Veronika Khek Kubařová: Miluju hraní s větrem ve vlasech…
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekJedna z nejoblíbenějších hereček mladé generace Veronika Khek Kubařová, známá nejen ze scény Městského divadla Mladá Boleslav, Divadla v Celetné, Městských divadel pražských a Dejvického divadla, ale také z řady filmů, část léta tráví na Pražském Hradě i na hradech dalších – v Brně či Bratislavě. Za tu dobu, co se věnuje profesionálně divadlu, už si zahrála ty největší shakespearovské role – Julii, Ofélii i Desdemonu. Jak se jí hraje na Pražském hradě? A co jí čeká v příští sezóně? To jsou jen některé z otázek, které jsem jí položila…
Ano, už k maturitní zkoušce z herectví jsme měli s mojí spolužačkou Kristýnou Hlaváčkovou dialog Olivie a Violy z Večera tříkrálového. A potom celý ročník nazkoušel v Divadle konzervatoře Jak se vám líbí, kde jsem hrála Cecílii.
Vlastně jsem trochu toužila zahrát si Julii, kterou jsem si zahrála následně také v Mladé Boleslavi a tam jsem zjistila, že to teda je pěkně těžká role a že si nejsem vůbec jistá, jestli jsem jí zvládla dobře. No, tenkrát jsem dělala, co jsem mohla. Ale tyhle "notoricky známé" role jsou vždycky trošku oříškem.
Je vidíte, já už vlastně skoro odpověděla v minulé otázce. Právě že byla kritizována. Já byla smutná, že takhle krásný příběh může někoho takhle rozčílit, ale tak to je. Nevěděla jsem si rady s veršem, byla mladá a zbrklá. A text byl možná opravdu až moc krátký. Ale nejsem dramaturg, vnímám z nějakého vnitřního organismu té hry. Ještě jsem hrála Julii chvilku v divadle v Celetné, ale už nějakou dobu tam nehraju.
Ano! Chci moc hrát v nějaké komedii. Mám je ráda. A ty tragédie musí člověk trochu vydýchat. Jsou to opravdu velké a těžké osudy. Ale zase nádherné herecké příležitosti. Ale jak říkám, na vyvážení bych si nějakou legraci střihla.
Michal mluví strašně potichu, takže musíte napnout všechny síly a poslouchat bedlivě, co říká. Občas toho neříká moc. Nechává herce hodně hledat a nacházet. Ale ví, co chce. Cestu ale nechává hodně na hercích.
Moje Ofélie je dcerou svého otce. Mladá holka, která zažívá první velkou lásku z Hamletem a pak první obrovské rány života. Citlivá, křehká bytost.
Jarda je prostě boží. Mám ho moc ráda. Obdivuju, jak to zkoušení Hamleta zvládnul, bez hysterie a stresu. Je to skvělý parťák. Trochu víc si spolu zahrajem třeba v Interview, kde jsme jen my dva. To je pro mě velký zážitek. Nebo v Rackovi jako Nina a Treplev.
Je to jedna z mých nejoblíbenějších rolí. To slovenské obsazení je absolutně famózní.Jsem nesmírně vděčná za tuhle zkušenost. Je to výjimečné setkání. Desdemona je prostě novomanželka bojující za lásku jako trám. Milující do poslední chvíle. Veselá, čestná, spravedlivá, ohleduplná, statečná, pevná.
Myslím, že příjemně. Také myslím, že Slováci jsou na češtinu víc zvyklí, než my na slovenštinu. Pro naše diváky je to trochu svátek, zaposlouchat se do těch veršů ve slovenštině. Mě to třeba úplně blaží. Zní to krásně. Jako melodie.
Miluju hraní s větrem ve vlasech, pokud není tak silný, že není slyšet vlastního slova:-) I to se stává. Ale ty hvězdy. Ten čerstvý vzduch, ti komáři a brouci. Je to něčím takové starodávné a to mě moc baví.
Příští sezona je ještě v procesu, takže nechci nic prozrazovat. Ale myslím, že budu muset i hodně odpočívat.
Zadáno pro: Letní shakespearovské slavnosti.
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Časopis 17 - sekce
HUDBA
Naďa - vzpomínkový koncert
Desítky umělců – zpěváků, hudebníků a herců – spolu s mnoha přáteli se sešli v pražské Lucerně, ab celý článek
OPERA/ TANEC
Český hrdina premiéra Farmy v jeskyni
Mezinárodní soubor Farma v jeskyni uvede pohybovou satiru Český hrdina v režii Viliama Dočolomanského. Je o že celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Filmové tipy 18. týden
Maratónec
Dustin Hoffman a Laurence Olivier jsou protivníci na život a na smrt. Americký film (1976). Dále celý článek