zvláštní poděkování
Volný.cz

Veselé a příjemné předvánoční posezení s operními hvězdami

Jiří Brückler, Kateřina Kněžíková a Štefan Margita

autor: Patrik Ratajský   

zvětšit obrázek

Nabídka producenta a PR manažera Jana Adama na rozhovor k vánočnímu koncertnímu turné Kateřiny Kněžíkové, Jiřího Brücklera a Štefana Margity - se prostě nedala odmítnout. Kdy se vám naskytne příležitost popovídat si s takovou pěveckou elitou? A to jsem ještě netušila, jak příjemnou atmosféru si ti tři při tiskovém dni v kavárně v centru Prahy dokázali vytvořit. A to ani nemluvím o tom, že v době mého příchodu už zde seděli a odpovídali na otázky novinářů 5 hodin!

  • Před Vánoci se sejdete na koncertním turné pod názvem XMAS GALA 2018. Jak je vidět, všichni se těšíte… Můžete prozradit podrobnosti?
    Štefan Margita: Naší tiskovou mluvčí je Kateřina…
    Kateřina Kněžíková: Čeká nás celkem 5 koncertů v moravských a českých městech. Začneme dvěma ve Zlíně, dále v Brně a v Hradci Králové. Turné vyvrcholí 18. prosince v Praze ve Smetanově síní Obecního domu. Dirigentem bude Robert Jindra. Dále vystoupí dětský sbor JITRO, Filharmonie Bohuslava Martinů a Filharmonie Hradec Králové.
  • Jaký repertoár nabídnete. Navrhli jste si ho sami? Jinými slovy, jste spokojeni s výběrem?
    KK: Program navrhoval pan Jiří Hubač, který je producentem projektu, a po konzultaci s námi se došlo k výslednému tvaru programu. Ten vychází ze Štefanova CD XMas, na kterém jsem participovala společně s manželem Adamem Plachetkou. Podařilo se nám, myslím, sestavit velice atraktivní program, který osloví široký okruh posluchačů. Vedle českých klasických koled zazní anglické, italské a španělské vánoční písně. Dále například Panis Angelicus, Mozartovo Laudate Dominum, Adeste Fideles, Schubertovo Ave Maria…
  • V souvislosti s tím mě napadlo, zda si doma o Vánocích zpíváte české či slovenské koledy? A pokud ano, kterou máte nejraději?
    ŠM: Nezpíváme nic. Máme hlasový pokoj 😊 Jsme rádi s Hankou doma v klidu, máme jinak celý rok nabitý hudbou. Ale stačí 4-5 dnů, a už se nám po tom začne stýskat. A těšíme se na další koncert. A prozradím ještě, že v době volna si rád poslechnu jazz, a jednoho zpěváka, jehož hlas na mě působí velmi uklidňujícím dojmem. Je to Frank Sinatra. Ten hlas má v sobě něco zvláštního…

    JB: My koledy zpíváme, hlavně kvůli dětem. Jsme tak naučeni od malička, od dětství, kdy jsme s rodiči u stromečku, před rozdáváním dárků, a během celých svátků zpívali koledy. A tohle chceme přenést i na naše malé děti. Mezi ty nejoblíbenější patří asi Narodil se Kristu Pán, Chtíc, aby spal.

    KK: U nás doma se vždy zpívalo, hrálo na housle či klavír. Koledy zněly při strojení vánočního stromečku, chystání štědrovečerní večeře nebo jen tak pro radost. To samé se snažím předat i svým dětem. Starší dcera má moc ráda zpívání. Nejvíce si oblíbila “Ježíšku, panáčku, já tě budu kolébati” nebo “Půjdem spolu do Betléma”. S dětmi vnímáme Vánoce úplně jinak. Člověk se přenese zpátky do svého dětství a snaží se vytvořit tu nejkrásnější vánoční atmosféru se všemi tradicemi a zvyky, které k tomu patří. Aby pak i ony měly na co navázat.
  • Konec roku svádí k bilancování. Vy všichni jste velmi aktivní. Byl pro vás končící rok hektičtější než předchozí? Na co budete vzpomínat a co byste raději zapomněli?
    ŠM: Rád vzpomenu na dvě věci. Jedna byla produkce, co jsme s Jirkou dělali v pražském Národním divadle, a to operu Billy Budd. Druhá krásná věc vznikla v San Francisku, a bylo to Zlato Rýna Richarda Wagnera. Nádherná produkce a výborní lidi. A teď zážitky vyvrcholí naším turné…

    JB: Tento rok byl pro mě z hlediska pracovního dost náročný, hlavně první polovina roku, kdy ještě končila předchozí divadelní sezóna. To jsem měl těch věcí opravdu hodně. Z hlediska rodinného to naopak byla klidnější doba. Většinu projektů jsem měl v Praze a okolí, a tak jsem mohl více času trávit s rodinou a né někde na cestách. Děti nám už maličko povyrostly. Dceři Emě je přes rok a půl a synovi Jonášovi přes čtyři a půl a je tak už s nimi o něco lepší domluva. Jsou moc rádi za to, že s nimi společně mohu nyní trávit více času. Věřím, že si oba letos naše společné Vánoce moc užijí. Z věcí profesních byl moc fajn ten už jmenovaný Billy Budd. Ale já jsem toho měl tolik, že je těžké vybrat jen jeden takový moment. Teď začínám zkoušet v Brně, ale nejvíce se momentálně těším na naše společné koncerty, které člověka skvěle naladí na Vánoce.

    KK: Největším zážitkem samozřejmě bylo narození dcery. Předcházelo tomu však komplikované a složité období po zdravotní stránce. Byla jsem ráda, že jsme to „přežily“ a ani jedna neutrpěla žádnou újmu. Těch nahoru a dolů v tomto roce bylo hrozně moc. V těžkých životních chvílích člověk pozná, kdo mu stojí po boku a na koho se může spolehnout. A mezi ty rozhodně patří Štefan a jeho žena, kteří pro mě měli vždy slova útěchy a podpořili mě. Toho si pak vážíte, ze všeho nejvíc.

    ŠM: A vždycky budu!

    KK: A těch momentů z osobní roviny je spousta. Velmi si cením chvil, kdy můžeme být s manželem a dětmi pohromadě. A z té umělecké sféry je toho mnoho. Začala jsem zpívat 3 měsíce po porodu, což není úplně ideální. Každý koncert, který proběhl, byl krásný, ale náročný. Člověk je vytížený po všech směrech, nevyspaný, ale ohlasy posluchačů vás pokaždé nakopnou a dodají novou energii. Vyzdvihla bych spolupráci na projektech festivalu Dvořákova Praha - Svatební košile a Svatá Ludmila nebo koncertní turné po Holandsku s Requiem W. A. Mozarta. Třešničkou na dortu bude vánoční turné XMas Gala, kterým zakončíme tento hektický rok.

    ŠM: Já musím ještě napovědět – oni jsou skromní, takže tu nejdůležitější věc, která se povedla, nezmínili. A to spolupráce s Placidem Domingem.
  • Ano, tuhle otázku na spolupráci s Domingem mám připravenou, i když to vlastně proběhlo už na sklonku minulého roku. Ale chystá se další koncert k výročí, který bude v Praze dirigovat. Budete se též účastnit?
    KK: Nebudeme. Bylo by zvláštní, kdyby si nás vybral další rok znova. Ta jeho umělecké rodina je velmi rozsáhlá…
  • Nicméně, zeptám se – jaká byla spolupráce na Donu Giovannim, pro kterou si vás vybral? Jak na vás maestro zapůsobil?
    KK: Spolupráce s ním byla jak zjevení. Po dlouhé době v divadle jsem měla pocit, že dělám něco, co má smysl. Všichni šli stejným uměleckým směrem, táhli za jeden provaz, cítili naplnění a snažili se o naprosté maximum. Jak říkám – já se pořád vznáším pět metrů nad zemí, a tehdy jsem se vznesla snad padesát metrů… Bohužel, po těch pár dnech byl pád dolů dosti tvrdý… Vzpomínám na to jako na dobu, kdy jsem se strašně těšila do divadla. Jako bych se vrátila o patnáct let zpátky, kdy jsem šla celá žhavá na jakoukoli zkoušku… klavírní výtah pod paží… Placido Domingo je úžasná persona a zároveň naprosto skromná osobnost. Po každém výstupu, ať na zkoušce nebo po představení, se přišel zeptat, jestli bylo vše pořádku, jestli jsme se cítili dobře, jestli pro nás může udělat něco navíc. Chtěl, aby se jeho zpěváci cítili dobře a tomu přizbůsobil vše.
  • Potvrzuje se, že čím větší osobnost, tím je skromnější a pokornější.
    JB: Kuriózně, s Placidem Domingem měl člověk pocit, že je něco víc, a dokázal vytvořit kolem nás atmosféru výjimečnosti, hodně odlišnou od běžného provozu. Což je paradoxní, protože právě on je jednou z největších žijících star ve světě opery. Ale byl to právě on, kdo povznášel nás. A to pak má člověk úplně jiný elán do života a do práce, pokud má takovou podporu.

    KK: Ještě musím zmínit jednu věc. Stále nás udivovalo, kolik věcí měl v plánu na jeden den. My jsme odcházeli unaveni ze zkoušky, a on místo odpočinku putoval na další tiskovku, na další program. Neuvěřitelné.

    JB: A ta ohromná energie, to velké nasazení se přeneslo na všechny. Bylo to cítit i z orchestru, a všech lidí, kteří se na tom podíleli. Dokázal nás všechny vybudit k co nejlepšímu výkonu.
  • Vraťme se ještě k bilancování tohoto roku. Kolik koncertů, resp. představení odehrajete a odzpíváte do roka?
    ŠM: Vychází nám tak deset …

    JB: … volných dní. Ne, že bych počítal, ale už loni jsem si říkal, jestli si toho neberu nějak moc. Skončil jsem asi u 115 představení a koncertů, a to nepočítám generální zkoušky a zkoušky vůbec. Takže letos jsme na tom lépe, jsem pod stovkou, tedy nějakých 98 akcí.

    ŠM: My teď měli v Bruselu během 14 dnů devět představení, což je abnormální.

    JB: Záleží na tom, co člověk zpívá, jestli se to dá vzájemně prokládat, aby to člověk zvládnul.

    KK: Tento rok toho nebylo tolik v souvislosti s těhotenstvím. Musela jsem hodně koncertů odříct. Ale obecně je více koncertů než představení v divadle.
  • Co děláte při hlasové indispozici?
    ŠM: Nezpívám. To se nedá nic dělat.

    KK: Pokud se rozhodnu zpívat do indispozice, musím si být jistá, že to fatálně neohrozí mně ani výkon. Ale dělám to s krajní nelibostí. Moc lidí si neuvědomí, že zpěv je o každodenním nacházení svého nástroje, který si stále nosíme s sebou. A který podléhá špatnému počasí, špatným potravinám, čemukoli.

    ŠM: Ale když to vyjde, tak je to hezký…
  • Zajímá mě, co vás čeká v příštím roce.
    Pane Brücklere, vy se připravujete na Dona Carlose, že?

    JB: Ano, teď začínáme zkoušet v Národním divadle v Brně Dona Carlose, který má premiéru 2.února. K téhle opeře se vracím po pěti letech. Poté mě čeká Láska ke třem pomerančům v Národním divadle v Praze, a pak už se rozjede sezóna naplno; v létě Turandot na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, plus spousta repríz. Vrací se Gilgaméš a Dido a Aeneas do Národního divadla v Brně, kde se budu po dvou letech vracet do té role. A také Faust, kde s Katkou zpíváme v Národním divadle v Brně, na to se obzvlášť těším.
  • U vás, pane Margito, mi není jasné, jak je to s Vaším účinkováním v Janáčkově opeře Z mrtvého domu v režii Krzysztofa Warlikovského, která se objevuje v premiérách v různých částech Evropy. Nejnověji to bude v Lyonu…
    ŠM: To je stejná produkce, tedy koprodukce Londýn – Brusel – Lyon, která pokračuje v sérii. Teď bude devět představení v Lyonu: pro ně je to premiéra, ale pro mě repríza. Pak budu mít premiéru opery Hanse Henze Prinz von Homburg ve Stuttgartu, v Chicagu Zlato Rýna role Logeho a v newyorské Metropolitní Janáčkova opera Káťa Kabanová.. Samé hezké věci, že?

    KK: Mě premiéry čekají až na jaře. Bude to Martinů Julietta a Meyerbeerův Robert ďábel, obojí v Národním divadle Moravskoslezském v Ostravě. Kromě toho mám hodně koncertů, nějaké zahraniční cesty, ale vše teď musím uvážlivě kombinovat s přihlédnutím k rodině.
  • A to se daří?
    Většinou se to daří. Já se snažím brát holky s sebou, když to jen trošku jde. Ale už nemohu přijímat nabídky z Plzně nebo jiných menších oblastních divadel, kde se plánují produkce, které by mě zajímaly, ale v současné době si to z osobních důvodů nemohu dovolit. Zvládám Ostravu, protože tam jsem doma a mám tam zázemí, Brno, protože je blízko Vídně, kde máme druhý domov a samozřejmě Prahu, která je mým domovem, jak uměleckým, tak soukromým. Ideální jsou koncerty, které nejsou pro přípravu tak časově náročné jako operní produkce.
  • Na závěr se zeptám – co pro vás znamená hudba? Dokázali byste si bez ní představit život?
    ŠM: Určitě ne. Dává nás smysl života…

    JB: … a zároveň odpočinek, potěšení při provozování.

    ŠM: Aplaus je nejkrásnější melodie. Nic lepšího nikdy nikdo nenapsal.
  • Pamatujete si nějaký aplaus, který vám zůstal v paměti?
    KK: Rozhodně to byl záskok v opeře Rinaldo za indisponovanou kolegyni. Myslela jsem, že to Stavovské divadlo nepřežije…nezapomenutelný zážitek. A pak víc než pozitivní přijetí Svaté Ludmily na letošní Dvořákově Praze.

    3.12.2018 13:12:03 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory
  • Časopis 51 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    HDK

    Články v rubrice - Rozhovory

    Ladislava Jandová: Byli jsme nuceni učinit kroky vedoucí k pozastavení činnosti souboru...

    Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu

    Pražský komorní balet, největší nezávislé profesionální taneční těleso u nás, které založil v roce 1975 legend ...celý článek



    Časopis 51 - sekce

    HUDBA

    Nick Cave: 20 000 dní na Zemi

    Nick Cave: 20 000 dní na Zemi

    Nick Cave: 20 000 dní na Zemi
    Čtyřiadvacet hodin legendy světového rocku. Anglický dokument (V původním zně celý článek

    další články...

    LITERATURA/ UM?NÍ

    Vánoční tipy

    Miroslav Táborský  (Naše tradice: Štědrý den)

    Naše tradice: Štědrý den
    Miroslav Táborský představuje na známých i méně známých zvycích našich předků vytr celý článek

    další články...