Scéna.cz 

Březen v Činoheráku budem… aneb Uprostřed přehlídek

K dvacetiletému výročí přehlídky ČK uvádí se sneslo už několik dárků a pozorností. V měsíci březnu k nim přibydou další: Protože jsem měl možnost vidět inscenaci hry Martina McDonagha KRÁSKA Z LEENANE v podání souboru Scéna Kralupy na premiéře, bude pozvání na toto představení malinko neobvyklé.
Je tomu dvacet jedna let, kdy se v režii Ondřeje Sokola, s herci Markem Taclíkem, Jaromírem Dulavou, Michalem Pavlatou a Laďkou Něrgešovou, v Činoherním klubu zrodila inscenace McDonaghova OSIŘELÉHO ZÁPADU. Dnes má za sebou 250 repríz. Bohužel už bez Michala Pavlaty (1945-2017). Roli Otce Welshe nyní hraje Ondřej Sokol a Girleen Kelleherovou v současné době hraje Sandra Černodrinská. V roce 2003 inscenace získala Cenu Alfréda Radoka – Hra roku. Pro doplnění je třeba dodat, že OSIŘELÝ ZÁPAD je součástí CONNEMARSKÉ TRILOGIE, do které patří i KRÁSKA Z LEENANE a LEBKA Z CONNEMARY.

Ondřej Sokol, společně s herci a diváky Činoherního klubu, našli v Martinovi McDonaghovi svého autora: V běhu času vznikly inscenace PAN POLŠTÁŘ (2005), UJETÁ RUKA (Behanding in Spokane) (2011), KATI (Hangmen) (2016).
Byl jsem velmi překvapen, když amatérské soubory začaly hrát McDonaghovy hry, a rád jsem je do Činoherního klubu zval: Rádobydivadlo Klapý nastudovalo KRÁSKU Z LEENANE (režie Ladislav Valeš, 2011), DS ex Veseláci?! uvedli OSIŘELÝ ZÁPAD (režie Lenka Janyšová, 2021), Ragueneau Plzeň PANA POLŠTÁŘE (režie Blanka Luňáková, 2023).
McDonaghovou nejúspěšnější divadelní hrou dodnes zůstává jeho prvotina KRÁSKA Z LEENANE, za kterou obdržel Cenu londýnských kritiků.

DS Scéna Kralupy (z Kralup nad Vltavou) vystoupí 26. března v Činoherním klubu právě s inscenací McDonaghovy KRÁSKY Z LEENANE. Považuji to za příznačné v tom smyslu, že jde o rodinný vztah mezi dcerou a matkou, obdobně jako jde v případě OSIŘELÉHO ZÁPADU o rodinný vztah bratrů a otce. Tyto vztahy spojuje neústupnost. Neústupnost vedoucí až k smrti. Inscenaci souboru Scéna Kralupy se podařilo vytvořit obraz na sobě zcela závislých bytostí, jejichž vzájemná neústupnost a sobeckost nevede k žádnému dobrému řešení.
Jiřina Lhotská svou schopností tematizovat každý pohyb, gesto a slovo generuje neústupnost jako matčino právo. A ve chvíli ohrožení sahá k vydírání a podrazům, které ale není schopná takto nahlížet. Dcera v podání Heleny Plickové svým stoickým postojem představuje papiňák. Proti právu matky tu stojí dceřino právo na svobodu, právo na to, vymanit se ze závislosti na matce. Je to matka, která svým neústupným jednáním ubližuje dceři i sobě – a dcera ji za to zavraždí. Smrt matky ale nevede ke katarzi ve smyslu poznání sebe sama, pouze k objevení přírody v sobě samém.
Obě herečky velmi jemně využívají minimalistickou formu herectví. Vědomým budováním podob neústupnosti a vzájemnými reakcemi na tuto lidskou vlastnost naplňují dramatickou situaci, která v nás nepředznamenává nic příjemného. Vnímání toho procesu člověka vtahuje do úvah o různých podobách vlastní neústupnosti, ať v minulosti či současnosti. Není právě neústupnost v dnešních dnech tím, co vede k hlubšímu propadu empatie, vzájemné solidarity a tolerance? A nezaměňuje se přirozená neústupnost s něčím patologickým, podobně jako ve hře KRÁSKA Z LEENANE?
Amatérský soubor Scéna Kralupy se velmi zdařile vyrovnal s nástrahami, které text Martin McDonagha přináší.
Srdečně Vás tedy zveme v neděli 26. března k dobrému divadelnímu zážitku. Hru přeložila Lenka Kapsová, režírovaly ji Jiřina Lhotská a Michaela Kuptíková, výpravu vytvořila Gabriela Pojerová, hudbu vybral Pavel Kuptík a hrají Jiřina Lhotská, Helena Plicková, Tomáš Přerost, Martin Kuncl a v hlase moderátora Jan Strýček.
Přehlídka amatérských divadelních souborů v Činoherním klubu se v roce 2023 uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.

www.cinoherniklub.cz