Scéna.cz 

Výtvarné tipy 5. týden

Starověký Egypt: Pyramidy (1/4)
Při putování kolem Nilu navštívíme památky z období, která dohromady výrazně formovala lidstvo po celá tři tisíciletí. Připravil M. Košut. Naše putování začneme v okolí dnešní Káhiry, kde bylo před více než čtyřmi a půl tisícem let centrum egyptské civilizace. Toto období je zváno tzv. Starou říší. Byl zde pěstován kult posmrtného života a kult slunečního boha Rea. Výrazem tohoto filozofického myšlení byly pyramidy, které ztělesňovaly monumentální schodiště ke slunci. Sloužily jako hrobky faraonů a už ve starověku byly pokládány za zcela mimořádná díla. Původním typem hrobek, které staří Egypťané stavěli, byly takzvané mastaby – v arabštině lavice. Pod mastabou pak byla do skály vysekaná svislá šachta s pohřební komorou. Mastaba obsahovala místnosti, ve kterých byl uctíván kult zemřelého, včetně tzv. serdabu se sochou zemřelého. Později bývaly místnosti v mastabách nádherně zdobeny. Z mastab se vyvinuly pyramidy. Tento proces zahájil v 27. století př. n. l. v Sakkaře architekt Imhotep tím, že několikrát přepracoval původní koncept mastaby stavěné pro faraona Džosera.
Vysílání: 03.2., 13.55 hod., ČT2
Opakování: 07.2., ČT2., 08.2., ČT2

Tajnosti slavných obrazů: Paolo Veronese
"Svatba v Káni Galilejské" – monumentální dílo z šestnáctého století. Francouzský dokument z cyklu ARTE. V roce 1563 bylo Veronesovi pětatřicet let. Po patnácti měsících práce dokončil dílo s názvem "Svatba v Káni Galilejské" v refektáři benediktinského kláštera San Giorgio Maggiore. Ten stál na malém ostrově naproti Dóžecímu paláci. Monumentální malba zabírá téměř celou plochu stěny. Nemůžeme od ní odtrhnout oči. Vypadá jako pokračování místnosti, jako spojení s jasně modrým nebem. Ve spodní části obrazu je obrovské množství nádherně vybarvených postav, které hodují u velikého stolu. Co se skrývá mezi všemi těmi postavami a architektonickými prvky? Abychom to zjistili, musíme prozkoumat jednotlivé části obrazu, barvy a gesta. Proniknout do jeho tajemství a pochopit, co nám vypovídá o jedné době, o jednom městě a o jedné republice. Benediktinský klášter Saint Maggiore byl jedním z nejbohatších v Benátkách. Významní hosté, kteří přijížděli do Benátek – vyslanci, politici, princové – nejčastěji přebývali právě tam.
Vysílání: 02.2., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 06.2., ČT art

Max Fridman & Jonáš Fink
Giardino a jeho kultovní komiksy. Britský dokument. Na evropské komiksové scéně je Vittorio Giardino (1946) jedinečná osobnost. Jeho nadčasové příběhy jsou už klasika. Když pracuje na storyboardu, každý obrázek je jako by to byla malba. Když vytvořil svůj význačný komiks "Max Fridman", tvrdili, že je mu podobný. Příběh Maxe Fridmana začíná před druhou světovou válkou. Cestuje za prací, do Budapešti, Istanbulu, Aleppa, Paříže a pak se objeví v Barceloně uprostřed španělské občanské války. A jeho životní osudy provází pocit viny za to, že nemůže změnit dějiny. Chmurnou realitu považuje za svou osobní chybu, protože nemůže zvítězit. "Jonáš Fink: Dospívání" je druhá část nejen tohoto dokumentu, ale také triptychu osudů židovského kluka z perzekvované rodiny. Podobně jako Josef K, bloumá Jonáš F. pražskými ulicemi. Město však není Praha Kafkova, ale šedivé město za časů Stalina. Giordino očima chlapce líčí hrůzy utrpení stalinismu a gottwaldismu.
Vysílání: 02.2., 00.25 hod., ČT art

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem
Se zasvěceným průvodcem navštívíme dům U Kamenného zvonu, Ungelt a Týnskou školu (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. Z paláců a objektů v bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí se bude profesor František Dvořák věnovat především vůbec nejcennějšímu pražskému středověkému domu U Kamenného zvonu, kde se narodil císař Karel IV. Představí i nevšední historii malebného Ungeltu, jenž po staletí sloužil jako chráněné středisko zahraničního obchodu, a budovu Týnské školy s nejstarším zachovalým pražským podloubím.
Vysílání: 05.2., 04.55 hod., ČT art