Scéna.cz 

Festival Janáček Brno míří do finále

Ženy v různých podobách. Tak by se daly vystihnout poslední dny festivalu Janáček Brno 2010, který v moravské metropoli probíhá od 16. listopadu. Do neděle 28. listopadu, kdy festival vyvrcholí komponovaným koncertním večerem, jehož součástí bude rovněž původní site-specific performance nizozemské choreografky Karine Guizzo, se návštěvníci mohou těšit ještě na tucet pořadů – operních představení, koncertů, matiné, vernisáží nebo workshopů a setkání s umělci. Mnohé z večerů jsou již vyprodané, což svědčí o zájmu o Janáčkovu tvorbu, který příjemně překvapil i samotné pořadatele.

„Hned při prvním představení moskevské Helikon-Opery jsme v Mahenově divadle museli otevřít i čtvrté pořadí, které se jinak z důvodů nekvalitního výhledu na jeviště neprodává. Co dodat?,“ konstatuje Daniel Dvořák, ředitel Národního divadla Brno (NDB), hlavního pořadatele přehlídky.

Společným jmenovatelem hlavní dramaturgické osy posledních dní festivalu jsou ženy, respektive ženská jména. Pochvalné recenze jsou doporučením pro nové nastudování Janáčkovy ŠÁRKY, pod nímž je podepsán umělecký šéf opery NDB Rocc a soubor Národního divadla Moravskoslezského. Ve čtvrtek 25. 11. bude tento řídce inscenovaný titul na scéně Mahenova divadla uveden společně s ARIADNOU Bohuslava Martinů. Výjimečná možnost srovnání se nabídne hned o den později, v pátek 26. 11., kdy se v premiéře představí původní verzi ŠÁRKY z roku 1887 v režii mladé Kristiany Belcredi.

A konečně – v sobotu 27. 11. se v Janáčkově divadle odehraje očekávané představení LULU od Albana Berga, s nímž do Brna přijede soubor Aalto-Oper z Theater Essen s vynikající Julií Bauer v titulní úloze. „Lulu je jednou z nejdůležitějších oper 20. století. Jedná se o strhující hudební drama plné napětí a vášně. Kam se hrabou mnohé hollywoodské thrillery,“ láká diváky Daniel Dvořák.

Nejlepší opera 20. století – takto „natvrdo“ označil vlivný britský kritik Philip Henser, píšící pro listy The Independent nebo Guardian, opus Lulu skladatele Albana Berga. Samotný autor zkomponoval jen dva party a poslední desetiletí vcelku hojně uváděné dílo bylo zkompletováno až v druhé půli 70. let; podle respektovaného recenzenta „Lulu navždy změnila hudební myšlení; a stalo se to bohužel o půl století později, než k tomu mělo dojít.“ S tímto vyhraněným operním kusem, s doslova thrillerovým obsahem a alt saxofonem a vibrafonem dominujícími partituře, se tuzemské publikum setkává jen velmi zřídka.
Essenská Lulu byla do programu festivalu Janáček Brno zařazena mimo jiné kvůli vynikajícím recenzím následujícím po letošní premiéře. „Geniální spolupráce režiséra Dietricha Hilsdorfa a šéfa opery Stefana Soltesze za dirigentským pultem Filharmonie Essen (…) u publika triumfuje“, „…jedna z nejlepších produkcí opery v Essenu poslední doby…“, vychválili němečtí recenzenti psychologicky laděnou operní „kriminálku“.
Pokud jsme v úvodu citovali Philipa Hensera, dodejme, že svůj soud o nejlepší opeře 20. století opírá o rozpoznatelné charaktery postav v partituře, nabízející zapamatovatelný styl, který je umožňuje identifikovat. Vyzdvihuje navíc propracovanost díla, neotřelý námět a psychologickou hloubku, stejně jako jeho integritu. Třetí akt, doplněný až po smrti Bergovy manželky vídeňským skladatelem Friederichem Cerhu, se přitom podařilo do rozdělaného díla doplnit tak, že ani odborníci nepoznají přechod.
Essenskou inscenaci navíc šperkují vynikající pěvci, jejichž výkony byly vyzdviženy ve všech recenzích. Prim hraje především představitelka titulní role, Julia Bauer, jež je v Theater Essen na hostování. Také české operní publikum zvyklé jezdit po Evropě ji může znát z jevišť Staatstheater Cottbus, kde s velkým ohlasem ztvárnila Gildu v Rigolettovi či Lízu Doolittle z My Fair Lady, nebo vídeňské Volksoper. Podle jednoho z recenzentů Bergovy Lulu v Essenu „její lehkost, téměř ´bílý´ hlas se zajímavým potenciálem ve výškách přesně odpovídá tomuto typu postav. Bauerová osciluje bravurně mezi šansonem a velkými vokálními plochami á la Strauss.“
„Šárka patří mezi málo uváděné Janáčkovy tituly. Každý správný Brňan by ji měl znát. Komplexní znalost Janáčkova díla by měla být pýchou každého obyvatele metropole nad Svratkou,“ říká na úvod obou Šárek – té hostující z Ostravy i premiérované – Daniel Dvořák. V případě páteční premiéry půjde o historicky vůbec první provedení této první opery Leoše Janáčka v její původní verzi z roku 1887. Jde o jednu z posledních mistrových kompozic, jež dosud nikdo neměl příležitost vyslechnout.
Světové hudební veřejnosti je tak vůbec poprvé po 123 letech od jejího vzniku dána možnost seznámit se s dílem, které stálo u počátku Janáčkovy operní tvorby a v němž se odráží prvotní autorovy postoje k tomuto žánru hudebního divadla. Jelikož skladatel svou operní prvotinu ještě několikrát zásadním způsobem přepracoval, obsahuje verze z roku 1887 zcela odlišný hudební materiál než verze finální, s níž se lze dnes na operních jevištích setkat. Ačkoli první verze Šárky nebyla nikdy instrumentována a lze jí tak provést pouze s klavírním doprovodem, jedná se o kompletní kompozici, takže pro její první provedení bylo rozhodnuto nastudovat dílo i po stránce scénické v režijním nastudování mladé brněnské režisérky Kristiany Belcredi. Hudebním nastudování bylo svěřeno dirigentu a klavíristovi Ondreji Olosovi.