Scéna.cz 

Sergey Rachmaninov: Complete Works for Cello and Piano

Milovníci romantické lyriky si tu opravdu přijdou na své, zejména pokud jde o polohy zadumané, přemýšlivé, vhodně prostřídané zjasněnými záblesky vášně. Violoncellista Jan Páleníček a klavíristka Jitka Čechová se obrátili ke zdroji charakteristickému a zvláštnímu zároveň – ke kompozicím pro violoncello s klavírem pozdního ruského romantika S. Rachmaninova (1873--1943).
Volba je šťastná zejména proto, že violoncello tu má možnost rozestřít svou melodickou dispozici v celém rozsahu nástroje a klavír mu je svrchovaně samostatným a zároveň celek přímo ideálně jednotícím partnerem. Tento ideál se podařilo vytvořit Rachmaninovovi v jeho Sonátě, op. 19 z roku 1901, která proto zůstane nepřehlédnutelným dílem komorního žánru svého druhu.

Pojednávaná dvojice interpretů tuto charakteristiku tvořivě naplňuje konkrétním obsahem. Daří se jí s rostoucím dramatismem průběhu první věty potvrdit i rostoucí míru samostatnosti samostatnosti obou partů. J. Páleníček splňuje požadavek velkého zvuku, aby vzápětí jímavě ozvláštnil katarktické partie. Vroucí melodika violoncella se v druhé větě organicky odvíjí na pozadí nanejvýš samostatně vypracovaného klavíru – Rachmaninov tak přispěl neopakovatelným vkladem do pokladnice violoncellové komorní literatury. Na snímku oba nástroje vykazují velký zvuk, ovšem ani na moment nepřeforzírovaný a beze stopy vzájemného pohlcování – v tom spatřuji určující „technický“ přínos nahrávky. Rozhodující je ovšem výrazové podání díla, které našlo těžiště v Páleníčkově širokodeché melodičnosti, plynulosti, v dynamickém zvlnění a především – poutavosti. Ve druhé i třetí větě se po této stránce interpretův charakteristický „vyprávěcí“ smysl projevil nejmarkantněji. Finální věta čtvrtá je mistrnou ukázkou umění kompoziční výstavby a její průběh po stránce interpretační přináší nová a nová překvapení.
Zbytek snímku vyplňují příležitostné „drobnosti“, po stránce kompoziční a hlavně instrumentační neméně dokonale vypracované: Vokalíza (původně závěrečná část vokálního cyklu čtrnácti písní pro zpěv a klavír), potvrzující příkladný, svrchovaně samostatný podíl obou partů i jejich interpretů, a Dva kusy pro violoncello a klavír, op. 2, zvýšenou měrou zdařile upozorňující na některé zvlášť charakteristické rysy Páleníčkova osobitého interpretačního vkladu, totiž jímavou melodiku Preludium) a neafektovanou virtuozitu (Orientální tanec). Celek interpretačně i technicky vyvážené nahrávky prolíná zejména v Sonátě nesmírně náročný klavír, který po zásluze poutá samostatnou pozornost, aby zároveň stmeloval celek.

LOTOS, S. R. O. LT 0118-2 131 Sergey Rachmaninov: Complete Works for Cello and Piano; Jan Páleníček – violoncello, Jitka Čechová – klavír