Scéna.cz 

Pražské jaro v České televizi

Čestný úkol řídit zahajovací koncert 12.. května 2004 ve 20:00 h letošního už 59. ročníku MHF Pražské jaro 2004 připadne poprvé jednomu z nejvýznamnějších a také v mezinárodním měřítku nejproslulejších českých dirigentů současnosti Jiřímu Koutovi. Stejnému umělci bylo shodou okolností v roce jeho opožděného debutu na Pražském jaru 1993 svěřeno řízení České filharmonie na závěrečném večeru s Beethovenovou Devátou (v témže roce provedl tehdy šestapadesátiletý Jiří Kout se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK i oba katedrální koncerty s Mahlerovou "Symfonií tisíců").
Jiří Kout se před svým odchodem do emigrace etabloval na domácí hudební scéně jako operní dirigent v Plzni a v Národním divadle. V tomto oboru se poté skvěle uplatnil také ve Spolkové republice Německo. Jako stálý dirigent působil zprvu v opeře v Düsseldorfu, v Bavorské státní opeře v Mnichově a v roce 1985 se stal hudebním ředitelem opery v Saarbrückenu, kde vedle operních představení řídil rovněž symfonické koncerty. Po pohostinském řízení Káti Kabanové v berlínské Deutsche Oper se Jiří Kout stal na dlouhá léta trvalým spolutvůrcem tamních inscenací oper Richarda Wagnera, Richarda Strausse, Arnolda Schönberga či Paula Hindemitha. Od sezóny 1990-91 byl jmenován hlavním dirigentem této operní scény. Současně působil v letech 1993-99 jako Generalmusikdirektor operního domu v Lipsku.

Vedle proslulých wagnerovských a straussovských kreací (návštěvníci pražského Národního divadla měli možnost ocenit výtečná představení Tristana a Isoldy, Růžového kavalíra a koncertní provedení Elektry) provází dlouholetou dirigentskou dráhu Jiřího Kouta soustavný zájem o uvádění české hudby. Na předních evropských scénách i v zámoří se stal zejména vyhledávaným specialistou na provozování oper Leoše Janáčka. Už v sezóně 1988-89 nastudoval Káťu Kabanovou v Los Angeles Opera a později ji uvedl v Opéra de Paris-Bastille v Paříži, Tel Avivu a na festivalu v britském Glyndebourne (2002). Při svém debutu v londýnské Covent Garden v roce 1993 řídil Její pastorkyni, kterou nastudoval také pro operní domy v Ženevě (2001), v San Francisku (2002) a naposledy v listopadu letošního roku ve španělském Bilbau. V Los Angeles uvedl rovněž Janáčkovu operu Věc Makropulos (1992), ve Stockholmu Z mrtvého domu (2002), v Berlíně Příhody lišky Bystroušky (1999). K pohostinským vystoupením s díly světového repertoáru je Jiří Kout pravidelně zván také k dirigentskému pultu Metropolitní opery v New Yorku a Lyric Opera v Chicagu.

Při řízení symfonických koncertů hostuje Jiří Kout u většiny předních světových orchestrů: diriguje pravidelně všechny orchestry v Berlíně, s nejslavnějším z nich - Berlínskou filharmonií - vystupuje každoročně. Dále řídil Mnichovské filharmoniky, Orchestre National de France, Orchestre de Paris, Birmingham Symphony Orchestra, NHK Symphony Orchestra Tokyo, Los Angeles Philharmonic a řadu dalších. Od roku 1998 je šéfdirigentem Symfonického orchestru ve švýcarském St. Gallenu, kde také trvale žije.

Cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast bude tento umělec na Pražském jaru dirigovat poprvé. Vysílá ČT2.