Zemřela pěvkyně Naděžda Kniplová
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekV úterý 14. ledna 2020 v Praze zemřela ve věku nedožitých 88 let emeritní sólistka Opery Národního divadla prof. Naděžda Kniplová.
Narodila se 18. dubna 1932 v Ostravě. Zpěv vystudovala na pražské konzervatoři (1947–1953) a následně na HAMU (1954–1958). Začátek její umělecké dráhy je spojen s operními soubory v Ústí nad Labem (1957–1959) a Brně (1959–1964). V roce 1962 se poprvé představila jako host pražskému publiku v roli Senty ve Wagnerově Bludném Holanďanovi. O rok později na sebe upozornila vynikající interpretací role Renaty v Prokofjevově opeře Ohnivý anděl, kterou brněnské divadlo uvedlo pohostinsky v Praze na Festivalu operní tvorby Sergeje Prokofjeva.
Poté následovala její další samostatná hostování v Národním divadle. V roce 1964 zde získala angažmá, ve kterém setrvala do r. 1993. Brzy se stala jednou z nejvýraznějších osobností pražského sólistického ansámblu. Byla vynikající představitelkou rolí zejména wagnerovského a janáčkovského repertoáru. Její interpretace rolí Ortrudy v Lohengrinovi (1964) nebo Brünnhilde ve Valkýře (1972) snesly ta nejvyšší světová měřítka. Nezapomenutelně ztvárnila také role Kostelničky v Její pastorkyni, Emilie Marty ve Věci Makropulos nebo Kabanichy v Kátě Kabanové. Mezi její další vrcholné kreace patřily Smetanova Libuše a Milada, Fibichova Šárka, Kateřina v Martinů Řeckých pašijích, Pucciniho Turandot a Tosca, Verdiho Lady Macbeth, Beethovenova Leonora, Wagnerova Isolda, Brünnhilde v Prstenu Nibelungově. Od roku 1960 působila také na operních scénách v Německu (Berlín, Drážďany, Mnichov, Hamburg), Itálii, Španělsku, Francii, Rakousku (stálý host Vídeňské státní opery), Švýcarsku, Bulharsku, Švédsku, Nizozemí, Spojených státech amerických (Metropolitní opera), Mexiku a Japonsku. V roce 1967 se představila na prvních Velikonočních hrách v Salcburku, kam ji pozval Herbert von Karajan. Spolupracovala s dirigenty Lorinem Maazelem, Lovro von Matačičem, Wolfagangem Sawallischem, Karlem Böhmem, Karlem Ančerlem ad. Její Kabanicha je zaznamenána na nahrávce firmy DECCA s dirigentem Sirem Charlesem Mackerrasem, Libuše a Milada na supraphonských snímcích s dirigentem Jaroslavem Krombholcem. Pro Československý rozhlas natočila vedle samostatných árií kompletní záznam Její pastorkyně. Z jejího koncertního repertoáru si můžeme připomenout Beethovenovu 9. symfonii, Verdiho Requiem, Dvořákovy Svatební košile a Stabat mater, Janáčkovu Glagolskou mši či Brittenovo Válečné requiem. Pedagogicky působila na HAMU, kde se roku 1991 stala profesorkou. V roce 1983 jí byl udělen titul Národní umělec. Čest její památce!
Časopis 12 - rubriky
Články v rubrice - Ze zlaté kapličky
Rusalka v Národním divadle v režii tandemu SKUTR
Nová inscenace Rusalky se představí v hudebním nastudování Tomáše Netopila a režii uměleckého tandemu SKUTR. V ...celý článek
Časopis 12 - sekce
DIVADLO
13. komnata Radky Fišarové
13. komnata Radky Fišarové
Zpěvačce Radce Fišarové, která si vysloužila přezdívku česká Edith Piaf, diagnos celý článek
HUDBA
Galavečer NA DRAKA vynesl více než 800 tisíc korun
Galavečer NA DRAKA vynesl včera večer v Obecním domě přes 800 tisíc korun. Peníze si rozdělí dvě statečné dívk celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Filmové tipy 11. týden
Teorie tygra
Jiří Bartoška září v komedii o veterináři, který už nechce být ochočeným domácím králíčkem. To celý článek