Vyznání dirigenta Jiřího Kouta
autor: archiv
Národní divadlo Praha uvede ve středu 4. března 2004 v premiéře scénické nastudování Verdiho Requiem. Pod režijním vedením Jiřího Nekvasila vystoupí sólisté Cellia Costea, Yvona Škvárová, Valentin Prolat a Miloslav Podskalský. Hudebně dílo připravuje jeden z největších českých dirigentů Jiří Kout.
Giuseppe Verdi je autorem celé řady známých a populárních oper. Jedním z jeho dnes nejoblíbenějších a nejzávažnějších děl však není opera, nýbrž Messa da Requiem, která je ovšem za Verdiho nejlepší operu s určitou nadsázkou často označována. Jako inspirace pro jeho inscenování v Praze posloužily mimo jiné i dvě vynikající inscenace z berlínské opery a švýcarské Basileje.
Verdiho Requiem vznikalo v bouřlivé době. Psal se rok 1873. Evropou zmítal chaos – francouzsko-německé války. Církev v té době ztrácela moc. Lidé se chtěli oprostit od církevních dogmat. Toužili po svobodné víře.
„Verdi v té době dlouho nepsal žádnou operu,“ říká světoznámý dirigent titulu Jiří Kout a dále upřesňuje: „Vyhýbá se všem operním náznakům. Muzika je geniální, ale též operně dramatická. Není to jen obyčejné Requiem. Centrální myšlenka díla je - … a převěď nás od smrti k životu. Osvoboď nás, pomoz nám ze svrabu, v němž žijeme. Toto téma je nesmírně aktuální.“
Podle Jiřího Kouta Verdimu určitě nešlo o to, aby se diváci vraceli domů dojatí. „Přál bych si, aby naopak lidé byli posíleni (s velkým důrazem – pozn. red.). Requiem se nedá zpívat tradičním způsobem. Hezky si stoupnout a zpívat libé noty a půjdeme smutní domu. Verdi usiloval o pozitivní vypořádání se. Dokonce v závěru jsou dva takty, které zpívá nejdříve sólista a pak sbor – ‚Libera me, Domine‛, což mohl Verdi krásně napsat do tříčtvrtečního taktu. On ale uvádí v zápisu colla parte – volně. Jasné sepjetí se svobodou. Nechal to na dirigentovi, na lidech.“
Requiem bude uvedeno ve scénickém nastudování. Autorem scény je Daniel Dvořák. Kostýmy navrhla Simona Rybáková. Nabízí se otázka v jakých barvách cítí Requiem dirigent Jiří Kout?„Rozhodně ne v černé. Dílo představuje pro scénografii i režiséra velikou zátěž. Kdo by na jevišti hledal děj, bude zklamán. Dílo je liturgické, nemá libreto. Operní děj nahrazuje myšlenka. Dle mého musí nutně přijít ke slovu velká fantazie a obrazy.“
Dirigent Kout vystupoval na světových scénách, řídil věhlasné operní domy – v Německu a Švýcarsku. Česká republika se nachází na jisté křižovatce. Demokracie je tolik, že si s ní mnohdy nevíme rady.
Projeví se tato vaše zkušenost ve vašem hudebním nastudování? Svoboda není za každou cenu, vyžaduje určitou pokoru. „Politická zkušenost v tomto případě nedominuje. Pro mě to je spíš osobní svoboda.“
Pěvec by měl zpívat s duší. Můžete prozradit, čím vy nejvíce ctíte řemeslo?
„Myslím si, že v podstatě jde o tři věci. První a nejdůležitější, aby člověk byl muzikant. Druhá – aby byl věrný tomu, co skladatel napsal. Třetí, že by měl a musí umět hledat mezi řádky. Snažím se být věrný zápisu, Ale jsem člověk s fantazií a zvědavý, tak hledám,“ uzavřel dirigent Jiří Kout.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Divadelní tipy 19. týden
Světák Jan Libíček
Jaký byl ve skutečnosti veselý tlouštík českého filmu? Dokumentem připomínáme náhlý odch celý článek
HUDBA
Zlatá Lýra představí festival jako fenomén doby
Hudební inscenace plná známých hitů a příběhů československých zpěváků a zpěvaček – to je Zlatá Lýra. Ús celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Audioknihou roku 2023 se staly memoáry
Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se stala memoárová kniha Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie na celý článek