Padací mosty a městské brány chránily před útoky nepřátel, první skutečně pohyblivé mosty se ale používaly jako uzávěra u protínajících se plavebních tras a v přístavech. Bylo to jedinečné řešení. Mohly se pohybovat celé nebo jen některé jejich části. Pohyblivých mostů je řada druhů, jedním z nejobvyklejších typů je zvedací vahadlový most, který je funkční, ale mechanicky náročný. Koncem dvacátého století se začaly stavět mnohem rafinovanější a propracovanější mosty. Například naklápěcí most Milénia v anglickém Gatesheadu nebo zdvižný most v Bordeaux ve Francii. Nejstarším a největším otočným mostem v Evropě je pak více než století fungující most Císaře Viléma ve Wilhelmshavenu. Přežil dvě světové války navzdory tomu, že byl jedinou spojnicí s největším německým námořním přístavem, což je samo o sobě pozoruhodné. Od roku 1907 využívá k pohonu stále stejný mechanismus, který bez ohledu na počasí pohybuje skoro čtyřmi sty čtyřiceti tunami oceli, a uvolňuje tak cestu lodím, aby mohly proplout. Michigan Avenue Bridge je pak ztělesněním metropole Chicago. Ve dvacátých letech minulého století vdechl městu život a udělal z něj takové město, jaké známe dnes a jaké milujeme.
Vysílání: 04.10., 16.00 hod., ČT2
Opakování: 08.10., ČT2

Nejzajímavější divy starověku (5/10) - Zázraky římského stavitelství a inženýrství
Objevte průmyslovou továrnu starou tisíce let či revoluční stroj, který změnil tvář měst. Americký dokumentární cyklus (Premiéra). Řím vybudoval říši sahající od Atlantiku až po řeku Tigris. V době největšího rozmachu měl až 70 milionů obyvatel a lze pravděpodobně říci, že Římané utvářeli náš svět víc než kterákoli jiná starověká civilizace. Byli schopní stavět velkolepé budovy, zkonstruovat opakovací střelnou zbraň i si podmanit vodu – vybudovat rozsáhlé městské rezervoáry či ji pomocí důmyslné soustavy akvaduktů, které by údajně dohromady měřily až 9,5 tisíce kilometrů, dopravit i do suchých oblastí.
Vysílání: 04.10., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 05.10., ČT2., 09.10., ČT2

Noc v Louvru
Nevšední noční návštěva vyhlášeného muzea Louvre odkrývá pohledy skryté turistům. Živě pojatý francouzský uměnovědný dokument z nejnavštěvovanějšího muzea na světě – natočený v noci, zcela bez obvyklých návštěvníků. Unikátní prohlídkou provází francouzský herec, známý z vedlejší role Merovingiana v kultovním Matrixu, Lambert Wilson, ředitel muzea Louvre, Jean-Luc Martinez, i muzejní noční hlídač.
Vysílání: 05.10., 22.35 hod., ČT art
Opakování: 10.10., ČT art

Nejvýznamnější malíři: od impresionismu k abstrakci (5/12) - Andre Derain
Životní příběhy a průřez tvorbou nejvýznamnějších malířů od impresionismu k abstrakci. Francouzský dokumentární cyklus (Premiéra). Kolem roku 1905 se zrodil fauvismus, který výrazně ovlivnil výtvarné umění dvacátého století, zvláště osvobozením barvy. Průkopníkem hnutí byl Henri Matisse a patřili k němu i malíři jako André Derain a Georges Braque. André Derain byl samouk, který v osmnácti letech, ještě jako student inženýrství, začal navštěvovat malířské kurzy, kde poznal Matisse. V roce 1905 se k němu připojil v Collioure na jihu Francie. Společně zde vytvořili pevné obrysy fauvismu, nového stylu, jímž se oba proslavili a který se vyznačuje živými barvami, zjednodušenou kresbou a jasnou kompozicí. Po fauvistickém období, naplněném zářivými barvami, jeho paleta ovšem ztemněla.
Vysílání: 06.10., 23.05 hod., ČT art
Opakování: 11.10., ČT art