Scéna.cz 

Životní reminiscence Michala Prokopa

Mezi čtyřmi koncerty, které dramaturg Pražského jara zařadil letos do Populární řady, zaujal večer v Mercedes Foru na pražském Chodově roli tak říkajíc reminiscenční: rocker Michal Prokop (1946), který se po listopadu 1989 stal na čas politikem, ministerským úředníkem i moderátorem vlastní talk-show v televizi, dostal (jak sám publiku sdělil) po pětatřiceti letech konečně příležitost k vystoupení na festivalu.
Prokop je ovšem ve vývoji české rockové scény zjevem podstatně významnějším, nežli jen „jedním z mnoha“. Osobitý pěvecký výraz, vyhraněná orientace na vzory černošského soulu, především Raye Charlese a Otise Redinga, nekompromisní schopnost obklopovat se vynikajícími partnery v doprovodných kapelách (Framus Five, resp. Framus 5 v různých sestavách) i pozoruhodný talent kompoziční z něj už v šedesátých letech učinily osobnost, jejíž přínos neoslabily ani odskoky k popu, ani dočasné angažmá v Divadle Semafor.

Festivalový večer naplnil Prokop vskutku reprezentativně: k připomenutí těch nej… původních písniček (Kolej Yesterday, Bitva o Karlův most, Nech mě bejt, V baru jménem krásný ztráty ad.) v první půli večera přidal po pauze ve vyprodaném sále písně svých rhythm and bluesových vzorů (Raye Charlese, Johna Lee Hookera, Willie Dixona ad.) Z poslední sestavy Prokopovy doprovodné kapely se na pódiu neobjevil nikdo; zato ale nechyběli houslista Jan Hrubý a kytarista Luboš Andršt. Původní sound Prokopova repertoáru si lze jen stěží představit bez strhující vitality Hrubého hry a bez melodicky bohatých improvizovaných sól Andrštovy kovově znějící kytary.
Publikum, v němž zdaleka nebyli jen pamětníci Prokopových začátků a jeho hvězdné slávy, se brzy po úvodní Skoumalově a Šrutově Koleji Yesterday identifikovalo s navozenou atmosférou: i když to nebyla vyprodaná Lucerna ani bouřící stadion, i když kvalita zvuku stěží snesla porovnání s nahrávkami na LP deskách Kolej Yesterday, Nic ve zlym, nic v dobrym, Snad nám naše děti ad., dokázal Prokop i tentokrát evokovat pocity, s nimiž jsme jeho tvorbu sledovali před desítkami let. To není nijak málo: kolik interpretů z oblasti pop music se může na sklonku pátého životního decenia pochlubit podobným úspěchem?
Petar Zapletal