Scéna.cz 

20. Struny podzimu vzdají hold Zdeňku Liškovi

Jedním z vrcholů jubilejního dvacátého ročníku festivalu Struny podzimu bude velkolepě pojaté koncertní uvedení hudby k filmu filmů Marketa Lazarová fenomenálního skladatele Zdeňka Lišky. Historicky první provedení rozsáhlé partitury k nejopěvovanějšímu dílu české filmové historie režiséra Františka Vláčila se uskuteční 9. října 2015 ve Foru Karlín v koncepci a úpravě Petra Ostrouchova. Emotivní Liškův opus přednesou Martinů Voices se sbormistrem Lukášem Vasilkem, Baborak Ensemble vedený Radkem Baborákem, sopranistka Kateřina Kněžíková a tenorista Josef Moravec. Marketou Lazarovou se stane mladá česká herečka Anna Kratochvílová, role vypravěčů se ujmou mistři nad jiné povolaní: Jana Štěpánková a Josef Somr. Uvedení díla doplní projekce. „Považujeme za čest, že se nám podařilo získat výjimečný souhlas dědiců k unikátnímu projektu a že můžeme představit jedno z nejúžasnějších děl nejen filmové, ale i hudební historie 20. století. Liškova hudba k Marketě Lazarové je svým rozsahem, koncepcí a koneckonců i dodnes trvající odezvou výjimečná,“ říká ředitel festivalu Marek Vrabec.

Zdeněk Liška patří dodnes k nezapomenutelným postavám české hudby, přestože se jeho tvůrčí energie zaměřila pouze na film. Jeho hudba je moderní, originální, zároveň nadčasová a velmi sdělná. Spolupracoval snad se všemi našimi klíčovými režiséry druhé poloviny 20. století, od Jana Švankmajera přes Karla Zemana či Hermínu Týrlovou, dvojici Kadár & Klos až po Juraje Herze, Věru Chytilovou a hlavně Františka Vláčila, s nímž vytvořil kongeniální tvůrčí tandem. Právě film Marketa Lazarová patří k vrcholům spolupráce Vláčila a Lišky a dodnes je oceňována mimořádná role hudby ve filmu, která je mezinárodní kritikou označována za nejpůsobivější Liškovo dílo. Peter Hames z The Cinema of Central Europe uvedl: „Hudba ve ‚filmové opeře‛ Marketa Lazarová hraje tu nejzásadnější roli a Zdeněk Liška se ukázal být mistrem nejpovolanějším.“

Více informací naleznete na www.strunypodzimu.cz.

Zdeněk Liška žil v letech 1922 až 1983 a jeho tvorba zásadním způsobem poznamenala historii české hudby i filmu. Natolik, že se dnes často hovoří o „éře Zdeňka Lišky” ve filmové hudbě. Měl mimořádný talent a cit pro hudební dramaturgii filmu, využíval řadu inovací a originálních postupů, skvěle pracoval se zvukovými efekty i tehdy novými prvky elektronické hudby. Traduje se, že někteří režiséři mu jako podklad dávali jen filmovou kopii bez poznámek, natolik důvěřovali jeho jemnocitu pro spojení hudby a filmu. Jeho dílo zahrnuje 146 celovečerních filmů, řadu animovaných, krátkých a dokumentárních filmů i scénickou hudbu. Systematicky pracoval s režiséry Františkem Vláčilem, Karlem Kachyňou, Karlem Zemanem, Janem Švankmajerem, Janem Kadárem a Elmarem Klosem, Hermínou Týrlovou, Jiřím Krejčíkem nebo Martinem Hollým. Průlomem byla originální a „industriální“ hudbu k filmu Vynález zkázy z roku 1958, vrcholným tvůrčím obdobím pak byla šedesátá léta, kdy se v ovzduší relativní umělecké svobody a tvůrčího rozmachu podílel na klíčových dílech tzv. nové vlny, jmenujme například celovečerní filmy Ďáblova past, Smrt si říká Engelchen, Baron Prášil, Obžalovaný, Obchod na korze, Marketa Lazarová, Údolí včel, Spalovač mrtvol a Ovoce stromů rajských jíme.
Nadčasovost a univerzální sdělnost Liškovy hudby si zvolna nachází zasloužené místo doma i ve světě. Již před časem vydal například renomovaný britský label Finders Keepers soundtracky z filmů Spalovač mrtvol a Malá mořská víla a zařadil jejich části i do několika kompilací. U nás se také blýská na lepší časy a nový dokument o filmové hudbě Zdeňka Lišky v současné době vzniká v produkci ČT a režii Pavla a Víta Klusákových.