Cestopis tanečního mistra
autor: archiv
zvětšit obrázekTaneční atmosféru dvora Ludvíka XIV. oživil na základě dobových písemností a svědectví učitelů tance známý francouzský herec a režisér v oboru barokního divadla, gestiky a deklamace Jean- Denis Monory v příběhu Cestopis tanečního mistra, který byl uveden poprvé minulý rok během festivalu Letní slavnosti staré hudby v Trojském zámku a podruhé právě nyní v Divadle ABC. Pražské publikum mohlo ovšem Monoryho a jeho soubor spatřit loni také v barokní inscenaci Lékařem proti své vůli ve Státní opeře.
V Cestopisu tanečního mistra vystupuje proslulý učitel tance (Jean Denis Monory), k němuž se sjíždějí žáci z celé Evropy a jeho talentovaná žačka (Gudrun Skamletz), která k němu připutovala z Rakouska. Společně podnikají prostřednictvím hudebních a tanečních motivů cestu po kulturní mapě Evropy 17. století a předvádějí různé pojetí tanců ve Francii, Itálii a Španělsku. Mistr nepředává žačce jen pravidla pohybů a gest, ale zasvěcuje ji do filosofie tance, která by mohla být platná i dnes. „V tanci nejde jen o dokonale provedené figury, jde o to vyjádřit svou duši a srdce, a proto je člověk musí dobře znát…, do tance je třeba vkládat vášně a nadšení…, tanec je poezií ticha“ říká.
V průběhu děje se střídají ne příliš organicky hrané části, kdy hovoří mistr nebo čte souvislejší text a žačka s úctou naslouchá, které jsou místy až příliš monotónní, s živými hudebními vstupy a s brilantními tanečními party, které tvoří osu představení.
Vynikající Gudrun Skamletz jako choreografka a interpretka v roli žákyně nám předvádí celou škálu barokních dvorských i lidových tanců v dobovém podání, které vychází z autentických tanečních notací a původních choreografií. Tančí tance francouzského skladatele Jeana Baptiste Lullyho, tanec ze semi-opery Henryho Purcella Fairy Queen, upravený lidový tanec Bourrée podle Brentnera, sarabandu ze Schmelzerova Balleta, dynamickou tarantellu, madridské fandango a na závěr virtuózní Passacaille d´Armide, královnu všech tanců. Převažují sóla, v některých momentech se připojuje i mistr jako např. na benátském karnevalu v komické scéně z commedia dell´arte, kde se Gudrun Skamletz předvádí jako neméně skvělá komediantka.
Někdy si uzpůsobuje barokní formy podle svého a vytváří nový velmi působivý způsob projevu. Silnou stránkou inscenace je rovněž hudební doprovod v podání souboru Collegium Marianum, jež se zaměřuje na interpretaci barokní hudby a „rekonstrukci“ zapomenutých hudebních a tanečních památek střední Evropy. Jeho členové, hrající na originální barokní nástroje nebo jejich kopie, se také společně s tanečnicí za svitu svící největším dílem postarali o navození nálady barokních slavností.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Adam Kořán: Připadám si již natolik odvážný, že mohu svobodně tvořit
S mladým hercem Adamem Kořánem jsme se sešli po české premiéře inscenace ŠPÍNA, kde ztvárnil postavy Kevina La celý článek
HUDBA
Zemřel Miroslav Imrich
Hudební scénu zasáhla tragická zpráva. Ve věku 71 let navždy odešel zpěvák a skladatel Miroslav Imrich, jeden celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Velkolepá válečná freska
Příliš vzdálený most
Velkolepá rekonstrukce útoku spojeneckých výsadkářů za 2. světové války v rámci operac celý článek