Scéna.cz 

Výtvarné tipy 47. týden

Krásné živé památky (12/16) - Pardubický kraj
Jak se zachraňuje velký zámek s nádhernými zahradami nebo třeba stará sušárna ovoce? A jak se buduje muzeum starých strojů? Mirek Vladyka objevuje příběhy zachráněných památek, tentokrát v Pardubickém kraji. Režie A. Sirotková. V dnešním díle Krásných živých památek se vypravíme do Pardubického kraje. Nahlédneme třeba do nádherně opraveného kostela v Neratově. Navštívíme Brandýs nad Orlicí, který býval lákavým cílem nejen pro pražskou smetánku, a kde je stále co obdivovat. Vyzkoušíme si, že k toulání patří občas i nějaké to bloudění. Podíváme se do hor i za zámeckými pány. Budete moci obdivovat fortel dávných řemeslníků, kteří uměli stavět třeba sušárny ovoce, krásné roubenky i honosná panská sídla. Památky jsou velikým výletnickým lákadlem. Třeba v roce 2018 zavítalo na české, moravské a slezské hrady více než pět milionů lidí. Nejvyhledávanější jsou samozřejmě ty slavné a proslulé hrady jako Karlštejn a zámky jako Český Krumlov, Lednice a Hluboká. Mirek Vladyka ale nejraději jezdí na ty sice méně známé ale zase pozoruhodné svým příběhem. Snaží se vždycky vypravit tam, kde konkrétní lidé vdechli nový život památkám, které už to měly spočítané. A je to vlastně jedno, jestli cestuje za zámeckými pány, milovníky staré techniky anebo lidmi, kteří se rozhodli zachránit třeba boží muka. Vždycky ho nejvíc zajímá to odhodlání a ta energie, která tyhle dobrodruhy pohání.
Vysílání: 26.11., 16.40 hod., ČT2
Opakování: 27.11., ČT2

Čas bohémy 1920–1930 (4/6)
Kouzelníci z Montparnassu. Dobrodružství moderního umění. Breton, Soupault, Tzara, Arp, Ray, Dalí. Francouzský cyklus dokumentů. Dadaismus a pak surrealismus se staly novou zbraní mladých básníků, kteří se právě vrátili z války. V Rusku Říjnová revoluce z roku 1917 svrhla starý svět. André Breton, Philippe Soupault, Louis Aragon odjistili nové "granáty" – zkoumali sny, automatické psaní, vynalézali hry, tvořili časopisy. Man Ray zvěční tuto skupinku. Picasso míchá barvy Olgy a Marie Thérese. Salvador Dalí prozkoumává temné oblasti svého podvědomí a tím se dostává na vedlejší kolej surrealistického hnutí. Fašistická hrozba na počátku třicátých let vyprovokovala umělce k daleko větší angažovanosti.
Vysílání: 22.11., 22.25 hod., ČT art
Opakování: 27.11., ČT art

Leonardo Da Vinci, muž v pohybu
Leonardo Da Vinci jako činorodý muž, který neměl klasické vzdělání a téměř všemu se naučil pozorováním, a přesto se stal vzorem renesančního člověka. Francouzský životopisný dokument (Premiéra). Da Vinci rozšířil své základní vědomosti na všechny oblasti inženýrských služeb, jak vojenského, tak civilního rázu, od konstruování strojů na výrobu látek a plátna pro účely kartografie, až po vodohospodářská zařízení. Svým bezvýhradným hledáním absolutna dal vzniknout pojmu člověka univerzálního, a následujícím generacím zanechal neocenitelná mistrovská díla. Samotné malby však nedokážou podat v plné šíři svědectví o jeho díle. Po celý život si zaznamenával své úvahy a studie a neustále – s úžasnou přesností – kreslil. Až do našich dnů se dochovaly tisíce listů, což ale představuje pouze část, dost možná ani ne polovinu všech Leonardových poznámek, myšlenek a skic. Byl jedním z prvních umělců, kteří objevili potenciální výrazovou sílu, jež se může skrývat v nedokončenosti. Řadí se k oněm velkým objevitelům toho, čemu se říká „non finito“. Je mu dnes připisováno na patnáct obrazů, často nedokončených. A přesto je jeho umění oslavováno na celém světě.
Vysílání: 24.11., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 28.11., ČT art

Nejvýznamnější malíři: od impresionismu k abstrakci (12/12) - Paul Klee
Životní příběhy a průřez tvorbou nejvýznamnějších malířů od impresionismu k abstrakci. Francouzský dokumentární cyklus (Premiéra). Práce Paula Klee lze jen stěží spojovat s jediným uměleckým směrem. Někteří vidí v jeho dílech expresionismus a kubismus, jiní zase konkrétní či abstraktní umění a surrealismus. Jedinou konstantou v jeho práci je zájem o zacházení s barvou. Malíř, který byl zároveň i učitelem, vyučoval teorii barvy v avantgardní škole výtvarných umění Bauhaus a na Akademii výtvarných umění v Düsseldorfu. Po vyhnání nacisty našel v roce 1933 azyl ve Švýcarsku, kde žil až do své smrti v roce 1940. Malíř, kterého je obtížné někam zařadit, si zvolil nezávislý přístup, jenž představoval základ originality jeho práce. Smyslem umění bylo podle něj zviditelnit skutečnost, která sahá za realitu našeho světa, aniž by tuto skutečnost napodobovalo. S tímto cílem prozkoumával všechny představitelné barevné kombinace. V červnu 2005 bylo poblíž místa, kde se nachází malířova hrobka, otevřeno Centrum Paula Klee, které navrhl význačný architekt Renzo Piano, v němž se nachází čtyři tisíce z celkového počtu deseti tisíc malířových děl, všechna umělcova díla, která po sobě Klee a jeho žena Lily zanechali.
Vysílání: 24.11., 23.10 hod., ČT art
Opakování: 29.11., ČT art