Scéna.cz 

Radka Vondrašová si prošla divadlem od píky

Na její práci ji nejvíce přitahuje rozličnost a neustálá proměnlivost a pestrost. Nestává se jí, že by přišla do divadla a nudila se. Práci v propagaci dělá Radka Vondrašová pro určitou hladinu stresu, který prý potřebuje proto, aby byla aktivní.
Na prvním místě zdůraznila, že ji baví celé Švandovo divadlo. To, že přišla do divadla, jež se teprve rozjíždí, považuje za velkou šanci. S nadšením sleduje, co se s celým divadlem děje, jak se vyvíjí a kam směřuje.

Předtím působila v divadle Rokoko, kde si prošla provozem od píky – rekvizitářka, asistentka režie, inspice až po nápovědku. Dokonce hrála drobné role. „Začít v divadle od spodu je velmi dobré. V Rokoku jsem získala nejvíce zkušeností. Bylo to opravdu dobrý. I díky této zkušenosti jsem se dostala do Švanďáku,“ doplňuje Radka Vondrašová.
Porozumění s kolegy, včetně ředitele, považuje za velkou devizu. Dále upřesnila: „Kdybych si na pracovišti s někým nerozuměla, tak to by byl asi konec.“ Kromě úzké spolupráce s kolegyněmi je jejím dalším důležitým „spolupracovníkem“ počítač, s ním prý tráví většinu své pracovní doby. A telefon? „Od něj se prakticky nemohu odloučit.“
Vedle práce v propagaci Švandova divadla dokončuje ještě DAMU ve čtvrtém ročníku. Dostala se tam doslova vytrvalým útokem. „Škola mi velmi pomáhá. Mám štěstí na pedagogy – Doubravku Svobodovou, Jindřicha Gregorinyho, JUDr. Jiřího Srstku …“
Věřme, že nadšení Radky se přenáší i na diváky. Dokonce se jí poštěstilo, že bude pracovat na postu tajemnice uměleckého provozu. Za všechno vděčí svému dávnému rozhodnutí: „Bylo mi jedno, co bych v životě dělala, ale hlavně v divadle. Na začátku jako každá holčička jsem chtěla být herečkou. V pubertě jsem to přestala řešit. Pak jsem začala tancovat a divadlo mě opět chytlo,“ řekla Radka Vondrasová a uzavřela: „Jakmile sem jednou vstoupíš do divadla, tak z něj není úniku.“