Karafiáty a samet / Umění a revoluce…
autor: archiv
zvětšit obrázekPřekvapivé podobnosti, paralely i paradoxy převratných událostí Portugalska a Československa. Hranice demokratického kontinentu i hranice epochy – karafiátová a sametová revoluce jako první a poslední z „třetí vlny“ světových revolucí a jejich odraz ve výtvarném umění. Kurátorský projekt Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989 představuje první souhrnnou přehlídku portugalského vizuálního umění v Čechách i na Slovensku v historicko-politickém dialogu s československými umělci. Společným východiskem je rok 1968, doba pražského jara v Československu a v Lisabonu jara Marcela Caetana. Tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec stávajících nedemokratických režimů.
Nadějí, které v Československu zmařila sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. Roky 1974 a 1989, data pokojných revolucí, poté přinesly oběma státům svobodu. Karafiátová revoluce se odehrála 25. dubna 1974 a sametová revoluce v Československu 17. listopadu 1989.
Výstava uvádí díla československých a portugalských umělců, osobností a legend, jež reagovaly na totalitní režimy a měly zásadní vliv na formování současného umění obou zemí. Patří mezi ně zejména Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Květa a Jitka Válovy, Jiří Kovanda, Petr Štembera, Karel Miler, Jan Mlčoch, Milan Knížák, Václav Havel, Jiří Kolář, Július Koller, Ľubomír Ďurček, Mária Bartuszová, Jana Želibská a mnozí další. Do kontextu s nimi jsou zahrnuti jejich portugalští vrstevníci Helena Almeida, Lourdes Castro, Ana Vieira, Ana Hatherly, Fernando Calhau, Manuel Alvess, António Barros, Silvestre Pestana, Alberto Carneiro, Ernesto de Sousa, Álvaro Lapa a José de Guimarães a jiní. Ke slovu se dostává také mladší generace reflektující téma obou totalitních režimů a revoluce: Zbyněk Baladrán, Jan Pfeiffer, Filipe Marques, Carla Filipe nebo česko-portugalská umělkyně Ana de Almeida.
Kromě uměleckých děl prezentuje výstava rozsáhlé rešerše České televize, Rádio e Televisão de Portugal, Knihovny Václava Havla a Fundacão Soares. Zároveň poprvé u nás dává nahlédnout do soukromých archivů portugalských studentů. Právě oni jako první zahraniční delegace přijeli podpořit naši demokratizaci. Padesát tisíc růží, které rozdali na Národní třídě, se stalo symbolem solidarity a svobody.
Výstava potrvá do 29. září 2019 v Městské knihovně Praha.
TIP!
Časopis 13 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Zhanna Kadyrova: UNEXPECTED
24. února 2022 se pro všechny Ukrajince změnil svět. Zemi pustoší válka, z Ukrajinců se stali uprchlíci ve vla ...celý článek
Unikátní kolekce tvorby Toyen v Ostravě
Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, ve spolupráci s Gal ...celý článek
Yasuhiro Chida - Light Scapes - Krajiny světla
Výstava Light Scapes (Krajiny světla) představuje v prostorách Muzea církevního umění plzeňské diecéze v Plzni ...celý článek
Časopis 13 - sekce
DIVADLO
Gogolova Ženitba se vrací do NdB
Úředník ve vysoké funkci Ivan Podkolesin ve zralém věku po zralé úvaze pomyslí na manželský stav. Ale nebýt je celý článek
HUDBA
Jana Kirschner vydává nové album
Oceňovaná zpěvačka a skladatelka přichází s dlouho očekávaným novým albem Obyčajnosti. Je oslavou všedních dnů celý článek
OPERA/ TANEC
Radim Vizváry na prestižním Belgrade Dance Festival
Přední český mim Radim Vizváry vystoupil na 21. ročníku Belgrade Dance Festival, jednoho z nejvýznamnějších ev celý článek