Scéna.cz 

Karel Hašler v Českém muzeu hudby

Tematická výstavku ke 130. výročí narození umělecky všestranné osobnosti Karla Hašlera pořádá Národní muzeum. Naleznete ji v oddělení klavírů expozice hudebních nástrojů Českého muzea hudby.

Původem vyučený rukavičkář z rodiny sklářských dělníků nechtěl prožít život v neustálé lopotě jako jeho rodiče. Nalezl zalíbení v ochotnickém divadle, které ho pohltilo natolik, že zatoužil stát se hercem profesionálním. Utekl tedy k divadlu a po několika letech kočování a zkušenosti s kamennými divadly v Brně a slovinské Lublani se šťastně dostal do Národního divadla, jehož členem byl pak 12 let až do roku 1916. Tehdy zmeškal představení a dostal výpověď, což se stalo impulsem k jeho další činnosti.

Již dříve začal koketovat se skládáním písniček, i když se jako naprostý amatér musel nejdříve naučit základům hudby a poezie. Jeho přáním bylo vzkřísit pravou pražskou písničku místo pokleslých šantánových popěvků, které tehdy Prahou zněly. Přes počáteční neúspěch nezahořkl a pokračoval ve zdokonalování svých skladeb a jejich uvádění po pražských pohostinských podnicích. Pomalu získával své posluchače a s nimi i první úspěchy. Po vydání prvních sbírek písniček tiskem se melodie rozlétly po celé Praze a brzy se ozývaly i v ulicích z flašinetů. Mnohé z těchto písniček, např. Po Starých zámeckých schodech, Strahováček, U svatého Matěje, Pětatřicátníci, jsou známé a oblíbené dodnes.
Hašler po odchodu z divadla jezdil s písničkami na zájezdy, věnoval se též kabaretní tvorbě a později působil ve varieté, pro něž složil několik revuí. Po vzniku republiky si založil vlastní hudební nakladatelství pro své skladby. Věnoval se rovněž filmové tvorbě, hrál jak v němých filmech, tak později ve zvukových. Některé filmy byly jeho autorské, nejznámější z nich je Písničkář z roku 1932. Z tohoto filmu pochází i Česká písnička, která povzbuzovala český lid v těžkých dobách německé okupace.
Po obsazení Československa německými vojsky se Gestapo na Hašlera zaměřilo. Nepřestal totiž zpívat své vlastenecké písničky a uveřejňoval též „závadné“ články v novinách. Při natáčení filmu Městečko na dlani v roce 1941 ho zatkli a převezli do koncentračního tábora Mauthausen, kde brzy podlehl mučení.

Výstavka představuje Hašlerovu písničkářskou tvorbu, zejména tisky vydané jak v nakladatelství Mojmíra Urbánka do roku 1918, tak ve vlastním Nakladatelství Hašlerových písniček. Rukopis písničky Praze obsahuje Hašlerovy autografní zásahy do textu jiného autora.