Scéna.cz 

Zdeněk Černín: V Opavě jsme měli velmi odvážnou sezónu

Režisér, pedagog a herec Zdeněk Černín působí stabilně ve dvou divadlech. Obě jsou mu blízká, jak Městské divadlo Brno, tak i Slezské divadlo Opava. K oběma městům ho váží studia - vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a herectví na brněnské JAMU.
A kde se více cítí doma? „Moc na to takto nekoukám. V každém divadle režíruji po dvou inscenacích,“ prozradil.
V Opavě navíc formuje umělecký soubor, neboť působí zároveň ve funkci uměleckého šéfa.
„Pro mě to je výzva či dobrá zkušenost, že si mohu soubor formovat podle svých představ. Myslím, že je dobře, že si své představy mohu splnit jinde než v Brně. Snažím se soubor směrovat k jednotnému hereckému stylu. Podle poslední sezóny se to dle mého daří naplnit.“

Tato slova můžeme za náš portál Scena.cz skutečně potvrdit. Minulá sezóna byla v Opavském divadle řečeno školní terminologií na výbornou. Uvedení dvou českých premiér a k tomu klasiky v neotřelém pohledu. Některé skandály se ale nevyhýbají ani Opavě. Platí tvrzení, že je Slezské divadlo méně známé?
„Spíše méně frekventované v médiích. Vždyť už tady hrajeme pravidelně dvě stě let. Málokteré divadlo se může takovouto historií pochlubit. Loňská sezóna byla skutečně velmi odvážná. Nasadili jsme dvě české premiéry – Vše o ženách, což bylo přijato dobře, a pak Pomoc, která vyvolala diskusi. Současná, tvrdá, drsná hra, kdy se smějete do poslední chvíle. K tomu Smutek sluší Elektře, rovněž drsná hra, ale kultivovaná režie, tentokrát Ivana Krejčího.
Inscenace Pomoc se vydařila. Z dramaturgického hlediska výraznější a průraznější Schwajdova hra, po stránce herecké i režijní je to udělané hodně průbojně. Publikum se výrazně rozdělilo na dvě poloviny. Jedna část nekompromisně odešla, druhá nadšeně tleskala. Dokonce jsme zvažovali, že titul stáhneme, abychom si nenaštvali diváka. Na oblasti jsme přeci jen na divákovi hodně závislí. Doufáme ale , že hra přiláká diváka mladého.

Chceme skutečně dělat repertoár, který má smysl, včetně komedií. Naší snahou je dávat texty, které trošíčku nutí k přemýšlení. Tím nemyslím tituly, které by diváka vyhnaly. Region zde je rázovitý a to musíme zohlednit. Naším cílem je zpřístupnit divákům náročné texty. Říjnová premiéra inscenace Divadlo Svět s naším záměrem plně koresponduje. Saroyan je u nás znám vlastně jen v souvislosti s komedií Tracyho tygr. A pro nás je to takové znovuobjevení velkého dramatika. Skvost. Rádi ho objevujeme pro české divadlo.

Divák chce vidět horor, detektivku a komedii. V nové sezóně chystáme proto komedii se zpěvy – Sliby, chyby. Hra má kvalitního libretistu – Neila Simona, který je zárukou skvělého dialogu a příběhu. Scénář vznikl podle oscarové filmové verze – Byt, který natočil ho Billy Wilder (Někdo to rád horké, atd.). Diváci se léta těší na muzikál.
Další inscenací bude Člověk pro každé počasí, velmi současná hra o politikovi, který má charakter. A dále plánujeme Čapků Ze života hmyzu. Snad to všechno vyjde.

Režisér, pedagog, herec Zdeněk Černín. Vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a herectví na brněnské JAMU pod vedením profesorů Rudolfa Krátkého, Jaroslava Dufka a Pavla Hradila. Své první profesionální angažmá nastoupil v Severomoravském divadle v Šumperku, kde během dvou sezón vytvořil např. role Thyla Ulenspiegla ve stejnojmenné Gorinově hře, D´Artagnana v muzikálu Tři mušketýři po třiceti letech či hlavní mužskou roli v Gelmanově hře My, níže podepsaní. Po dvou letech šumperského působení se Zdeněk Černín vrací do Brna, tentokrát do souboru Mahenovy činohry. Jednou z nejvýznamnějších rolí se stal Amadeus (1982) ve stejnojmenné Shafferově hře, kterou později režíroval na jevišti Městského divadla Brno. K dalším významným rolím patřil poručík Emil ve Slaměném klobouku (1987), Bulanov v Lese (1987), Orin ve hře Smutek sluší Elektře (1988), sluha Pomet ve hře Dundo Maroje (1989) či učitel Kudrlička v Našich furiantech (1989). V roce 1992 odchází Zdeněk Černín ze souboru Mahenovy činohry a působí nejdříve jako herec, později režisér v Městském divadle Brno. Zde se uvedl jako herec v titulní roli Nashovy komedie Obchodník s deštěm a v roce 1994 zde debutoval jako režisér inscenací Naše městečko. Jeho režijní práce pak pokračovala řadou dalších inscenací - Alžběta Anglická (1995), za niž představitelka hlavní role Zdena Herfortová obdržela cenu Thálie, Heda Gablerová (1996), Othello (1996), Kean IV. a Amadeus (1997), Les (1998), Mistr a Markétka; Naši furianti (1999), Sluha dvou pánů (2000), vlastní text - Libuša (2001), Libertin (2002), Přelet nad kukaččím hnízdem (2002), Gogolovi Hráči (2003), Čekání na Godota (2003), Racek (2004). Kromě působení v Městském divadle Brno hostuje Zdeněk Černín také v dalších divadlech u nás i v zahraničí. V říjnu 2001 se poprvé představil jako operní režisér na scéně Moravského divadla Olomouc režií Mozartova Dona Giovanniho. Mimo Městské divadlo Brno působí dnes jako umělecký šéf Slezského divadla v Opavě.