Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

ON-LINE - Detail příspěvku

Alena Hrubá: Nemám pocit pomíjivosti

autor: Scena.cz

Vyučila jsem se kadeřnicí, jak pánskou, tak dámskou. Po revoluci jsem pracovala u soukromnice a jednou mi známá řekla, že tu v divadle někoho shánějí. Ale to už mi bylo přes 30 let. Řekla jsem si ale, proč nezkusit něco nového. Musela jsem tady začít od píky. Maskérna je úplně jiný obor než kadeřnictví – není to jen stříhání, barvení nebo trvalá. Když jsem nastoupila, byly tu kolegyně, které zde pracovaly i třicet let. Obor znaly stoprocentně. Tehdejší vedoucí paní Marková mě vzala z gruntu, až jsem se naučila celý obor a následně jsem ji vystřídala.

Měla jste tedy obrovské štěstí na mistrovou. Předala vám zkušenosti a tajemství a fígle…
Měla jsem se od koho učit. Naštěstí si cenné rady nenechávaly „až do hrobu“. Paní Marková dýchala pro divadlo celým tělem i duší a sama chtěla, aby měla následovnici. Člověk pro tuto práci potřebuje trochu talentu. Neměla jsem s tím až tak velká trápení, i když někdy jsem si také probrečela.

Takže jste si musela rozšířit kvalifikaci…
V kadeřnictví jsem byla skoro přes dvacet let. Tam se ti lidé střídají, běží to tam jak na pásu. Do toho se mění technologie, postupy i prostředky… Ale v divadle? To, co se používá v kadeřnictví, tady neplatí. V divadle musí být všechno 100 % pevné a kvalitní. Úplně jinak pojaté. V kadeřnictví se účes nadlehčuje apod, tady musí např. vlny být klasika, řemeslo. Je nutná svědomitost, trpělivost a řemeslo.

Je to výhoda, že v divadle máte stálé zákazníky?
Někdy to výhoda je. Ale také ke konci sezóny se někdy dostaví ponorková nemoc. I když to tady nevypadá, je to náročné na psychiku. Musíme vyhovět návrhářovi, režisérovi, herci a ještě stavovské cti. Všichni musí být spokojení.
Zákazníci vyhovím, podle toho co se jí líbí.

Není vám trochu líto té práce? Na rozdíl od kadeřnictví je to tady pomíjivé – 2 – 3 hodiny na jevišti.
I když dvě hodiny na jevišti a pokaždé jiný divák, ale předvede se to, a ten efekt je více zúročený. Daleko více lidí vnímá vaší práci. Nemám pocit pomíjivosti. Naopak jsem spokojená.

Ve své práci ale nejen češete, líčíte, ale také vyrábíte.
Vyrábíme všechno, jak vousy, tak i příčesy, paruky, plešky atd. Z různých materiálů – pravé vlasy, silony, kroucené šňůry, konopí, lýko podle záměru návrháře. Všechno to tady je taková hra. Nevnímám to jako práci. Přicházíme si sem skutečně pohrát. Tady nejde nic uspěchat. Napřed se musí popřemýšlet a pak tvořit.

Tady si nehrajete jen s vlasy, ale s celou hlavou?
Vytváříme celou figuru. Včetně sladění kostýmu a charakterem dané postavy. Musíme tomu vdechnout takovou vizuální duši. A každý herec vyžaduje jiný přístup, je třeba je dokonale poznat.

1.10.2005 18:12:00 JoMe

TIP!