Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Valentinská pouť do Norska

Máme asi různé představy o tom, jak strávit svátek sv. Valentina. Pro mě a magistru Lenku Juráškovou, redaktorku katalogu festivalu Pražského jara 2002, to bylo letos dané – byly jsme pozvány do Osla. Iniciátorem byl soudobý norský skladatel Trygve Madsen, jehož opera Circus terra zazní ve světové premiéře ve Státní opeře Praha 16. 5. v rámci Pražského jara, hostitelem byl Björn Simensen, generální ředitel Norské opery v Oslu, v jejíž koprodukci se premiéra uskuteční. Datum jsme vybrali nikoliv kvůli sv. Valentinovi, ale protože 17. 2. byl na programu Norské opery Lohengrin. A jelikož vzhledem k semi-stagionovému systému Norské opery nebylo jiné představení nablízku, rozhodly jsme se pro toto datum návštěvy, jež začínala právě svátkem Valentina. Ke svému překvapení jsme zjistily, že tento svátek slaví i (jediné) dvě letecké společnosti, takže díky holandským aeroliniím KLM jsme získaly letenky za poloviční cenu…
Světová operní premiéra na našich pódiích není příliš častým zjevem, a proto je to pokaždé pochopitelně velká událost. Díky naší cestě do Norska Vám můžeme v tomto a příštím čísle zprostředkovat nahlédnutí do zákulisí nadcházející světové premiéry norské opery Circus terra ve Státní opeře Praha. Dnes Vám nabízíme článek o historii a současnosti Norské opery v Oslu.

Kapitola první: Pohled do minulosti
Dějiny Norské opery se začaly psát až v roce 1958. Vysvětlení je v historii této země: v letech 1380-1814 bylo Norsko pod nadvládou Dánů, v letech 1814-1905 pod nadvládou Švédska. Za Dánů mohli Norové navštěvovat operní představení v di-vadle Fredrika V. Det Kongelige Theater v Kodani (vystaveném v roce 1748), za Švédů v divadle Gustava III. Kungliga Teatern ve Stockholmu (z roku 1773). Ani Dánové ani Švédové neviděli důvod, proč budovat operní dům také v Oslu. Přesto se Norové měli možnost setkat s operou i na svém území. V roce 1749 podnikl dlouhou cestu po Norsku dánský král Fredrik V. a k obveselení jeho a jeho mini-strů sloužila mj. i operní společnost, v jejímž čele stál tehdy Christoph Wilibald Gluck.V následujících dvou stoletích zde bylo uvedeno kolem 170 oper – státními, soukromými i zahraničními divadly.
„Po získání nezávislosti v roce 1905 začalo pochopitelně úsilí o samostatnou norskou operu. Jenomže se střetly dva názory. Edvard Grieg a básník Björnstjerne Björnson chtěli, aby operu vzalo pod křídla Národní divadlo, Henrik Ibsen byl striktně proti tomu. Ibsen vyhrál…“, vyprávěl generální ředitel opery pan Björn Simensen.
Na konci 40. let 20. století byly založeny Norská baletní společnost a Norská operní společnost. Hrály nejen v Os-lu, ale putovaly po celé zemi, což nebylo příliš snadné, uvážíme-li, že Norsko je zemí vysokých hor a divoce rozeklaných fjordů a kde vzdálenost od jihu k severu je stejná jako z Osla do Říma...
V roce 1957 konečně Norský Storting (parlament) odsouhlasil založení Národní opery a baletu jako státní instituce. Sídlo nalezly v budově z roku 1930, kde bylo dříve kino. Zahajovacím představením se stala opera Nížina od Eugena d’Alberta. „Nevím, proč byla vybrána právě tato německá opera“, říká pan Simensen. „ Asi si to tak přála Kirsten Flagstad.“ Slavná norská sopranistka Kirsten Flagstad (1895-1962), která se stala první ředitelkou opery, totiž právě v Nížině debutovala v roli Nuri v roce 1913 v Oslu: „Pravděpodobně chtěla završit svou kariéru stejnou rolí, jakou jí začala.“
Začátky byly skromné. Od vlády dostala Flagstad 1,5 milionů norských korun, což stačilo na sestavení orchestru o 24 hudebnících, 10 zpěváků a 9 tanečníků. Flagstad se na dva roky vzdala svého platu a dokonce poskytla své vlastní peníze, aby mohla orchestr rozšířit na 35 hudebníků a získat dalších 15 zpěváků. S takovým obsazením mohl být prvních pět let na repertoáru především Mozart (Kouzelná flétna, Don Giovanni), Pucciniho Bohéma, Gianni Schicchi a Madama Butterfly a posléze i Verdiho Otello, Rigoletto a Aida. Nikoliv ovšem Wagner. Ten na své první uvedení do Norska čekal až do roku 1966 (Tannhäuser).
Dnes má Norská opera 420 stálých zaměstnanců, včetně 18 sólových pěvců, operní sbor o 42 členech, orchestr se 76 hudebníky a 42 tanečníků. V roce 1996 se poprvé v historii Norska uskutečnilo uvedení kompletního Wagnerova Prstenu Nibelungů.
Pokračování příště.

28.3.2002 PhDr. Jitka Slavíková | rubrika - Zprávy

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

CD boxy (1), Festivaly (3), Koncerty (3), Z éteru (2), Zveme ... (2)

reklama