Scéna.cz 

150 let Prodané nevěsty

První česká operetta
Kterak byla Prodaná nevěsta sepsána pány Bedřichem Smetanou a Karlem Sabinou v dobách válečných, stala se národní českou operou i předmětem pokleslých sběratelských pudů (2001). Připravili: I. Ruml, V. Křepelka a V. Drha. První verze Smetanovy Prodané nevěsty, která měla premiéru 30. května 1866 v Prozatímním divadle, vznikla v dobách válečných. Prušáci táhli ku Praze a měšťané nakvap prchali na venkov. Podle hlesla "inter arma silent musae" (když řinčí zbraně, umlkají múzy) to byla doba pramálo vhodná pro uvedení nového hudebně dramatického díla, které se mělo stát základním pilířem naší národní kultury. Hlavními vypravěči jsou Taťána Součková a Jan Panenka, kteří vás uvedou do inscenační problematiky, vývoje kostýmu a výpravy naší nejnárodnější opery, na níž se v průběhu 150 let podíleli přední čeští výtvarníci a výkonní umělci. Filmový režisér Vladimír Drha s laskavým úsměvem a mírnou nadsázkou uvádí představitele hlavních rolí, jež se staly prestižním uměleckým úkolem pro každou novou generaci pěvců Národního divadla. Dozvíte se, co v Prodané nevěstě při původní premiéře ještě nebylo, že místo recitativů byly mluvené dialogy jako v Offenbachových operetách, ale také, že principál a Esmeralda zpívali při prvním představení lascívní kuplet (Ten staví se svatouškem), který byl později při návštěvě císaře Františka Josefa Prahy z mravnostních důvodů vypuštěn. Pak že neexistovala cenzura! Většina rozhovorů, mj. s Libuší Domanínskou, Marcelou Machotkovou, Jaroslavem Horáčkem a Jaroslavem Březinou, byla natáčena v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem.
Vysílání: 28.5., 20.20 hod., ČT art, Je nám ctí... Prodaná nevěsta – 150 let

Prodaná nevěsta
Historický unikát první televizní inscenace slavné opery B. Smetany (1962). Zpívají: I. Žídek, D. Tikalová, E. Haken, O. Kovář, K. Kalaš, J. Dobrá, J. Pechová, J. Joran a další. Sbor opery Národního divadla v Praze, sbormistr M. Malý, Orchestr Národního divadla v Praze diriguje Z. Chalabala. Kamera J. Novotný. Režie V. Kašlík. Letos uplyne v pondělí 30. května 160 let od prvního uvedení Prodané nevěsty, kterou Bedřich Smetana zkomponoval na libreto Karla Sabiny. V historické televizní inscenaci režiséra Václava Kašlíka z roku 1962 uvidíte a uslyšíte v postavě Jeníka dlouholetého sólistu opery Národního divadla v Praze Ivo Žídka, který by se v těchto dnech dožil 90 let (nar. 4. 6. 1926 v Kravařích). Začátek práce na Prodané nevěstě spadá do roku 1863, už předtím si však Smetana poznamenal motiv úvodního sboru. V rozporu se zvyklostí většiny skladatelů komponovat ouverturu v závěrečném stadiu díla, vznikla předehra k této komické opeře samostatně a byla provedena na koncertní zábavě Umělecké besedy; atmosféra děje příští opery už je v ní ale mistrovsky vystižena. Sabina dodal Smetanovi libreto k jednoaktovce, skladatelova představa však byla poněkud jiná. Požádal tedy o rozšíření a dodaný text ještě leckde sám upravil. Vedlo ho především hudební cítění, škrtl ovšem i některá místa, podstatná pro porozumění zápletce, například v prvním dějství Kecalovo sdělení o důvodu Jeníkova útěku z domova nebo Krušinovo přiznání, že s Míchou ještě před narozením dětí smluvně dohodli jejich svatbu, a proto se musí Mařenka provdat za Míchova syna. Na této smlouvě závisely také Krušinovy dluhy, které u Míchy – budoucího „spolu-tchána“ – nadělal. V centru původního textu tedy stála Mařenka jako nevěsta, prodaná ještě před svým narozením. Je škoda i další škrtnuté pasáže, v níž se Mařenka projevila jako na tehdejší dobu emancipovaná dívka: „Kdopak by se ženil a vdával kvůli kusu popsaného papíru. Konečně, já se tam nepodepsala.“ V definitivní prokomponované verzi opery (dialogy postav se v roce 1866 obdobně jako v pařížské operetě mluvily), jejíž tvar nese především hudba, jsou však určité dějové nelogičnosti zanedbatelné.
Vysílání: 28.5., 21.20 hod., ČT art

Prodaná nevěsta
G. Beňačková a P. Dvorský v hlavních rolích televizní inscenace letos jubilující Smetanovy opery na libreto K. Sabiny (1981). Dále účinkují: R. Novák, M. Kopp, M. Mrázová, J. Jindrák, M. Veselá, J. Horáček, J. Jonášová, A. Hampel, K. Hanuš a další. Nastudoval a řídil Z. Košler. Kamera I. Bojanovský. Scénář a režie F. Filip. V Mařence (G. Beňačková) a Jeníkovi (P. Dvorský) vytvořil Bedřich Smetana sebevědomé postavy s vřelým citem, v Kecalovi (R. Novák) mazaného zprostředkovatele, kterého přelstí vlastní „klient“. Odehrává se o pouti na návsi a v české hospodě, která vždy sehrávala ve společenském životě Čechů zásadní význam – ať už ve formě šíření a výměně informací, katalyzátoru sousedských vztahů ale i katarze po přestálých sporech, což nejlépe dokládá očistný sbor „Proč bychom se netěšili“. Původní podoba opery měla dvě dějství a hrála se v jednotné dekoraci. Scházely tance, hudební čísla spojovala mluvená próza, některé výstupy měly jiné pořadí a ve scéně komediantů byl zařazen principálův kuplet. Světová premiéra se uskutečnila 30. května 1866 v Prozatímním divadle v Praze pod Smetanovou taktovkou. První uvedení díla těsně před koncem sezony nebylo vedením divadla šťastně načasováno a napjatá politická situace hrozící prusko-rakouské války, která se ohlašovala od jara a brzy skutečně propukla, rovněž veselohernímu námětu z venkovského života nepřála. „Roku 1865 jsem dohotovil první svoji komickou operu, dal jsem jí sám jméno Prodaná nevěsta, protože básník textu Sabina nevěděl, jak ji pojmenovat. Byla ve dvou jednáních a s prózou. Umínil jsem sobě, že se pokusím, jestli se mi podaří lehčí sloh, o kterém jsem dosud nikdy nepracoval. Chtěl jsem všem svým odpůrcům dokázat, že umím se velmi dobře pohybovat v menších hudebních formách, co mně oni upírají, jelikož prý jsem tuze zarytý wagnerián, abych to trefil. Též jsem hleděl ve všech číslech národní ráz hudby zachovati," vyprávěl s odstupem let Bedřich Smetana o vzniku své nejznámější opery, která v letošním roce už slaví svých 150 let na scéně.
Vysílání: 29.5., 21.15 hod., ČT art