zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Pražský komorní balet v Ponci

Foto z představení z webu

  

Pražský komorní balet uvedl 9. a 10. 12. 2002 v pražském divadle Ponec večer tří baletů. Choreografem první části, kterou diváci měli zatím možnost shlédnout jen jednou, byl francouzský tanečník Patrick Delcroix. Tento talentovaný umělec se narodil v roce 1963, balet studoval v Anglii a svoji profesionální kariéru začal v Iwansonově taneční skupině Mnichově. Od roku 1986 je Delcroix členem Nederlands Dans Theater, kde vytváří i své vlastní choreografie. V roce 1994 postavil pro NDT II choreografii s názvem Son Chemin (volně přeloženo Jeho cesta ). Hudbu k ní složil A. Part a S. Barber.
A právě tuto choreografii nastudoval s Pražským komorním baletem. Je to tanec v pravém slova smyslu, nesmírně technicky náročný s neobvyklými a působivými pohybovými vazbami perfektně zvládnutými interprety. Je nutné vyzdvihnout, že tanečníci PKB jsou opravdu technicky i výrazově na vysoké profesionální úrovni.

Zvládají bravurně nejen techniku klasického tance, ale díky možnostem pracovat s různými choreografy, jsou vybaveni znalostí i jiných tanečních stylů a schopností se v tomto duchu i „tanečně vyjadřovat“. A hlavně mají dobrý základ od svého „velkého šéfa“ Pavla Šmoka.
Druhou část večera tvořila choreografie Mariky Hanušové Saturnin na hudbu Paula de Sarasate. O této choreografii jsme již psali při její premiéře. Námět je zpracován podle humoristické knížky Zdeňka Jirotky.
Mariin sen na hudbu Camila Saint- Saense a Cesara Pugniho uzavíral tento taneční večer. Choreograf Petr Zuzka, současný šéf baletu Národního divadla, vytvořil nesmírně taneční , vtipnou a poetickou parafrázi na Perrotovo Pas de qautre z 19. století. Protože jsme o premiéře této choreografie také už referovali, chtěla bych jen zdůraznit a opakovat to, co říkají i všichni herci: zahrát dramatickou roli či vytvořit vážný tanec je velmi náročné, ale být v roli komika, nebo vymyslet pohybový vtip, taneční gag tak, aby to tanci neubralo na něžnosti a taneční preciznosti, to je velké umění. A panu Zuzkovi se to v Mariině snu podařilo tak nádherně, že celé hlediště několikrát nadšeně přivolávalo tanečníky zpět na scénu.

15.12.2002 Eva Kulhánková | rubrika - Recenze

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Časopis 17 - sekce

DIVADLO

Hádka o umění v divadle Reduta

Petr Kubes, Petr Bláha a Pavel Čeněk Vaculík (Obraz)

Slavná komedie Yasminy Rezy Obraz slaví 30 let. A nemohla si dopřát lepší oslavu než premiéru26. 4. 2024 od 19 celý článek

další články...

HUDBA

Pet Shop Boys: Nonetheless

Přebal alba

Legenda taneční a elektropopové hudby. Britské duo Pet Shop Boys proslulo už koncem osmdesátých let, kdy vydal celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Kino Art: Na Chesilské pláži a Daleko od Reykjavíku

Daleko od Reykjavíku

Na Chesilské pláži
Jiná doba, jiná láska. Britská adaptace stejnojmenného románu Iana McEwana, nominovaného celý článek

další články...