Scéna.cz 

Když se řekne – osvětlovač

Budiž světlo! – to byl začátek světa. A podobně je to i v divadle. Budiž světlo – a jako kouzlem se rozsvěcí a zhasíná, na jevišti i v hledišti. Osvětlovači ovšem musí umět na jevišti vyrobit i tmu tak, a to tak, aby bylo aspoň trochu vidět a herci se nezranili. Pro nejrůznější kouzla jsou teď k dispozici inteligentní světla. Že nevíte, co to je? My to také nevěděli. Ale už to víme - od osvětlovačů divadel ABC a Rokoko. Že světlům vládne mladý muž, se zdá celkem pochopitelné, ale že si s touhle technikou zdárně poradí i dáma, bude možná pro některé diváky překvapení. Pojďme tedy dále...

Paní Hana Tesárková má mezi osvětlovači skutečně výjimečné postavení. „Nastoupila jsem do Divadla ABC před více než třiceti lety – 6. února 1979,“ vypráví. „Nejprve mi slíbili rekvizitářku, ale sešlo z toho. Tak jsem nakonec začínala jako uvaděčka. A k osvětlování jsme se vlastně dostala přes postel...,“ směje se. „Připravovala se inscenace Chicago, potřebovali do jedné scény nějakou ženskou, která je tu denně. A to jsem byla já. Jednalo se o to, že jsem na pár sekund vlezla do postele s panem Preissem nebo Masopustem, Jana Šulcová nás zastřelila a tím to skončilo. Právě tady si mě ale všimli osvětlovači a oslovili mě ke spolupráci.“ Po nezbytných začátcích s nošením kabelů a vařením kafe se paní Hana zdárně zaučila a po odchodu vrchního osvětlovače Edy Velechovského se v roce 1991 jako služebně nejstarší stala vedoucí osvětlovačkou. „Výhodou je, že mám cit pro muziku, což se hodí při muzikálech – můžu nasazovat světelné změny přesně na rytmus. To se ale nedá naučit, to je dar. Hrozně mě to baví, mám ráda ty barvičky, kouzlení se světlem. Dříve se všechno dělalo ručně, ale dnes už toho většina jde přes počítače,“ vypráví. Na divadlo nedá dopustit - navzdory tomu, že se za dobu jejího působení vyměnilo pět ředitelů, jí vydrželo divadlo déle než manželství.

Marek Sucharda přišel do Rokoka v roce 2000 na civilní vojenskou službu – vyzkoušel si profesi kulisáka a jevištního technika. A pak jako absolvent elektrotechniky začal dělat osvětlovače. Za ta léta už odsvítil stovky představení. „Zatímco u kulisáka stačí víceméně dobrá kondička, jako osvětlovač mám větší odpovědnost za představení. Není tu nikdo, kdo by mi pomohl, musím řešit problémy okamžitě, musím být pohotový, zachovat chladnou hlavu, nepanikařit, když se něco stane…,“ říká. A na dotaz, zda se technika za dobu jeho působení proměnila, prozrazuje: „I když člověk musí znát vlastnosti světla, dnes je to všechno především záležitost programování, práce s počítačem. Nedávno jsme kompletně vyměňovali světelný pult a přidávali inteligentní světla. To jsou světla, která jsou občas inteligentnější, než bychom potřebovali... umí se hýbat horizontálně a vertikálně, udělat vodní hladinu atd.“ Kouzlit se světly by se jistě líbilo leckomu, ale musí se to umět...