Scéna.cz 

Čínská a izraelská choreografie

V Divadle Ponec představil 24. a 25. září 2003 v premiéře svůj projekt Dolly v Praze choreograf Nir De Volff z Tel Avivu. Další zajímavý projekt uvedlo toto divadlo ve čtvrtek 9. října 2003 ve Společenském sále Kongresového centra Praha, kde vystoupil poprvé v Praze hlavní taneční soubor z Hong- Kongu - City Contemporary Dance Company.

Choreograf Nir De Volff vytvořil na hudební koláž několik choreografií, které spojuje společný koncept práce: propojení lidí různých profesí jako fotbalistů či techniků s tanečníky. Podle slov autora představuje Dolly mikroskopické příběhy osobního já, sny a surrealistické situace, k nimž se snažíme o to víc přiblížit, o co víc se pokoušíme našemu já vzdálit. Tanečníci předvedli technicky velmi náročné vazby, od přímo artistických až po break danc.

Některé taneční pasáže byly podloženy anglickým textem, takže někteří diváci nemohli posoudit, zda pohyb vychází nebo se vztahuje k textu. Pokud choreograf tvoří představení pro české obecenstvo, měl by s tím počítat.

Společenský sál Kongresového centra Praha patřil 9. října 2003 poprvé tanečnímu souboru z Hong-Kongu. Soubor CCDC představil skupinu všestranně připravených tanečníků, nesmírně dynamických a sugestivních v pohybu. Současný umělecký ředitel Willy Tsao založil soubor v roce 1979. CCDC představuje moderní tanec a současnou kulturu v Hong – Kongu. Každý rok shlédne tuto skupinu sto tisíc diváků doma a další tisíce v zahraničí, kam už CCDC podnikla 57 mezinárodních turné.

V první části večera jsme viděli Devět písní. Hudba na staré východní nástroje byla z větší části vystřídána zpěvem nebo spíše zvuky, které adekvátně dokreslovaly atmosféru a pro nás dost neobvyklý, ale zajímavý pohybový slovník. Choreografie vycházela z čínské, pro nás poněkud vzdálené, obrazové a náznakové poezie. Všem divákům učaroval technicky brilantní, „hadí“ a přitom nádherně taneční sólista Xing Liang. Jeho taneční projev popíral gravitaci i pohybové možnosti lidského těla při tanci.
V druhé části nazvané Vítr a Oheň Číny zřejmě došlo k myšlenkovému a tím i hudebnímu zlomu, kdy zazněla většinou současná disco hudba. Jednotlivé části jako Revoluce nebo Cesta nám pamětníkům připomněly doby nedávno minulé, kdy i naše soubory tanečně vyjadřovaly „úsměvné cesty ke šťastným zítřkům“.