Scéna.cz 

Píseň o domově – Životní příběh skladatele Bohuslava Martinů

Jubilejní Rok Bohuslava Martinů přinesl vedle koncertního a jevištního uvádění skladatelových děl také nové nahrávky jeho tvorby a řadu doprovodných akcí a vzpomínkových projektů. Mezi ně se řadí i koncertní pořad Píseň o domovině, kterým klasika české hudby 20. století oslavili skladatel Jaroslav Krček a herec a recitátor Alfred Strejček. Nahrávku koncertu vydali nyní také na CD. Jde o projekt působící velmi sympaticky. Písně v duchu odpovídajícím myšlenkové soustředěnosti a výrazové prostotě, jež z díla Martinů známe. Textové vstupy se tu pravidelně střídají s Krčkovými patnácti skicami pro sólovou violu v interpretaci Ladislava Kyseláka. Některé ze skic jsou variacemi na základní, vracející se téma, jiné (např. skica č. 3) jako by volaly po širším, samostatném rozvedení. Volba violy jako nástroje je velmi vhodná. Martinů sám viole věnoval několik samostatných opusů, zvláště v posledním období své tvorby (Serenádu č. 2 pro housle a violu, Duo č. 2 pro housle a violu, Rhapsody-concerto pro violu a orchestr, Sonátu pro violu a klavír). Krčkovy skici z neoklasicistického stylu těchto skladeb vycházejí, takže „voní“ melodikou Martinů.

Text psaný s básnickou vzletností chronologicky vypráví o klíčových etapách skladatelova života, v pozdějších vstupech využívá vzpomínek básníka Miloslava Bureše, autora textů k cyklu Zpěvy o Vysočině. Právě vzniku nejznámějšího z nich, Otvírání studánek, je věnována rozsáhlá střední pasáž pořadu. Citace Burešových veršů se tu střídá s violovými variacemi na zpěv a hudbu této kantáty. Také pro líčení závěru skladatelova života je využito Burešových vzpomínek. Mj. dokládají, že nejen Martinů sám nikdy nepřerušil styky s domovem, ba stále doufal, že se domů přecejen podívá, ale také, že korespondenční, dokonce i osobní styk jeho přátel z Čech a Moravy byl přes existenci tzv. železné opony mezi Západem a Východem možný. Zvlášť působivě vyznívá (a to i díky violovým skicám) kapitola o skladatelově nemoci a smrti. Ačkoli textové pasáže nemohou nebýt v mnoha směrech fragmentem, je příjemné, že se v nich kromě základní faktografie objevují také zpestřující, uklidňující detaily. Navíc se tu projevuje i snaha začlenit osobnost Bohuslava Martinů nejen do kontextu české hudby, ale české národní kultury vůbec. Z přednesu Alfreda Strejčka cítíme jako vždy hluboké zaujetí pro zvolené téma a úctu k mluvenému slovu. Strejčkův melodický hlas tu navíc výborně „ladí“ se sólovou violou.

AMOS 2009/007
Píseň o domově – Životní příběh skladatele Bohuslava Martinů
Patnáct skic pro sólovou violu k poctě Bohuslava Martinů zkomponoval Jaroslav Krček.
Ze vzpomínek a veršů Miloslava Bureše a z dobových svědectví sestavil Alfred Strejček.
Ladislav Kyselák – viola, Alfréd Strejček – přednes
Nahráno ve sboru Církve československé husitské v Praze 7 a ve Studiu Dlouhá v červnu 2009, hudební režie Jaroslav Krček, zvuková režie Radek Horák. Celkový čas 56:43
Zdroj Hudební rozhledy 02/2010 - Jaroslav Someš