Scéna.cz 

Výtvarné tipy 52. týden

Oltáře útěchy
Pozoruhodný malíř Vladimír Komárek a jeho magické krajiny i předměty duše ve vzpomínkách manželky a syna, L. Bílé, J. Schmida, E. Hudečkové, K. Šamšiňáka, M. Ščigola, L. Špačka a dalších (2008). Režie J. Novák. Malíř, grafik a ilustrátor Vladimír Komárek. Podle Jana Schmida se pro Vladimíra snad nejlépe hodí označení kumpán. Kumpán neboli veselý společník, se kterým byla vždy legrace. Studoval ve sklářském ateliéru profesora Karla Štipla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Dělal promítače, šoféra, učil na semilském gymnáziu a v LŠU. Výtvarné tvorbě se věnoval pouze ve volném čase. Až na prahu důchodu se stal malířem na plný úvazek. Mezi Komárkova vrcholná díla patří Křížová cesta pro kostel sv. Petra a Pavla v Konecchlumí. Čtenářsky oblíbené jsou knihy Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu, Srdce ve skříni a Vladimír Komárek – řeči s Pavlínou. Svou výtvarnou tvorbou Komárek navázal na tradici imaginativního malířství, především J. Zrzavého. Od expresivity přešel k výraznému lyrismu a omezené realitě. Jemná barevnost bez ostrých přechodů a pouze náznak tvaru dávají jeho obrazům neskutečnou atmosféru. V dokumentu z cyklu Příběhy slavných o něm hovoří J. Schmid, M. Ščigol, L. Bílá, K. Žižkovský, J. Horák, E. Hudečková a další.
Vysílání: 28.12., 03.10 hod., ČT1

Nezničitelná katedrála Notre-Dame
Až do 15. dubna 2019 byla jednou z nejnavštěvovanějších památek světa. Náhle hrozilo, že ji zničí plameny. Přesto díky mistrovství středověkých stavitelů prokázala svou nesmrtelnost. Francouzský dokument. Monumentální katedrála Notre-Dame de Paris před několika lety odolala ničivým plamenům a zažívá své vzkříšení. Poznejte historii uskutečněného snu biskupa Maurice de Sully, jenž v 60. letech 12. století oslovil nejvěhlasnější mistry stavitele a položil základní kámen nejznámějšího chrámu světa. Stavbě samotné předcházelo vyhloubení mohutných základů do nestabilní, Seinou podmáčené půdy. Ačkoliv jsou samy o sobě stavitelským klenotem, unikají pozornosti běžného návštěvníka. Ten má nicméně již od středověku možnost obdivovat klenby tyčící se do v té době nebývalé výšky 35 metrů. Vnější opěrné oblouky pak usadily katedrálu na pomyslné pavoučí nohy a zajistily, že stavba přečkala staletí navzdory vlivu živlů.
Vysílání: 25.12., 15.40 hod., ČT2
Opakování: 28.12., ČT2., 30.12., ČT2

Pojďme spolu za betlémy
Stavění betlémů má u nás více než čtyřsetletou tradici a každý z nich má svou historii (2009). Připravili J. Prokš a Š. Pavlicová. Betlémy vídáme nejčastěji v době Vánoc, a to v menším měřítku doma pod stromečkem nebo na větší ploše v kostele či na obecním úřadě. Nezřídka jsou to díla, která vypovídají o uměleckém talentu a technické dovednosti a vynalézavosti lidových umělců. Budeme vám vyprávět příběh "rozdvojeného" betléma z Bruntálu a Mohelnice a osudy jeho tvůrců, řezbářů otce a syna Nedomlelových. František pokračuje v díle svého otce Josefa, který zemřel v roce 1990 a práci na betlému se věnoval skoro třicet let. Josef pocházel z Víchové nad Jizerou. S prací se dřevem se začal seznamovat v dílně svého bratrance, koláře v Železném Brodě, kde se i vyučil. Po vojně zareagoval na inzerát a odešel do Zlína, kde pracoval u firmy Baťa. Už tam vyřezal několik malých jesliček. V roce 1946 se v rámci osídlování pohraničí ocitl i s manželkou ve Starém Městě u Bruntálu, kde strávili podzim života v budově vodního díla s pilou. A právě tady začíná příběh mohelnických jesliček, z nichž později vznikl betlém v Bruntále a Mohelnici.
Vysílání: 25.12., 04.45 hod., ČT2

Oázy vznešenosti aneb klenoty zahradní architektury
Nádherné rakouské zahrady jsou zeleným odkazem dávných dějin. Příběhů o vznešených ideálech, o důmyslných šachových partiích, o moci a vlivu a o lásce ke všemu krásnému. Rakouský dokument. Zahrada je vždy odrazem své epochy. Její úprava a někdy i staletí trvající péče o ni jsou svědectvím o módě, o duchu doby i o politickém vývoji. Jsou to jakési kvetoucí časové schránky, které otevírají pohled do císařských paláců i arcibiskupských sídel. Ve skvostech rakouské zahradní architektury se odráží dobový vkus, mocenské poměry i souznění kultury s přírodou. Dnes jsou tyto zahrady díky péči a lásce probouzeny k novému životu. Rakouský dokument nás zavede například do zahrad zámků Hof, Neuwaldegg či Ambras poblíž Innsbrucku.
Vysílání: 26.12., 14.30 hod., ČT2
Opakování: 29.12., ČT2., 01.1., ČT2

Muzeum středního Pootaví Strakonice
Jaké pozoruhodné místní výrobky ukrývá expozice na strakonickém hradě? (2004). Scénář a režie P. Kudela. Ve strakonickém muzeu můžeme obdivovat nejenom historické interiéry jednoho z našich nejzachovalejších středověkých hradů, ale také doklady o šikovnosti místních obyvatel. Patří mezi ně objekty připomínající slavnou tradici zdejší výroby motocyklů značky ČZ, zbraní, exotických fezů a také vzpomínky na zdejší slavnou dudáckou tradici.
Vysílání: 26.12., 02.30 hod., ČT art
Opakování: 28.12., ČT art., 02.1., ČT art

Arcimboldo: portrét odvážlivce
Příběh Giuseppe Arcimbolda, italského malíře, portrétisty a dekoratéra působícího ve službách Habsburků na dvorech ve Vídni a v Praze, praotce surrealismu. Francouzský dokument. Giuseppe Arcimboldo za svou uměleckou kariéru namaloval pouze okolo třiceti obrazů, a přesto poznamenal naši kolektivní imaginaci. Někteří jeho dílo považují za vtipné, pro jiné je odpudivé, nebo jen „zábavné“. Ale za touto zdánlivou lehkovážností se skrývá hloubavý, citlivý a melancholický umělec.
Vysílání: 01.1., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 03.1., ČT art., 05.1., ČT art

Emoce v umění: Extáze (1/24)
Za bakchickými obrazy Tiziana Vecelliho, Berniniho Extází svaté Terezy a Skrjabinovou extatickou hudbou se vypraví katalánský všeuměl a moderátor Ramón Gener v první části uměnovědného cyklu. Španělský hudebník, pianista, humanista, zpěvák, píšící a moderující všeuměl Ramón Gener, jehož seriál To je opera (This is opera) jste měli možnost nedávno sledovat na televizních obrazovkách, vytvořil v roce 2017 čtyřiadvacetidílný cyklus This is art, který jsme česky nazvali Emoce v umění. V úvodním díle mj. říká: „Mám rád ty, kteří se dokáží vyjádřit skrze umění, aby sdíleli to nejuniverzálnější: emoce! Obraz, socha nebo píseň mě inspirují, vyvolají ve mně vzdor, lásku nebo dojetí. Miluji umění! V kontaktu s ním se sami proměňujeme v cosi jedinečného.“
V prvním dílu se Ramón bude věnovat lidskému vytržení, tedy mimořádnému citovému stavu spojenému s nevnímáním okolí. Když v roce 1912 hledal německý lékař Anton Köllisch lék na zastavení krvácení, náhodou narazil na dosud neznámou látku. Tak otevřel cestu jedné z nejznámějších syntetických drog světa MDMA, známé jako Extáze. Není to náhodné jméno. K efektům této látky patří euforie, pocit štěstí a vnitřní klid.
Už ve starověku lidé hledali mezi stimulujícími látkami něco, co by je vyneslo do výšin. To jim umožnil při rituálních oslavách bůh vinobraní a vína, řecký Dionýsos a jeho římský ekvivalent Bakchus. Tehdy lidé prožívali nespoutané veselí a extázi. Jejími účinky ve výtvarném umění, například Tizianův obraz Bakchanálie na ostrově Andros nebo v hudbě Skrjabinova Poema extasa z roku 1907 se stanou předmětem Ramónova bádání v první části rozsáhlého španělského cyklu.
Vysílání: 01.1., 01.00 hod., ČT art
Opakování: 07.1., ČT art